Comparer
Jonas 4
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Jonas
Chapitre 4
1
Mas isso desagradou profundamente a Jonas, e ele ficou irado.
2
Ele orou ao SENHOR e disse: “Por favor, SENHOR, não foi isso que eu disse quando ainda estava na minha terra? Por isso me apressei em fugir para Társis, pois eu sabia que o Senhor é um Deus gracioso e misericordioso, lento para a ira e rico em amor leal, e que desiste de trazer a desgraça.
3
Portanto agora, SENHOR, peço que tire a minha vida, pois é melhor para mim morrer do que viver.”
4
O SENHOR disse: “É certo você ficar irado?”
5
Então Jonas saiu da cidade e sentou-se no lado leste da cidade. Ali ele fez para si uma tenda e sentou-se debaixo dela, à sombra, até ver o que aconteceria com a cidade.
6
O SENHOR Deus preparou uma trepadeira e fez com que ela crescesse sobre Jonas, para que fosse uma sombra sobre a sua cabeça, a fim de livrá-lo do seu desconforto. E Jonas ficou extremamente alegre por causa da trepadeira.
7
Mas Deus preparou um verme ao amanhecer do dia seguinte, e ele roeu a trepadeira, de modo que ela secou.
8
Quando o sol nasceu, Deus preparou um vento leste abrasador; e o sol bateu na cabeça de Jonas, de modo que ele desfaleceu e pediu para morrer. Ele disse: “É melhor para mim morrer do que viver.”
9
Deus disse a Jonas: “É certo você ficar irado por causa da trepadeira?” Ele disse: “Eu tenho razão para ficar irado, até a morte.”
10
O SENHOR disse: “Você se importou com a trepadeira, pela qual você não trabalhou, nem a fez crescer; que nasceu em uma noite e pereceu em uma noite.
11
Não deveria eu me importar com Nínive, aquela grande cidade, na qual há mais de cento e vinte mil pessoas que não sabem discernir entre a sua mão direita e a sua mão esquerda, e também muitos animais?”
Jonáš
Chapitre 4
1
I mrzelo to Jonáše velmi, a rozpálen byl hněv jeho.
2
Pročež modlil se Hospodinu a řekl: Prosím, Hospodine, zdaliž jsem toho neřekl, když jsem ještě byl v zemi své? Protož jsem pospíšil uteci do Tarsu; nebo jsem věděl, že jsi ty Bůh milostivý a lítostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství, a kterýž lituješ zlého.
3
Nyní tedy, ó Hospodine, vezmi, prosím, duši mou ode mne; nebo lépe jest mi umříti nežli živu býti.
4
I řekl Hospodin: Jest-liž to dobře, že tak horlíš?
5
Nebo vyšel byl Jonáš z města, a seděl na východ proti městu, a udělav sobě tu boudu, seděl pod ní v stínu, ažby viděl, co se bude díti s tím městem.
6
Přistrojil pak byl Hospodin Bůh břečtan, kterýž vyrostl nad Jonáše, aby zastěňoval hlavu jeho, a chránil ho před horkem. I radoval se Jonáš z toho břečtanu radostí velikou.
7
V tom nazejtří v svitání nastrojil Bůh červa, kterýž ranil ten břečtan, tak že uschl.
8
I stalo se, že když vzešlo slunce, nastrojil Bůh vítr východní žhoucí, a bilo slunce na hlavu Jonášovu, tak že umdléval, a žádal sobě, aby umřel, řka: Lépeť mi jest umříti nežli živu býti.
9
I řekl Bůh Jonášovi: Jest-liž to dobře, že se tak hněváš pro ten břečtan? Kterýžto řekl: An dobře jest, že se hněvám až na smrt.
10
Jemuž řekl Hospodin: Ty lituješ toho břečtanu, o němž jsi nepracoval, aniž jsi ho k zrostu přivedl, kterýž za jednu noc zrostl, a jedné noci zahynul,
11
A já abych nelitoval Ninive města tak velikého, v němž jest více nežli sto a dvadceti tisíc lidí, kteříž neznají rozdílu mezi pravicí svou a levicí svou, a dobytka mnoho?