Comparer
Juízes 5
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Juízes
Chapitre 5
1
Então Débora e Baraque, filho de Abinoão, cantaram naquele dia, dizendo:
2
“Porque os líderes tomaram a frente em Israel,
porque o povo se ofereceu voluntariamente,
bendigam ao SENHOR!
3
“Ouçam, reis!
Prestem atenção, príncipes!
Eu, sim eu, cantarei ao SENHOR.
Cantarei louvores ao SENHOR, o Deus de Israel.
4
“Ó SENHOR, quando saíste de Seir,
quando marchaste desde os campos de Edom,
a terra tremeu, e os céus gotejaram.
Sim, as nuvens gotejaram água.
5
Os montes tremeram diante da presença do SENHOR,
até mesmo o Sinai tremeu diante da presença do SENHOR, o Deus de Israel.
6
“Nos dias de Sangar, filho de Anate,
nos dias de Jael, os caminhos principais estavam desertos.
Os viajantes andavam por caminhos tortuosos.
7
Os governantes cessaram em Israel.
Cessaram até que eu, Débora, me levantei;
Até que me levantei como mãe em Israel.
8
Eles escolheram novos deuses.
Então a guerra estava nas portas.
Viu-se escudo ou lança entre quarenta mil em Israel?
9
Meu coração está com os governantes de Israel,
que se ofereceram voluntariamente entre o povo.
Bendigam ao SENHOR!
10
“Falem, vocês que cavalgam em jumentas brancas,
vocês que se assentam em ricos tapetes,
e vocês que caminham pelo caminho.
11
Longe do barulho dos arqueiros, nos lugares onde se tira água,
ali eles relatarão os atos de justiça do SENHOR,
os atos de justiça de seu domínio em Israel.
“Então o povo do SENHOR desceu às portas.
12
‘Desperte, desperte, Débora!
Desperte, desperte, entoe um cântico!
Levante-se, Baraque, e leve os seus cativos, filho de Abinoão.’
13
“Então desceu o remanescente dos nobres e do povo.
O SENHOR desceu por mim contra os poderosos.
14
Aqueles cuja raiz está em Amaleque desceram de Efraim,
após você, Benjamim, entre os seus povos.
Governantes desceram de Maquir.
Os que empunham o cajado de comandante vieram de Zebulom.
15
Os príncipes de Issacar estavam com Débora.
Como foi Issacar, assim foi Baraque.
Eles desceram correndo para o vale, seguindo seus passos.
Junto aos ribeiros de Rúben,
houve grandes resoluções de coração.
16
Por que você ficou sentado entre os redis de ovelhas?
Para ouvir os assobios chamando os rebanhos?
Junto aos ribeiros de Rúben,
houve grandes esquadrinhares de coração.
17
Gileade permaneceu além do Jordão.
E Dã, por que demorou junto aos navios?
Aser ficou assentado na costa do mar,
e habitou tranquilo em suas baías.
18
Zebulom foi um povo que arriscou a sua vida até a morte;
Naftali também, nos lugares altos do campo.
19
“Os reis vieram e lutaram,
então os reis de Canaã lutaram em Taanaque, junto às águas de Megido.
Não levaram nenhum despojo de prata.
20
Desde os céus lutaram as estrelas.
Desde as suas órbitas, lutaram contra Sísera.
21
O ribeiro de Quisom os arrastou,
aquele antigo ribeiro, o ribeiro de Quisom.
Avante, minha alma, com força!
22
Então os cascos dos cavalos pisotearam por causa do galope,
o galope dos seus fortes corcéis.
23
‘Amaldiçoem Meroz’, disse o anjo do SENHOR.
‘Amaldiçoem amargamente os seus habitantes,
porque não vieram em auxílio do SENHOR,
em auxílio do SENHOR contra os poderosos.’
24
“Bendita seja Jael entre as mulheres,
a mulher de Héber, o queneu;
bendita seja ela entre as mulheres na tenda.
25
Ele pediu água.
Ela lhe deu leite.
Ela lhe trouxe coalhada em uma tigela de nobres.
26
Ela estendeu a mão para a estaca da tenda,
e a sua mão direita para o martelo de trabalhador.
Com o martelo ela golpeou Sísera.
Ela esmagou a sua cabeça.
Sim, ela perfurou e cravou-lhe as têmporas.
27
Aos seus pés ele se curvou, caiu e ficou prostrado.
Aos seus pés ele se curvou e caiu.
Onde se curvou, ali ele caiu morto.
28
“Pela janela ela olhou, e gritou;
a mãe de Sísera olhou pela treliça.
‘Por que o seu carro demora tanto a vir?
Por que se atrasam as rodas dos seus carros?’
29
As suas sábias damas lhe responderam,
sim, ela respondeu a si mesma:
30
‘Porventura não acharam e estão repartindo os despojos?
Uma moça, duas moças para cada homem;
para Sísera, um despojo de roupas tingidas,
um despojo de roupas tingidas e bordadas,
de roupas tingidas e bordadas de ambos os lados, para o pescoço daquele que toma o despojo?’
31
“Assim pereçam todos os teus inimigos, ó SENHOR,
mas que aqueles que o amam sejam como o sol quando se levanta em sua força.” Então a terra teve descanso por quarenta anos.
Soudců
Chapitre 5
1
Zpívala pak písničku Debora a Barák syn Abinoemův v ten den, řkouc:
2
Pro pomstu učiněnou v Izraeli, a pro lid, kterýž se k tomu dobrovolně měl, dobrořečte Hospodinu.
3
Slyštež králové, a ušima pozorujte knížata, já, já zpívati budu Hospodinu, žalmy zpívati budu Hospodinu Bohu Izraelskému.
4
Hospodine, když jsi vyšel z Seir, když jsi se bral z pole Edomského, třásla se země, nebesa dštila, a oblakové déšť vydali.
5
Hory se rozplynuly od tváři Hospodinovy, i ta hora Sinai třásla se před tváří Hospodina Boha Izraelského.
6
Za dnů Samgara syna Anatova, a za dnů Jáhel spustly silnice, kteříž pak šli stezkami, zacházeli cestami křivými.
7
Spustly vsi v Izraeli, spustly, pravím, až jsem povstala já Debora, povstala jsem matka v Izraeli.
8
Kterýžto kdyžkoli sobě zvoloval bohy nové, tedy bývala válka v branách, pavézy pak ani kopí nebylo vidíno mezi čtyřidcíti tisíci v Izraeli.
9
Srdce mé nakloněno jest k správcům Izraelským a k těm, kteříž tak ochotní byli mezi jinými. Dobrořečtež Hospodinu.
10
Kteříž jezdíte na bílých oslicích, kteříž bydlíte při Middin, a kteříž chodíte po cestách, vypravujtež,
11
Že vzdálen hluk střelců na místech, kdež se voda váží; i tam vypravujte hojnou spravedlnost Hospodinovu, hojnou spravedlnost k obyvatelům vsí jeho v Izraeli; tehdážť vstupovati bude k branám lid Hospodinův.
12
Povstaň, povstaň, Deboro, povstaniž, povstaniž a vypravuj píseň, povstaň, Baráku, a zajmi jaté své, synu Abinoemův.
13
Tehdážtě potlačenému dopomoženo k opanování silných reků z lidu; Hospodintě mi ku panování dopomohl nad silnými.
14
Z Efraima kořen jejich bojoval proti Amalechitským; za tebou, Efraime, Beniamin s lidem tvým; z Machira táhli vydavatelé zákona, a z Zabulona písaři.
15
Knížata také z Izachar s Deborou, ano i všecko pokolení Izacharovo, jako i Barák do údolí poslán jest pěšky, ale veliké hrdiny u sebe jsou v podílu Rubenovu.
16
Jak jsi mohl mlče seděti mezi dvěma ohradami, poslouchaje řvání stád? Veliké hrdiny u sebe jsou v podílu Rubenovu.
17
Zdali i Galád před Jordánem nebydlil? Ale Dan proč zůstal při lodech? Asser seděl na břehu mořském, a v lomích svých bydlil.
18
Zabulon, lid udatný, vynaložil duši svou na smrt, též i Neftalím na vysokých místech pole.
19
Králové přitáhše, bojovali, tehdáž bojovali králové Kananejští v Tanach při vodách Mageddo, a však kořisti stříbra nevzali.
20
S nebe bojováno, hvězdy z míst svých bojovaly proti Zizarovi.
21
Potok Císon smetl je, potok Kedumim, potok Císon; všecko to pošlapala jsi, duše má, udatně.
22
Tehdáž otloukla se kopyta koňů od dupání velikého pod jezdci silnými.
23
Zlořečte Merozu, praví anděl Hospodinův, zlořečte velice obyvatelům jeho, nebo nepřišli na pomoc Hospodinu, ku pomoci Hospodinu proti silným.
24
Požehnaná buď nad jiné ženy Jáhel, manželka Hebera Cinejského, nad ženy v staních bydlící buď požehnaná.
25
On vody žádal, ona mléka dala, v koflíku knížecím podala másla.
26
Levou ruku svou k hřebu vztáhla, a pravou ruku svou k kladivu dělníků, i udeřila Zizaru, a ztloukla hlavu jeho, probodla a prorazila židoviny jeho.
27
U noh jejích skrčil se, padl, ležel, u noh jejích skrčil se, padl; kdež se skrčil, tu padl zabitý.
28
Vyhlídala z okna skrze mříži, a naříkala matka Zizarova, řkuci: Proč se tak dlouho vůz jeho nevrací? Proč prodlévají vraceti se domů vozové jeho?
29
Moudřejší pak z předních služebnic jejích odpovídaly, i ona sama také sobě odpovídala:
30
Zdali ale dosáhli něčeho, a dělí kořisti? Děvečku jednu neb dvě na každého muže, loupeže rozdílných barev samému Zizarovi, kořisti rozdílných barev krumpovaným dílem, roucho rozdílných barev krumpovaným dílem na hrdlo loupežníků.
31
Tak ať zahynou všickni nepřátelé tvoji, ó Hospodine, tebe pak milující ať jsou jako slunce vzcházející v síle své. I byla v pokoji země za čtyřidceti let.