Comparer
Juízes 20
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Juízes
Chapitre 20
1
Então todos os filhos de Israel saíram, e a congregação se reuniu como um só homem, desde Dã até Berseba, juntamente com a terra de Gileade, perante o SENHOR em Mispá.
2
Os chefes de todo o povo, de todas as tribos de Israel, apresentaram-se na assembleia do povo de Deus, quatrocentos mil homens de infantaria que empunhavam a espada.
3
(Ora, os filhos de Benjamim ouviram que os filhos de Israel haviam subido a Mispá.) E os filhos de Israel disseram: “Contem-nos, como aconteceu essa maldade?”
4
O levita, marido da mulher assassinada, respondeu: “Eu cheguei a Gibeá, que pertence a Benjamim, eu e a minha concubina, para passar a noite.
5
Os homens de Gibeá se levantaram contra mim e cercaram a casa de noite. Tinham a intenção de me matar e estupraram a minha concubina, e ela morreu.
6
Eu peguei a minha concubina, cortei-a em pedaços e a enviei por toda a terra da herança de Israel; porque cometeram lascívia e loucura em Israel.
7
Eis aqui todos vocês, filhos de Israel; deem a sua palavra e o seu conselho.”
8
Todo o povo se levantou como um só homem, dizendo: “Nenhum de nós irá para a sua tenda, nem nenhum de nós voltará para a sua casa.
9
Mas agora é isto que faremos a Gibeá: subiremos contra ela por sorteio;
10
tomaremos dez homens de cada cem em todas as tribos de Israel, cem de cada mil, e mil de cada dez mil, para buscar provisões para o exército, para que estes, ao chegarem a Gibeá de Benjamim, possam tratá-la conforme toda a loucura que os homens de Gibeá cometeram em Israel.”
11
Assim todos os homens de Israel se reuniram contra a cidade, unidos como um só homem.
12
As tribos de Israel enviaram homens por toda a tribo de Benjamim, dizendo: “Que maldade é esta que aconteceu no meio de vocês?
13
Agora, pois, entreguem os homens, aqueles homens perversos que estão em Gibeá, para que os matemos e extirpemos o mal de Israel.” Mas Benjamim não quis dar ouvidos à voz de seus irmãos, os filhos de Israel.
14
Os filhos de Benjamim saíram das suas cidades e se reuniram em Gibeá, para saírem à batalha contra os filhos de Israel.
15
Os filhos de Benjamim foram contados naquele dia das várias cidades: vinte e seis mil homens que empunhavam a espada, além dos habitantes de Gibeá, dentre os quais foram contados setecentos homens escolhidos.
16
Entre todos esses soldados havia setecentos homens escolhidos que eram canhotos. Cada um deles podia atirar com a funda uma pedra em um fio de cabelo sem errar.
17
Os homens de Israel, sem contar os de Benjamim, foram contados em quatrocentos mil homens que empunhavam a espada. Todos estes eram homens de guerra.
18
Os filhos de Israel se levantaram, subiram a Betel e consultaram a Deus. Eles perguntaram: “Quem de nós subirá primeiro para batalhar contra os filhos de Benjamim?” E o SENHOR disse: “Judá subirá primeiro.”
19
Os filhos de Israel levantaram-se pela manhã e acamparam contra Gibeá.
20
Os homens de Israel saíram para lutar contra Benjamim; e os homens de Israel se colocaram em ordem de batalha contra eles junto a Gibeá.
21
Os filhos de Benjamim saíram de Gibeá e, naquele dia, derrubaram por terra vinte e duas mil pessoas de Israel.
22
Mas o povo, os homens de Israel, se encorajaram e tornaram a formar a linha de batalha no mesmo lugar onde a haviam formado no primeiro dia.
23
Os filhos de Israel subiram e choraram perante o SENHOR até a tarde; e consultaram o SENHOR, dizendo: “Devo aproximar-me novamente para lutar contra os filhos de Benjamim, meu irmão?” E o SENHOR disse: “Subam contra ele.”
24
Os filhos de Israel se aproximaram dos filhos de Benjamim no segundo dia.
25
Benjamim saiu de Gibeá ao encontro deles no segundo dia, e derrubou por terra mais dezoito mil homens dos filhos de Israel. Todos estes empunhavam a espada.
26
Então todos os filhos de Israel e todo o povo subiram, vieram a Betel, choraram e sentaram-se ali perante o SENHOR, e jejuaram naquele dia até a tarde; em seguida, ofereceram holocaustos e ofertas pacíficas perante o SENHOR.
27
Os filhos de Israel consultaram o SENHOR (pois a arca da aliança de Deus estava ali naqueles dias,
28
e Fineias, filho de Eleazar, filho de Arão, ministrava perante ela naqueles dias), dizendo: “Devo ainda sair novamente para lutar contra os filhos de Benjamim, meu irmão, ou devo parar?” O SENHOR disse: “Subam, pois amanhã eu os entregarei em suas mãos.”
29
Israel preparou emboscadas ao redor de Gibeá.
30
Os filhos de Israel subiram contra os filhos de Benjamim no terceiro dia e se colocaram em ordem de batalha contra Gibeá, como nas outras vezes.
31
Os filhos de Benjamim saíram ao encontro do exército, e foram afastados da cidade; e começaram a ferir e a matar alguns do povo como nas outras vezes, nas estradas, uma das quais sobe para Betel e a outra para Gibeá, através do campo, cerca de trinta homens de Israel.
32
Os filhos de Benjamim disseram: “Eles estão sendo derrotados diante de nós, como da primeira vez.” Mas os filhos de Israel haviam dito: “Fujamos e vamos atraí-los da cidade para as estradas.”
33
Todos os homens de Israel se levantaram de seus lugares e formaram a linha de batalha em Baal-Tamar. E os homens de Israel que estavam na emboscada saíram dos seus esconderijos em Maaré-Geba.
34
Dez mil homens escolhidos de todo o Israel vieram contra Gibeá, e a batalha foi feroz; mas os benjamitas não sabiam que a desgraça estava perto deles.
35
O SENHOR feriu Benjamim diante de Israel; e os filhos de Israel destruíram de Benjamim naquele dia vinte e cinco mil e cem homens. Todos estes empunhavam a espada.
36
Então os filhos de Benjamim viram que estavam sendo derrotados, pois os homens de Israel recuaram diante de Benjamim porque confiavam na emboscada que haviam preparado contra Gibeá.
37
Os homens da emboscada se apressaram e arremeteram contra Gibeá; depois a emboscada se espalhou e feriu toda a cidade ao fio da espada.
38
Ora, o sinal combinado entre os homens de Israel e a emboscada era que estes fizessem subir da cidade uma grande nuvem de fumaça.
39
Os homens de Israel viraram-se na batalha, e Benjamim começou a ferir e a matar dos homens de Israel cerca de trinta pessoas; pois diziam: “Certamente eles estão sendo derrotados diante de nós, como na primeira batalha.”
40
Mas quando a nuvem começou a subir da cidade numa coluna de fumaça, os benjamitas olharam para trás, e eis que a cidade inteira subia em fumaça para o céu.
41
Os homens de Israel se viraram, e os homens de Benjamim ficaram aterrorizados, pois viram que a desgraça havia caído sobre eles.
42
Portanto, deram as costas diante dos homens de Israel e fugiram em direção ao deserto, mas a batalha os alcançou com força; e aqueles que saíram das cidades os destruíram no meio do caminho.
43
Eles cercaram os benjamitas, os perseguiram e os pisotearam no seu local de descanso, até perto de Gibeá, em direção ao nascente.
44
Caíram dezoito mil homens de Benjamim; todos eles eram homens de valor.
45
Eles viraram-se e fugiram em direção ao deserto, para a rocha de Rimom. E os israelitas apanharam cinco mil homens deles nas estradas, os perseguiram de perto até Gidom, e mataram dois mil homens deles.
46
Assim, todos os de Benjamim que caíram naquele dia foram vinte e cinco mil homens que empunhavam a espada. Todos estes eram homens de valor.
47
Mas seiscentos homens deram meia-volta e fugiram em direção ao deserto, para a rocha de Rimom, e ficaram na rocha de Rimom por quatro meses.
48
Os homens de Israel voltaram-se contra os filhos de Benjamim, e os feriram ao fio da espada — incluindo a cidade inteira, os rebanhos e tudo o que encontraram. Além disso, incendiaram todas as cidades que encontraram.
Soudců
Chapitre 20
1
I vyšli všickni synové Izraelští, a shromáždilo se všecko množství jednomyslně od Dan až do Bersabé, i země Galád, k Hospodinu do Masfa.
2
Kdežto postavili se přední všeho lidu, všecka pokolení Izraelská v shromáždění lidu Božího, čtyřikrát sto tisíc lidu pěšího válečného.
3
(Uslyšeli pak synové Beniamin, že by sešli se synové Izraelští v Masfa.) I řekli synové Izraelští: Povězte, kterak se stala nešlechetnost ta?
4
I odpověděv muž Levíta, manžel ženy zamordované, řekl: Do Gabaa kteréž jest Beniaminovo, přišel jsem s ženinou svou, abych tam přenocoval.
5
Tedy povstavše proti mně muži Gabaa, obklíčili mne v domě v noci, myslíce mne zamordovati, ženinu pak mou trápili, tak že umřela.
6
Pročež vzav ženinu svou, rozsekal jsem ji na kusy, a rozeslal jsem ji do všech krajin dědictví Izraelského; nebo nešlechetnosti a mrzkosti se dopustili v Izraeli.
7
Aj, všickni vy synové Izraelští jste; považte toho mezi sebou, a raďte se o to.
8
A povstav všecken lid jednomyslně, řekli: Nenavrátí se žádný z nás do příbytku svého, aniž odejde kdo do domu svého.
9
Ale nyní toto učiníme Gabaa, losujíce proti němu.
10
Vezmeme deset mužů ze sta po všech pokoleních Izraelských, a sto z tisíce, a tisíc z desíti tisíců, aby dodávali potravy lidu, kterýž by přitáhna do Gabaa Beniaminova, pomstil všech nešlechetností jeho, kterýchž se dopustilo v Izraeli.
11
I sebrali se všickni muži Izraelští na to město, snesše se za jednoho člověka.
12
Poslala pak pokolení Izraelská muže do všech čeledí synů Beniamin, řkouce: Jaký to zlý skutek stal se mezi vámi?
13
Nyní tedy vydejte ty muže bezbožné, kteříž jsou v Gabaa, ať je zbijeme a odejmeme zlé z Izraele. Ale nechtěli Beniaminští slyšeti hlasu bratří svých, synů Izraelských.
14
Nýbrž shromáždili se synové Beniamin z měst svých do Gabaa, aby vytáhli k boji proti synům Izraelským.
15
Toho dne načteno jest synů Beniamin z měst jejich dvadceti šest tisíc mužů bojovných, kromě obyvatelů Gabaa, jichž načteno bylo šest set mužů vybraných.
16
Mezi kterýmžto vším lidem bylo sedm set mužů vybraných, neužívajících pravé ruky své, z nichž každý z praku kamením házeli k vlasu, a nechybovali se.
17
Mužů pak Izraelských načteno jest kromě Beniaminských čtyřikrát sto tisíc mužů bojovných; všickni tito byli muži udatní.
18
Vstavše pak, brali se do domu Boha silného, a tázali se Boha, a řekli synové Izraelští: Kdo z nás půjde napřed k boji proti synům Beniamin? I řekl Hospodin: Juda půjde napřed.
19
A tak ráno vstavše synové Izraelští, položili se proti Gabaa.
20
I táhli muži Izraelští k boji proti synům Beniamin, a sšikovali se muži Izraelští k bitvě proti Gabaa.
21
Vyšedše pak synové Beniamin z Gabaa, porazili z Izraele toho dne dvamecítma tisíc mužů na zem.
22
A posilnivše se muži lidu Izraelského, spořádali se zase k boji na místě, na kterémž se prvního dne zřídili.
23
Prvé pak šli synové Izraelští, a plakali před Hospodinem až do večera. I tázali se Hospodina těmi slovy: Půjdeme-li ještě k boji proti synům Beniamina bratra našeho? Odpověděl Hospodin: Jděte proti nim.
24
Tedy potýkali se synové Izraelští s syny Beniamin druhého dne.
25
A vyšedše synové Beniamin z Gabaa na ně druhého dne, porazili z synů Izraelských opět osmnácte tisíc mužů na zem, vše mužů bojovných.
26
Protož vstoupili všickni synové Izraelští a všecken lid, a přišli do domu Boha silného. I plakali, usadivše se tam před Hospodinem, a postili se toho dne až do večera; obětovali též oběti zápalné a pokojné před Hospodinem.
27
I tázali se synové Izraelští Hospodina, (nebo tu byla truhla smlouvy Boží v těch dnech,
28
A Fínes syn Eleazara, syna Aronova, stál před ní v ten čas), řkouce: Půjdeme-li ještě k boji proti synům Beniamina bratra našeho, čili tak necháme? Odpověděl Hospodin: Jděte, nebo zítra dám je v ruku vaši.
29
Tedy Izraelští zdělali zálohy proti Gabaa všudy vůkol.
30
I šli synové Izraelští proti synům Beniamin dne třetího, a sšikovali se proti Gabaa, jako prvé jednou i podruhé.
31
Vyšedše pak synové Beniamin proti lidu, odtrhli se od města, a počali bíti a mordovati lidu, jako prvé jednou i druhé po stezkách, (z nichž jedna šla k Bethel a druhá do Gabaa), i po poli, a okolo třidcíti mužů z Izraele.
32
A řekli synové Beniamin: Padají před námi jako i prvé. Synové pak Izraelští řekli byli: Utíkejme, abychom je odtrhli od města až k stezkám.
33
A v tom všickni synové Izraelští vstavše z místa svého, sšikovali se v Baltamar; zálohy také Izraelovy vyskočily z místa svého z trávníků Gabaa.
34
Tedy vyšlo proti Gabaa deset tisíc mužů vybraných ze všeho Izraele, a bitva se rozmáhala; oni pak nevěděli o tom, že je potkati mělo zlé.
35
I porazil Hospodin Beniamina před Izraelem, a zbili synové Izraelští z Beniaminských dne toho pětmecítma tisíc a sto mužů, vše bojovných.
36
A vidouce synové Beniamin, že by poraženi byli, (nebo muži Izraelští ustupovali z místa Beniaminským, ubezpečivše se na zálohy, kteréž zdělali proti Gabaa.
37
Zálohy pak pospíšily a obořily se na Gabaa, a rozvláčně troubivše zálohy, zbily všecko město ostrostí meče.
38
Měli pak muži Izraelští s zálohami jistý čas uložený, aby když by oni zapálili město,
39
Obrátili se synové Izraelští k boji. Beniaminští pak počali bíti a mordovati, a zbili z synů Izraelských okolo třidcíti mužů; nebo řekli: Jistě že padají před námi jako v první bitvě.
40
Oheň pak počal vzhůru jíti z města, a sloup dymový. A ohlédše se Beniaminští zpět, uzřeli, an vstupuje oheň města k nebi.)
41
A že muži Izraelští obrátili se, i zděšeni jsou muži Beniamin, nebo viděli, že zahynutí jim nastává.
42
I utíkali před muži Izraelskými cestou ku poušti, a bojovníci postihali je, a kteří z měst vyšli, mordovali je mezi sebou.
43
A tak obklíčili Beniaminské, a honili i porazili je, od Manuha až naproti Gabaa k východu slunce.
44
Tedy padlo Beniaminských osmnácte tisíc mužů; všickni ti byli muži silní.
45
Těch pak, kteříž obrátivše se, utíkali na poušť k skále Remmon, zpaběrovali po cestách pět tisíc mužů; potom honili je až k Gidom, a zbili z nich dva tisíce mužů.
46
A tak bylo všech, kteříž padli v ten den z Beniaminských, pětmecítma tisíc mužů bojovných, vše mužů silných.
47
I obrátilo se na poušť a uteklo k skále Remmon šest set mužů, kteříž zůstali v skále Remmon za čtyři měsíce.
48
Potom muži Izraelští navrátili se k synům Beniamin, a zbili je ostrostí meče, tak lidi v městech jako hovada, i všecko, což nalezeno bylo; také i všecka města, kteráž ještě pozůstávala, ohněm vypálili.