Comparer
Lucas 2
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Lucas
Chapitre 2
1
Naqueles dias, saiu um decreto da parte de César Augusto para que todo o mundo fosse recenseado.
2
Este foi o primeiro recenseamento feito quando Quirino era governador da Síria.
3
Todos iam recensear-se, cada um à sua própria cidade.
4
José também subiu da Galileia, da cidade de Nazaré, para a Judeia, à cidade de Davi, chamada Belém, por ser ele da casa e família de Davi,
5
a fim de recensear-se com Maria, que estava prometida em casamento a ele e estava grávida.
6
Enquanto estavam lá, chegou o dia de ela dar à luz.
7
Ela deu à luz o seu filho primogênito. Envolveu-o em faixas de pano e o deitou em uma manjedoura, porque não havia lugar para eles na hospedaria.
8
Havia pastores na mesma região, que permaneciam no campo e vigiavam o seu rebanho durante a noite.
9
Eis que um anjo do Senhor apareceu a eles, e a glória do Senhor brilhou ao redor deles, e ficaram aterrorizados.
10
O anjo lhes disse: “Não tenham medo, pois eis que lhes trago uma boa notícia de grande alegria, que será para todo o povo.
11
Pois hoje lhes nasceu, na cidade de Davi, um Salvador, que é Cristo o Senhor.
12
Este será o sinal para vocês: encontrarão um bebê envolto em faixas de pano, deitado em uma manjedoura.”
13
De repente, apareceu com o anjo uma multidão do exército celestial, louvando a Deus e dizendo:
14
“Glória a Deus nas maiores alturas,
e paz na terra, boa vontade para com os homens.”
15
Quando os anjos se afastaram deles em direção ao céu, os pastores disseram uns aos outros: “Vamos agora a Belém e vejamos isso que aconteceu, o que o Senhor nos deu a conhecer.”
16
Eles foram apressadamente e encontraram Maria e José, e o bebê deitado na manjedoura.
17
Quando o viram, contaram a todos o que lhes havia sido dito a respeito daquele menino.
18
Todos os que ouviram ficaram admirados com o que os pastores lhes contaram.
19
Mas Maria guardava todas essas palavras, meditando nelas em seu coração.
20
Os pastores voltaram, glorificando e louvando a Deus por todas as coisas que tinham ouvido e visto, exatamente como lhes havia sido dito.
21
Quando se completaram os oito dias para a circuncisão do menino, ele recebeu o nome de Jesus, o nome que o anjo havia dado antes que ele fosse concebido no ventre.
22
Quando se completaram os dias da purificação deles, de acordo com a lei de Moisés, eles o levaram a Jerusalém para apresentá-lo ao Senhor
23
(conforme está escrito na lei do Senhor: “Todo macho que abre o ventre será chamado santo ao Senhor”),
24
e para oferecer um sacrifício de acordo com o que é dito na lei do Senhor: “Um par de rolinhas ou dois pombinhos.”
25
Eis que havia em Jerusalém um homem cujo nome era Simeão. Este homem era justo e devoto, e esperava a consolação de Israel; e o Espírito Santo estava sobre ele.
26
O Espírito Santo lhe havia revelado que ele não morreria antes de ver o Cristo do Senhor.
27
Movido pelo Espírito, ele foi ao templo. Quando os pais trouxeram o menino Jesus para cumprir a respeito dele o que a lei prescrevia,
28
então ele o tomou em seus braços, abençoou a Deus e disse:
29
“Agora despedes o teu servo, Soberano,
segundo a tua palavra, em paz;
30
pois os meus olhos já viram a tua salvação,
31
a qual preparaste diante de todos os povos;
32
luz para revelação às nações,
e a glória do teu povo Israel.”
33
José e sua mãe estavam maravilhados com as coisas que se falavam a respeito dele.
34
Simeão os abençoou e disse a Maria, mãe dele: “Eis que este menino está destinado para a queda e o levantamento de muitos em Israel e para ser um sinal contra o qual se falará.
35
Sim, uma espada traspassará a tua própria alma, para que os pensamentos de muitos corações sejam revelados.”
36
Havia uma profetisa chamada Ana, filha de Fanuel, da tribo de Aser. Ela era de idade muito avançada e havia vivido com o marido por sete anos depois de se casar,
37
e era viúva de cerca de oitenta e quatro anos), a qual não se afastava do templo, adorando com jejuns e súplicas, de noite e de dia.
38
Chegando naquela mesma hora, ela deu graças ao Senhor e falava a respeito dele a todos os que esperavam a redenção em Jerusalém.
39
Quando cumpriram todas as coisas segundo a lei do Senhor, voltaram para a Galileia, para a sua própria cidade, Nazaré.
40
O menino crescia e se fortalecia em espírito, enchendo-se de sabedoria; e a graça de Deus estava sobre ele.
41
Seus pais iam todos os anos a Jerusalém, na festa da Páscoa.
42
Quando ele completou doze anos, eles subiram a Jerusalém, segundo o costume da festa;
43
Terminados os dias da festa, enquanto voltavam, o menino Jesus ficou em Jerusalém. José e sua mãe não sabiam disso,
44
mas, supondo que ele estivesse na caravana, caminharam um dia inteiro; então começaram a procurá-lo entre os seus parentes e conhecidos.
45
Quando não o encontraram, voltaram a Jerusalém, à sua procura.
46
Após três dias, o encontraram no templo, sentado no meio dos mestres, ouvindo-os e fazendo-lhes perguntas.
47
Todos os que o ouviam se maravilhavam com o seu entendimento e com as suas respostas.
48
Quando o viram, ficaram perplexos; e sua mãe lhe disse: “Filho, por que nos trataste desta maneira? Eis que teu pai e eu estávamos te procurando angustiados.”
49
Ele lhes disse: “Por que vocês estavam me procurando? Não sabiam que eu devo estar na casa de meu Pai?”
50
Eles não compreenderam o que ele lhes disse.
51
Então ele desceu com eles e foi para Nazaré. Era obediente a eles, e sua mãe guardava todas essas coisas em seu coração.
52
E Jesus crescia em sabedoria, em estatura e em favor diante de Deus e dos homens.
Lukáš
Chapitre 2
1
I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
2
(To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)
3
I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
4
Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,)
5
Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.
6
I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.
7
I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.
8
A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.
9
A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
10
Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
11
Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
12
A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.
13
A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
14
Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
15
I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.
16
I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.
17
A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.
18
I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.
19
Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.
20
I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.
21
A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.
22
A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,
23
(Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)
24
A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.
25
A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
26
A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.
27
Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,
28
Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
29
Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.
30
Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,
31
Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,
32
Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.
33
Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
34
I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,
35
(A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
36
Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.
37
A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
38
A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
39
Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
40
Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
41
I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
42
A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,
43
A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.
44
Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.
45
A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
46
I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.
47
A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
48
A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
49
I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
50
Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.
51
I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
52
A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.