Comparer
Juízes 6
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Juízes
Chapitre 6
1
Os filhos de Israel fizeram o que era mau aos olhos do SENHOR, por isso o SENHOR os entregou nas mãos de Midiã por sete anos.
2
A mão de Midiã prevaleceu contra Israel; e por causa de Midiã os filhos de Israel fizeram para si os esconderijos que estão nas montanhas, as cavernas e as fortalezas.
3
E sucedia que, quando Israel havia semeado, os midianitas, os amalequitas e os povos do oriente subiam contra eles.
4
Acampavam contra eles e destruíam os produtos da terra, até a chegada a Gaza. Não deixavam nenhum sustento em Israel, nem ovelha, nem boi, nem jumento.
5
Pois subiam com os seus rebanhos e as suas tendas. Vinham como gafanhotos em multidão. Tanto eles como os seus camelos eram inumeráveis; e entravam na terra para destruí-la.
6
Israel ficou muito enfraquecido por causa de Midiã; e os filhos de Israel clamaram ao SENHOR.
7
Quando os filhos de Israel clamaram ao SENHOR por causa de Midiã,
8
o SENHOR enviou um profeta aos filhos de Israel; e ele lhes disse: “Assim diz o SENHOR, o Deus de Israel: ‘Eu os tirei do Egito e os tirei da casa da escravidão.
9
Eu os livrei da mão dos egípcios e da mão de todos os que os oprimiam, os expulsei de diante de vocês e lhes dei a sua terra.
10
Eu lhes disse: “Eu sou o SENHOR, o seu Deus. Vocês não temerão os deuses dos amorreus, em cuja terra habitam.” Mas vocês não deram ouvidos à minha voz.’”
11
O anjo do SENHOR veio e sentou-se debaixo do carvalho que estava em Ofra, que pertencia a Joás, o abiezrita. Seu filho Gideão estava malhando o trigo no lagar, para escondê-lo dos midianitas.
12
O anjo do SENHOR apareceu a ele e lhe disse: “O SENHOR está com você, poderoso guerreiro!”
13
Gideão lhe disse: “Ah, meu senhor, se o SENHOR está conosco, por que então tudo isso nos aconteceu? Onde estão todas as suas maravilhas de que nossos pais nos contaram, dizendo: ‘O SENHOR não nos tirou do Egito?’ Mas agora o SENHOR nos desamparou e nos entregou nas mãos de Midiã.”
14
O SENHOR olhou para ele e disse: “Vá com esta sua força, e salve Israel das mãos de Midiã. Não sou eu quem o está enviando?”
15
Ele lhe disse: “Ó Senhor, como salvarei a Israel? Eis que a minha família é a mais pobre em Manassés, e eu sou o menor na casa de meu pai.”
16
O SENHOR lhe disse: “Certamente eu estarei com você, e você ferirá os midianitas como se fossem um só homem.”
17
Ele lhe disse: “Se agora encontrei favor a teus olhos, então dá-me um sinal de que és tu quem fala comigo.
18
Por favor, não te afastes daqui até que eu volte a ti, traga a minha oferta e a coloque diante de ti.” Ele disse: “Eu esperarei até que você volte.”
19
Gideão entrou, preparou um cabrito e pães sem fermento de um efa de farinha. Ele colocou a carne em um cesto e o caldo em uma panela, trouxe para fora, debaixo do carvalho, e lhe apresentou.
20
O anjo de Deus lhe disse: “Pegue a carne e os pães sem fermento, coloque-os sobre esta rocha e derrame o caldo.” Ele assim o fez.
21
Então o anjo do SENHOR estendeu a ponta do cajado que estava em sua mão, e tocou a carne e os pães sem fermento; e subiu fogo da rocha e consumiu a carne e os pães sem fermento. Em seguida, o anjo do SENHOR desapareceu da sua vista.
22
Gideão percebeu que era o anjo do SENHOR; e Gideão disse: “Ai de mim, Senhor DEUS! Pois eu vi o anjo do SENHOR face a face!”
23
O SENHOR lhe disse: “Paz seja com você! Não tenha medo. Você não morrerá.”
24
Então Gideão construiu ali um altar ao SENHOR e o chamou de “O SENHOR é Paz”. Até o dia de hoje ainda está em Ofra dos abiezritas.
25
Naquela mesma noite, o SENHOR lhe disse: “Tome o touro do seu pai, a saber, o segundo touro de sete anos, e derrube o altar de Baal que pertence ao seu pai, e corte o poste ídolo que está junto a ele.
26
Em seguida, construa um altar ao SENHOR, seu Deus, no topo desta fortaleza, de forma ordenada, e tome o segundo touro e ofereça um holocausto com a madeira do poste ídolo que você cortar.”
27
Então Gideão tomou dez homens dentre os seus servos e fez como o SENHOR lhe havia falado. Mas como temia a casa de seu pai e os homens da cidade, não pôde fazê-lo de dia, por isso o fez de noite.
28
Quando os homens da cidade se levantaram de madrugada, eis que o altar de Baal estava derrubado, e o poste ídolo que estava junto a ele cortado, e o segundo touro havia sido oferecido sobre o altar que fora construído.
29
Eles disseram uns aos outros: “Quem fez esta coisa?” Quando investigaram e perguntaram, disseram: “Gideão, filho de Joás, fez esta coisa.”
30
Então os homens da cidade disseram a Joás: “Traga o seu filho para fora, para que morra, porque ele derrubou o altar de Baal e cortou o poste ídolo que estava junto a ele.”
31
Joás disse a todos os que se puseram contra ele: “Vocês contenderão por Baal? Ou o salvarão? Aquele que contender por ele, seja morto pela manhã! Se ele é um deus, que ele mesmo contenda por si, porque alguém derrubou o seu altar!”
32
Portanto, naquele dia ele o chamou de Jerubaal, dizendo: “Que Baal contenda contra ele, porque ele derrubou o seu altar.”
33
Então todos os midianitas, os amalequitas e os povos do oriente se reuniram; atravessaram e acamparam no vale de Jezreel.
34
Mas o Espírito do SENHOR veio sobre Gideão; ele tocou uma trombeta, e os abiezritas se reuniram para segui-lo.
35
Ele enviou mensageiros por toda a tribo de Manassés, e eles também se reuniram para segui-lo. Ele enviou mensageiros a Aser, a Zebulom e a Naftali; e eles subiram ao encontro deles.
36
Gideão disse a Deus: “Se tu salvarás a Israel por minha mão, como tens falado,
37
eis que colocarei um velo de lã na eira. Se houver orvalho somente no velo, e toda a terra ao redor estiver seca, então saberei que salvarás a Israel por minha mão, como tens falado.”
38
E assim aconteceu; pois ele se levantou de madrugada no dia seguinte, espremeu o velo e torceu o orvalho do velo, enchendo uma tigela com água.
39
Gideão disse a Deus: “Que a tua ira não se acenda contra mim; e falarei apenas mais esta vez. Por favor, deixa-me fazer um teste só mais esta vez com o velo. Que o velo fique seco, e sobre toda a terra ao redor haja orvalho.”
40
Deus assim fez naquela noite; pois ficou seco somente no velo, e houve orvalho sobre toda a terra.
Soudců
Chapitre 6
1
Èinili pak synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, i vydal je Hospodin v ruku Madianským za sedm let.
2
A zmocnila se velmi ruka Madianských nad Izraelem, tak že synové Izraelští před Madianskými zdělali sobě jámy, kteréž jsou na horách, a jeskyně a pevnosti.
3
A bývalo, že jakž co oseli Izraelští, přitáhl Madian a Amalech a národ východní, povstávaje proti nim.
4
Kteřížto rozbijeli stany proti nim, a kazili úrody země, až kudy se vchází do Gázy, a nenechávali potravy v Izraeli, ani ovce, ani vola, ani osla.
5
Nebo i sami i s stády svými i s stany přitáhli, a jako kobylky ve množství přicházívali, aniž jich neb velbloudů jejich byl počet; tak přicházejíce do země, hubili ji.
6
Tedy znuzen byl velmi Izrael od Madianských, protož volali synové Izraelští k Hospodinu.
7
Když pak volali synové Izraelští k Hospodinu příčinou Madianských,
8
Poslal Hospodin muže proroka k synům Izraelským, a řekl jim: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Já jsem vás vyvedl z Egypta, a vyvedl jsem vás z domu služby,
9
A vytrhl jsem vás z rukou Egyptských a z rukou všech, jenž vás ssužovali, kteréž jsem vyhnal před tváří vaší, a dal jsem vám zemi jejich.
10
I řekl jsem vám: Já jsem Hospodin Bůh váš, nebojte se bohů Amorejských, v jejichž zemi bydlíte. Ale neposlechli jste hlasu mého.
11
Tedy přišel anděl Hospodinův a posadil se pod dubem, jenž byl v Ofra, kteréž bylo Joasa Abiezeritského. Gedeon pak syn jeho mlátil obilí na humně, aby vezma, utekl s tím před Madianskými.
12
I ukázal se jemu anděl Hospodinův, a řekl jemu: Hospodin s tebou, muži udatný.
13
Odpověděl jemu Gedeon: Ó Pane můj, jestliže Hospodin s námi jest, pročež pak na nás přišlo všecko toto? A kde jsou všickni divové jeho, o kterýchž vypravovali nám otcové naši, řkouce: Zdaliž nás z Egypta nevyvedl Hospodin? A nyní opustil nás Hospodin a vydal v ruku Madianských.
14
A pohleděv na něj Hospodin, řekl: Jdi v této síle své, a vysvobodíš Izraele z ruky Madianských. Zdaliž jsem tě neposlal?
15
Kterýž odpověděl jemu: Poslyš mne, Pane můj, čím já vysvobodím Izraele? Hle, rod můj chaterný jest v pokolení Manassesovu, a já nejmenší v domě otce svého.
16
Tedy řekl jemu Hospodin: Poněvadž já budu s tebou, protož zbiješ Madianské jako muže jednoho.
17
Jemuž on řekl: Prosím, jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma, dej mi znamení, že ty mluvíš se mnou.
18
Prosím, neodcházej odsud, až zase přijdu k tobě, a vynesu obět svou a položím před tebou. Odpověděl on: Jáť posečkám, až se navrátíš.
19
Tedy Gedeon všed do domu, připravil kozelce, a po měřici mouky přesných chlebů. I vložil maso do koše, a polívku vlil do hrnce, i vynesl to k němu pod dub a obětoval.
20
I řekl jemu anděl Boží: Vezmi to maso a chleby ty nekvašené, a polož na tuto skálu, a polívkou polej. I učinil tak.
21
Potom zdvihl anděl Hospodinův konec holi, kterouž měl v rukou svých, a dotekl se masa a chlebů přesných; i vystoupil oheň z skály té, a spálil to maso i chleby přesné. A v tom anděl Hospodinův odšel od očí jeho.
22
A vida Gedeon, že by anděl Hospodinův byl, řekl: Ach, Panovníče Hospodine, proto-liž jsem viděl anděla Hospodinova tváří v tvář, abych umřel?
23
I řekl jemu Hospodin: Měj pokoj, neboj se, neumřeš.
24
Protož vzdělal tu Gedeon oltář Hospodinu, a nazval jej: Hospodin pokoje, a až do tohoto dne ještě jest v Ofra Abiezeritského.
25
Stalo se pak té noci, že řekl jemu Hospodin: Vezmi volka vyspělého, kterýž jest otce tvého, totiž volka toho druhého sedmiletého, a zboříš oltář Bálův, kterýž jest otce tvého, háj také, kterýž jest vedlé něho, posekáš.
26
A vzděláš oltář Hospodinu Bohu svému na vrchu skály této, na rovině její, a vezma volka toho druhého, obětovati budeš obět zápalnou s dřívím háje, kterýž posekáš.
27
Tedy vzal Gedeon deset mužů z služebníků svých, a učinil, jakž mluvil jemu Hospodin; a boje se čeledi otce svého a mužů města, neučinil toho ve dne, ale v noci.
28
Když pak vstali muži města ráno, uzřeli zbořený oltář Bálův, a háj, kterýž byl vedlé něho, že byl posekaný, a volka toho druhého obětovaného v obět zápalnou na oltáři v nově vzdělaném.
29
I mluvili jeden k druhému: Kdo to udělal? A vyhledávajíce, vyptávali se a pravili: Gedeon syn Joasův to učinil.
30
Tedy řekli muži města k Joasovi: Vyveď syna svého, ať umře, proto že zbořil oltář Bálův, a že posekal háj, kterýž byl vedlé něho.
31
Odpověděl Joas všechněm stojícím před sebou: A což se vy nesnadniti chcete o Bále? Zdali vy jej vysvobodíte? Kdož by se zasazoval o něj, ať jest zabit hned jitra tohoto. Jestližeť jest bohem, nechať se sám zasazuje o to, že jest rozbořen oltář jeho.
32
I nazval jej toho dne Jerobálem, řka: Nechť se zasadí Bál proti němu, že zbořil oltář jeho.
33
Tedy všickni Madianští a Amalechitští a národové východní shromáždili se spolu, a přešedše Jordán, položili se v údolí Jezreel.
34
Duch pak Hospodinův posilnil Gedeona, kterýžto zatroubiv v troubu, svolal Abiezeritské k sobě.
35
A poslal posly ke všemu pokolení Manassesovu, a svoláno jest k němu; poslal též posly k Asserovi, k Zabulonovi a k Neftalímovi, i přitáhli jim na pomoc.
36
Tedy mluvil Gedeon k Bohu: Vysvobodíš-li skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil,
37
Aj, já položím rouno toto na humně. Jestliže rosa bude toliko na rouně, a na vší zemi vůkol sucho, tedy věděti budu, že vysvobodíš skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil.
38
I stalo se tak. Nebo vstav nazejtří, stlačil rouno, a vyžďal rosu z něho, i byl plný koflík vody.
39
Řekl také Gedeon Bohu: Nerozpaluj se prchlivost tvá proti mně, že promluvím ještě jednou. Prosím, nechažť zkusím ještě jednou na rouně. Nechť jest, prosím, samo rouno suché, a na vší zemi rosa.
40
I učinil Bůh té noci tak, a bylo samo rouno suché, a na vší zemi byla rosa.