Comparer

Juízes 7

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Juízes

Chapitre 7
1 Então Jerubaal, que é Gideão, e todo o povo que estava com ele, levantaram-se de madrugada e acamparam junto à fonte de Harode. O acampamento de Midiã estava ao norte deles, perto da colina de Moré, no vale.
2 O SENHOR disse a Gideão: “O povo que está com você é numeroso demais para que eu entregue os midianitas nas suas mãos, para que Israel não se glorie contra mim, dizendo: ‘A minha própria mão me salvou.’
3 Agora, pois, proclame aos ouvidos do povo, dizendo: ‘Quem estiver com medo e tremendo, volte e afaste-se do monte Gileade.’” Então vinte e dois mil homens do povo voltaram, e restaram dez mil.
4 O SENHOR disse a Gideão: “Ainda há povo demais. Desça com eles às águas, e ali eu os testarei para você. Aquele de quem eu lhe disser: ‘Este irá com você’, esse irá com você; e aquele de quem eu lhe disser: ‘Este não irá com você’, esse não irá.”
5 Então ele fez o povo descer às águas; e o SENHOR disse a Gideão: “Todo aquele que lamber a água com a língua, como o cachorro lambe, você separará; da mesma forma, todo aquele que se ajoelhar para beber.”
6 O número dos que lamberam a água, levando a mão à boca, foi de trezentos homens; mas todo o restante do povo se ajoelhou para beber água.
7 O SENHOR disse a Gideão: “Eu os salvarei por meio dos trezentos homens que lamberam a água e entregarei os midianitas nas suas mãos. Que todos os outros vão embora, cada um para o seu lugar.”
8 Então o povo tomou provisões em suas mãos e as suas trombetas; e ele enviou todos os demais homens de Israel para as suas próprias tendas, mas reteve os trezentos homens; e o acampamento de Midiã estava abaixo dele no vale.
9 Naquela mesma noite, o SENHOR lhe disse: “Levante-se, desça contra o acampamento, pois eu o entreguei em suas mãos.
10 Mas se você tem medo de descer, desça com Pura, seu servo, ao acampamento.
11 Você ouvirá o que eles dizem; e depois as suas mãos se fortalecerão para descer contra o acampamento.” Então ele desceu com Pura, seu servo, até aos postos avançados dos homens armados que estavam no acampamento.
12 Os midianitas, os amalequitas e todos os povos do oriente estavam espalhados pelo vale, numerosos como gafanhotos; e os seus camelos eram inumeráveis, como a areia que está na praia do mar.
13 Quando Gideão chegou, eis que um homem contava um sonho ao seu companheiro. Ele disse: “Eis que tive um sonho; e vi um pão de cevada vir rolando para dentro do acampamento de Midiã, e chegou à tenda, e a atingiu de tal modo que ela caiu, virando-a de cima para baixo, de modo que a tenda ficou estendida no chão.”
14 Seu companheiro respondeu: “Isso não é outra coisa senão a espada de Gideão, filho de Joás, um homem de Israel. Deus entregou Midiã e todo o exército em suas mãos.”
15 E aconteceu que, quando Gideão ouviu o relato do sonho e a sua interpretação, ele adorou. Em seguida, voltou ao acampamento de Israel e disse: “Levantem-se, pois o SENHOR entregou o exército de Midiã em suas mãos!”
16 Ele dividiu os trezentos homens em três companhias e colocou nas mãos de todos eles trombetas e cântaros vazios, com tochas dentro dos cântaros.
17 Ele lhes disse: “Olhem para mim e façam o mesmo. Eis que, quando eu chegar aos limites do acampamento, o que eu fizer, vocês também deverão fazer.
18 Quando eu tocar a trombeta, eu e todos os que estiverem comigo, toquem as trombetas também de todos os lados ao redor do acampamento inteiro, e gritem: ‘Pelo SENHOR e por Gideão!’”
19 Assim, Gideão e os cem homens que estavam com ele chegaram aos limites do acampamento no início da vigília média, pouco depois de terem trocado as sentinelas. Então tocaram as trombetas e quebraram os cântaros que tinham nas mãos.
20 As três companhias tocaram as trombetas, quebraram os cântaros e seguraram as tochas nas mãos esquerdas e as trombetas nas mãos direitas para tocar; e gritaram: “À espada pelo SENHOR e por Gideão!”
21 Eles permaneceram cada um no seu lugar ao redor do acampamento, e todo o exército inimigo começou a correr; e, gritando, fugiram.
22 Quando tocaram as trezentas trombetas, o SENHOR virou a espada de cada homem contra o seu companheiro e contra todo o exército; e o exército fugiu até Bete-Sita, em direção a Zererá, até a fronteira de Abel-Meolá, perto de Tabate.
23 Os homens de Israel foram convocados de Naftali, de Aser e de todo o Manassés, e perseguiram Midiã.
24 Gideão enviou mensageiros por toda a região montanhosa de Efraim, dizendo: “Desçam contra Midiã e tomem as águas antes deles até Bete-Bara, e também o Jordão!” Então todos os homens de Efraim foram reunidos e tomaram as águas até Bete-Bara, e também o Jordão.
25 Eles capturaram os dois príncipes de Midiã, Orebe e Zeebe. Mataram Orebe na rocha de Orebe, e Zeebe no lagar de Zeebe, enquanto perseguiam Midiã. Depois trouxeram as cabeças de Orebe e de Zeebe a Gideão, do outro lado do Jordão.

Soudců

Chapitre 7
1 Tedy vstav ráno Jerobál, (jenž jest Gedeon), i všecken lid, kterýž byl s ním, položili se při studnici Charod, vojska pak Madianských byla jim na půlnoci před vrchem More v údolí.
2 I řekl Hospodin Gedeonovi: Příliš mnoho jest lidu s tebou, protož nedám Madianských v ruce jejich, aby se nechlubil Izrael proti mně, řka: Ruka má spomohla mi.
3 A protož provolej hned, ať slyší lid, a řekni: Kdo jest strašlivý a lekavý, navrať se zase, a odejdi ráno pryč k hoře Galád. I navrátilo se z lidu dvamecítma tisíců, a deset tisíc zůstalo.
4 Řekl opět Hospodin Gedeonovi: Ještě jest mnoho lidu; kaž jim sstoupiti k vodám, a tam jej tobě zkusím. I bude, že o komžkoli řeknu: Tento půjde s tebou, ten ať s tebou jde, a o komžkoli řeknu tobě: Tento nepůjde s tebou, ten ať nechodí.
5 I kázal sstoupiti lidu k vodám, a řekl Hospodin k Gedeonovi: Každého, kdož chlemtati bude jazykem svým z vody, jako chlemce pes, postavíš obzvláštně, tolikéž každého, kdož se přisehne na kolena svá ku pití.
6 I byl počet těch, kteříž chlemtali, rukama svýma k ústům svým vodu nosíce, tři sta mužů, ostatek pak všeho lidu sehnuli se na kolena svá ku pití vody.
7 I řekl Hospodin Gedeonovi: Ve třech stech mužů, kteříž chlemtali, vysvobodím vás, a vydám Madianské v ruku tvou, ale ostatek všeho lidu nechť se vrátí, jeden každý k místu svému.
8 A protož nabral ten lid v ruce své potravy a trouby své; jiné pak muže Izraelské všecky propustil, jednoho každého do stanů jejich, toliko tři sta těch mužů zanechal při sobě. Vojska pak Madianských ležela pod ním v údolí.
9 I stalo se, že noci té řekl jemu Hospodin: Vstana, sstup k vojsku, nebo dal jsem je v ruku tvou.
10 Pakli nesmíš sjíti sám, sejdi s Půrou služebníkem svým do vojska,
11 A uslyšíš, co mluviti budou; i posilní se z toho ruce tvé, tak že směle půjdeš proti vojsku tomu. Sstoupil tedy on a Půra služebník jeho k kraji oděnců, kteříž byli v vojště.
12 Madian pak a Amalech i všecken lid východní leželi v údolí, jako kobylky u velikém množství, ani velbloudů jejich počtu nebylo, jako písek, kterýž jest na břehu mořském v nesčíslném množství.
13 A když přišel Gedeon, aj, jeden vypravoval bližnímu svému sen, a řekl: Hle, zdálo mi se, že pecen chleba ječmenného valil se do vojska Madianského, a přivaliv se na každý stan, udeřil na něj, až padl, a podvrátil jej svrchu, a tak ležel každý stan.
14 Jemužto odpovídaje bližní jeho, řekl: Není to nic jiného, jediné meč Gedeona syna Joasova, muže Izraelského; dalť jest Bůh v ruku jeho Madianské i všecka tato vojska.
15 Stalo se pak, že když uslyšel Gedeon vypravování snu i vyložení jeho, poklonil se Bohu, a vrátiv se k vojsku Izraelskému, řekl: Vstaňte, nebo dal Hospodin v ruku vaši vojska Madianská.
16 Rozdělil tedy tři sta mužů na tři houfy, a dal trouby v ruku každému z nich a báně prázdné, a v prostředku těch bání byly pochodně.
17 I řekl jim: Jakž na mně uzříte, tak učiníte; nebo hle, já vejdu na kraj vojska, a jakž já tehdáž budu dělati, tak uděláte.
18 Nebo troubiti budu já v troubu i všickni, jenž se mnou budou, tehdy vy také troubiti budete v trouby vůkol všeho vojska, a řeknete: Meč Hospodinův a Gedeonův.
19 Všel tedy Gedeon a sto mužů, kteříž s ním byli, na kraj vojska při začátku bdění prostředního, jen že byli proměnili stráž; i troubili v trouby, a roztřískali báně, kteréž měli v rukou svých.
20 Tedy ti tři houfové troubili v trouby, rozstřískavše báně, a drželi v ruce své levé pochodně, v pravé pak ruce své trouby, aby troubili, i křičeli: Meč Hospodinův a Gedeonův.
21 A postavili se každý na místě svém vůkol ležení; i zděšena jsou všecka vojska, a křičíce, utíkali.
22 Když pak troubilo v trouby těch tři sta mužů, obrátil Hospodin meč jednoho proti druhému, a to po všem ležení. Utíkalo tedy vojsko až k Betseta do Zererat, a až ku pomezí Abelmehula u Tebat.
23 Shromáždivše se pak muži Izraelští z Neftalím a z Asser a ze všeho pokolení Manassesova, honili Madianské.
24 I rozeslal Gedeon posly na všecky hory Efraimské, řka: Vyjděte v cestu Madianským, a zastupte jim vody až k Betabaře a Jordánu. Tedy shromáždivše se všickni muži Efraim, zastoupili vody až k Betabaře a Jordánu.
25 A chytili dvé knížat Madianských, Goréba a Zéba. I zabili Goréba na skále Goréb a Zéba zabili v lisu Zéb, a honili Madianské, hlavu pak Gorébovu a Zébovu přinesli k Gedeonovi za Jordán.

Choisir un livre