Comparer
Juízes 21
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Juízes
Chapitre 21
1
Ora, os homens de Israel haviam jurado em Mispá, dizendo: “Nenhum de nós dará a sua filha por mulher a Benjamim.”
2
O povo foi a Betel e sentou-se ali até a tarde perante Deus; levantaram as suas vozes e choraram amargamente.
3
Eles disseram: “Ó SENHOR, o Deus de Israel, por que aconteceu isso em Israel, de modo que hoje falte uma tribo em Israel?”
4
No dia seguinte, o povo se levantou cedo, construiu ali um altar e ofereceu holocaustos e ofertas pacíficas.
5
Os filhos de Israel perguntaram: “Quem há entre todas as tribos de Israel que não subiu na assembleia ao SENHOR?” Pois haviam feito um grande juramento a respeito daquele que não subisse ao SENHOR em Mispá, dizendo: “Ele certamente será morto.”
6
Os filhos de Israel se entristeceram por Benjamim, seu irmão, e disseram: “Hoje uma tribo foi cortada de Israel.
7
Como providenciaremos mulheres para os que restam, visto que juramos pelo SENHOR que não lhes daremos das nossas filhas por mulheres?”
8
Eles perguntaram: “Qual é a tribo de Israel que não subiu ao SENHOR em Mispá?” E eis que ninguém de Jabes-Gileade havia vindo ao acampamento para a assembleia.
9
Pois quando o povo foi contado, eis que não havia ali nenhum dos habitantes de Jabes-Gileade.
10
A congregação enviou para lá doze mil dos homens mais valentes e lhes ordenou, dizendo: “Vão e firam os habitantes de Jabes-Gileade ao fio da espada, juntamente com as mulheres e as crianças.
11
Isto é o que vocês farão: destruirão totalmente todo do sexo masculino e toda mulher que já se deitou com um homem.”
12
Encontraram entre os habitantes de Jabes-Gileade quatrocentas jovens virgens que não haviam conhecido homem, deitando-se com ele; e as trouxeram para o acampamento em Siló, que fica na terra de Canaã.
13
Toda a congregação enviou mensageiros e falou aos filhos de Benjamim que estavam na rocha de Rimom, e lhes proclamou paz.
14
Benjamim voltou naquele tempo; e lhes deram as mulheres que haviam deixado com vida dentre as mulheres de Jabes-Gileade. Contudo, ainda não havia o suficiente para eles.
15
O povo se entristeceu por causa de Benjamim, porque o SENHOR havia feito uma brecha nas tribos de Israel.
16
Então os líderes da congregação perguntaram: “Como providenciaremos mulheres para os que restam, visto que as mulheres foram destruídas do meio de Benjamim?”
17
Disseram mais: “Deve haver uma herança para os que escaparam de Benjamim, para que uma tribo não seja apagada de Israel.
18
No entanto, não podemos lhes dar mulheres dentre as nossas filhas, pois os filhos de Israel haviam jurado, dizendo: ‘Maldito aquele que der mulher a Benjamim.’”
19
Eles disseram: “Eis que há uma festa do SENHOR de ano em ano em Siló, que fica ao norte de Betel, no lado leste da estrada que sobe de Betel para Siquém, e ao sul de Lebona.”
20
Eles ordenaram aos filhos de Benjamim, dizendo: “Vão e fiquem de emboscada nas vinhas,
21
e observem; e eis que, se as filhas de Siló saírem para dançar nas danças, então saiam das vinhas, e que cada homem agarre a sua mulher dentre as filhas de Siló, e vão para a terra de Benjamim.
22
E acontecerá que, quando os pais ou os irmãos delas vierem reclamar conosco, nós lhes diremos: ‘Sejam bondosos e nos concedam isso, porque não tomamos mulher para cada um deles na batalha, e tampouco vocês as deram a eles; do contrário, agora vocês seriam culpados.’”
23
Os filhos de Benjamim assim o fizeram, e tomaram para si mulheres segundo o seu número, dentre as que dançavam, as quais eles arrebataram. Eles foram e voltaram para a sua herança, reconstruíram as cidades e passaram a morar nelas.
24
Os filhos de Israel partiram dali naquele tempo, cada homem para a sua tribo e para a sua família, e dali saíram cada um para a sua própria herança.
25
Naqueles dias não havia rei em Israel. Cada um fazia o que era certo aos seus próprios olhos.
Soudců
Chapitre 21
1
Nadto každý z mužů Izraelských přísahou se byli zavázali v Masfa, řkouce: Žádný z nás nedá dcery své Beniaminským za manželku.
2
Protož všel lid do domu Boha silného, a seděli tam až do večera před Bohem, a pozdvihše hlasu svého, plakali pláčem velikým.
3
A řekli: Proč Hospodine, Bože Izraelský, stalo se toto v Izraeli, aby dnes ubylo jedno pokolení z Izraele?
4
Nazejtří pak ráno vstal lid, a vzdělali tam oltář, a obětovali oběti zápalné a pokojné.
5
Řekli pak synové Izraelští: Jest-li kdo, ješto nepřišel do shromáždění tohoto ze všech pokolení Izraelských k Hospodinu? (Nebo se byli velice zapřisáhli proti tomu, kdož by nepřišel k Hospodinu do Masfa, řkouce: Bez milosti ať umře.
6
Nebo litujíce synové Izraelští Beniamina bratra svého, řekli: Dnes vyhlazeno jest jedno pokolení z Izraele.
7
Jakž tedy učiníme s těmi ostatky, aby ženy měli, poněvadž jsme se přísahou zavázali skrze Hospodina, že jim nedáme dcer svých za manželky?)
8
Řekli tedy: Jest-li kdo z pokolení Izraelských, ješto nepřišel k Hospodinu do Masfa? A aj, nepřišel byl žádný do vojska z Jábes Galád do shromáždění.
9
Nebo když sečten byl lid, a aj, nebylo tam žadného z obyvatelů Jábes Galád.
10
Protož poslalo tam shromáždění to dvanácte tisíc mužů nejsilnějších, a přikázali jim, řkouce: Jděte a pobíte obyvatele Jábes Galád ostrostí meče, ženy i děti.
11
Toto pak učiníte: Všecky mužského pohlaví, a každou ženu, kteráž muže poznala, zamordujete.
12
Nalezli tedy mezi obyvateli Jábes Galád čtyři sta děveček panen, kteréž nepoznaly muže, a přivedli je do vojska v Sílo, kteréž bylo v zemi Kananejské.
13
Tedy poslalo všecko to shromáždění, a mluvili k synům Beniamin, kteříž byli v skále Remmon, a povolali jich v pokoji.
14
Protož navrátili se Beniaminští toho času. I dali jim ženy, kteréž živé zachovali z žen Jábes Galád, ale ani tak se jim nedostávalo jich.
15
Lidu pak líto bylo Beniamina, proto že učinil Hospodin mezeru v pokoleních Izraelských.
16
Řekli tedy starší shromáždění toho: Jak učiníme s těmi pozůstalými, aby měli ženy? Nebo vyhlazeny jsou ženy z pokolení Beniamin.
17
Řekli také: Dědictví Beniaminovo pozůstalým náleží, aby nezahynulo pokolení z Izraele.
18
My pak nemůžeme jim dáti dcer svých za manželky; (nebo se byli přísahou zavázali synové Izraelští, řkouce: Zlořečený buď, kdož by dal manželku synům Beniamin.)
19
Potom řekli: Aj, slavnost Hospodinova bývá v Sílo každého roku na místě, kteréž jest s půlnoční strany domu Boha silného, k východu slunce cestě, kterouž se chodí od domu Boha silného do Sichem, a Lebnu jest na poledne.
20
Přikázali tedy synům Beniamin, řkouce: Jděte a skrejte se v vinicích.
21
A šetřte, a aj, když vyjdou dcery Sílo plésati v houfích, tedy vyskočíte z vinic a pochytíte sobě každý manželku svou ze dcer Sílo, a odejdete do země Beniamin.
22
Když pak přijdou otcové jejich aneb bratří jejich, aby se před námi soudili, tedy řekneme jim: Slitujte se nad námi místo nich, nebo v té válce nevzali jsme pro každého z nich manželky; také jste vy jim nedali jich, a tak nebudete nic vinni.
23
Tedy učinili tak synové Beniamin, a přivedli sobě manželky vedlé počtu svého z těch plésajících, kteréž uchvátili; a odšedše, navrátili se k dědictví svému, a vzdělavše zase města svá, bydlili v nich.
24
A tak odešli odtud synové Izraelští toho času, jeden každý k svému pokolení a k čeledi své; a vrátili se odtud jeden každý k dědictví svému.
25
Těch dnů nebylo krále v Izraeli, ale každý, což se mu vidělo, to činil.