Comparer
Atos 1
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Atos
Chapitre 1
1
O primeiro livro que escrevi, Teófilo, tratou de tudo o que Jesus começou a fazer e a ensinar,
2
até o dia em que foi elevado, depois de ter dado mandamentos, pelo Espírito Santo, aos apóstolos que havia escolhido.
3
A estes ele também se apresentou vivo depois de ter padecido, com muitas provas, aparecendo-lhes por um período de quarenta dias e falando sobre o Reino de Deus.
4
Enquanto estava reunido com eles, ordenou-lhes: “Não se ausentem de Jerusalém, mas esperem pela promessa do Pai, a qual vocês ouviram de mim.
5
Pois João, na verdade, batizou em água, mas vocês serão batizados no Espírito Santo dentro de poucos dias.”
6
Portanto, quando estavam reunidos, perguntaram-lhe: “Senhor, é agora que restaurará o reino a Israel?”
7
Ele lhes disse: “Não cabe a vocês saber os tempos ou as épocas que o Pai estabeleceu por sua própria autoridade.
8
Mas vocês receberão poder quando o Espírito Santo descer sobre vocês. E serão minhas testemunhas em Jerusalém, em toda a Judeia e Samaria, e até os confins da terra.”
9
Depois de dizer essas coisas, enquanto eles olhavam, ele foi elevado, e uma nuvem o ocultou dos seus olhos.
10
Enquanto olhavam fixamente para o céu durante a sua subida, eis que, dois homens vestidos de branco apareceram ao lado deles,
11
os quais também disseram: “Homens galileus, por que vocês estão olhando para o céu? Este Jesus, que dentre vocês foi elevado ao céu, voltará do mesmo modo como o viram subir ao céu.”
12
Então eles voltaram para Jerusalém, do monte chamado das Oliveiras, que fica perto de Jerusalém, à distância de uma jornada de sábado.
13
Quando entraram, subiram ao cenáculo onde estavam hospedados, isto é, Pedro, João, Tiago, André, Filipe, Tomé, Bartolomeu, Mateus, Tiago, filho de Alfeu, Simão, o Zelote, e Judas, filho de Tiago.
14
Todos estes perseveravam unânimes em oração e súplica, juntamente com as mulheres, com Maria, mãe de Jesus, e com os irmãos dele.
15
Naqueles dias, Pedro levantou-se no meio dos discípulos (e o número de nomes era de cerca de cento e vinte), e disse:
16
“Irmãos, era necessário que se cumprisse esta Escritura que o Espírito Santo predisse pela boca de Davi a respeito de Judas, que serviu de guia àqueles que prenderam Jesus.
17
Pois ele era contado entre nós e teve parte neste ministério.
18
Ora, este homem adquiriu um campo com o salário da sua maldade; e caindo de cabeça para baixo, seu corpo se rompeu ao meio e todos os seus intestinos se derramaram.
19
Isso se tornou conhecido de todos os habitantes de Jerusalém, de modo que em sua própria língua esse campo foi chamado ‘Aceldama’, isto é, ‘Campo de Sangue’.
20
Pois está escrito no livro de Salmos,
‘Fique desolada a sua habitação.
e ninguém more nela;’ e,
‘Tome outro o seu ofício.’
21
“Portanto, dos homens que nos acompanharam todo o tempo em que o Senhor Jesus entrou e saiu entre nós,
22
começando desde o batismo de João até o dia em que dentre nós foi elevado, um destes deve se tornar testemunha conosco da sua ressurreição.”
23
Então apresentaram dois: José, chamado Barsabás, que também era chamado Justo, e Matias.
24
E oraram, dizendo: “Tu, Senhor, que conheces os corações de todos os homens, mostra qual destes dois tens escolhido
25
para tomar parte neste ministério e apostolado, do qual Judas se desviou, para ir para o seu próprio lugar.”
26
Então lançaram sortes sobre eles, e a sorte caiu sobre Matias; e ele foi contado com os onze apóstolos.
Skutky apoštolské
Chapitre 1
1
První zajisté knihu sepsalť jsem, ó Teofile, o všech věcech, kteréž začal Ježíš činiti a učiti,
2
Až do toho dne, v kterémžto dav přikázání apoštolům, kteréž byl skrze Ducha svatého vyvolil, vzhůru vzat jest.
3
Kterýmžto i zjevoval sebe samého živého po svém umučení ve mnohých jistých důvodích, za čtyřidceti dnů ukazuje se jim a mluvě o království Božím.
4
A shromáždiv se s nimi, přikázal jim, aby z Jeruzaléma neodcházeli, ale aby očekávali zaslíbení Otcova, o kterémž jste prý slyšeli ode mne.
5
Nebo Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech.
6
Oni pak sšedše se, otázali se ho, řkouce: Pane, v tomto-li času napravíš království Izraelské?
7
I řekl jim: Neníť vaše věc znáti časy anebo příhodnosti časů, kteréžto Otec v moci své položil.
8
Ale přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země.
9
A to pověděv, ani na to hledí, vzhůru vyzdvižen jest, a oblak vzal jej od očí jejich.
10
A když za ním v nebe jdoucím pilně hleděli, aj, dva muži postavili se podle nich v rouše bílém,
11
A řekli: Muži Galilejští, co stojíte, hledíce do nebe? Tento Ježíš, kterýž vzhůru vzat jest od vás do nebe, takť přijde, jakž jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe.
12
Tedy navrátili se do Jeruzaléma od hory, jenž slove Olivetská, kteráž jest blízko Jeruzaléma, vzdálí cesty jednoho dne svátečního.
13
A když přišli domů, vstoupili do vrchního příbytku domu, kdež přebývali, i Petr i Jakub, i Jan a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův a Šimon Zelótes a Judas bratr Jakubův.
14
Ti všickni byli trvajíce jednomyslně na modlitbě a pokorné prosbě s ženami a s Marijí, matkou Ježíšovou, i s bratřími jeho.
15
V těch pak dnech povstav Petr uprostřed učedlníků, řekl (a byl zástup lidí spolu shromážděných okolo sta a dvadcíti):
16
Muži bratří, musilo se naplniti Písmo to, kteréž předpověděl Duch svatý skrze ústa Davidova o Jidášovi, kterýž byl vůdce těch, jenž jímali Ježíše.
17
Nebo byl přičten k nám, a byl došel losu přisluhování tohoto.
18
Ten zajisté obdržel pole ze mzdy nepravosti, a oběsiv se, rozpukl se na dvé, i vykydla se všecka střeva jeho.
19
A to známé jest učiněno všechněm přebývajícím v Jeruzalémě, takže jest nazváno pole to vlastním jazykem jejich Akeldama, to jest pole krve.
20
Psáno jest zajisté v knihách Žalmů: Budiž příbytek jeho pustý, a nebuď, kdo by přebýval v něm, a opět: Biskupství jeho vezmi jiný.
21
Protož musíť to býti, aby jeden z těch mužů, kteříž jsou s námi bývali po všecken čas, v němž přebýval mezi námi Pán Ježíš,
22
Počav od křtu Janova až do dne toho, v kterémžto vzhůru vzat jest od nás, byl svědkem spolu s námi vzkříšení jeho.
23
Tedy postavili dva, Jozefa, jenž sloul Barsabáš, kterýž měl příjmí Justus, a Matěje.
24
A modléce se, řekli: Ty, Pane, všech srdcí zpytateli, ukažiž, kterého jsi vyvolil z těchto dvou,
25
Aby přijal los přisluhování tohoto a apoštolství, z něhož jest vypadl Jidáš, aby odšel na místo své.
26
I dali jim losy. Spadl pak los na Matěje, i připojen jest z společného snešení k jedenácti apoštolům.