Comparer
Lucas 23
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Lucas
Chapitre 23
1
Toda a assembleia deles se levantou e o levou diante de Pilatos.
2
Começaram a acusá-lo, dizendo: “Encontramos este homem pervertendo a nação, proibindo pagar impostos a César e dizendo que ele mesmo é Cristo, um rei.”
3
Pilatos lhe perguntou: “Tu és o Rei dos Judeus?” Ele lhe respondeu: “Tu o dizes.”
4
Pilatos disse aos sumos sacerdotes e às multidões: “Não encontro base para acusação contra este homem.”
5
Mas eles insistiam, dizendo: “Ele agita o povo, ensinando por toda a Judeia, começando desde a Galileia até este lugar.”
6
Mas quando Pilatos ouviu falar da Galileia, perguntou se o homem era galileu.
7
Quando descobriu que ele era da jurisdição de Herodes, enviou-o a Herodes, que também estava em Jerusalém naqueles dias.
8
Ora, quando Herodes viu Jesus, ficou muito alegre, pois havia muito tempo queria vê-lo, porque tinha ouvido muitas coisas a seu respeito. Ele esperava que Jesus realizasse algum milagre.
9
Fez-lhe muitas perguntas, mas Jesus não lhe respondeu.
10
Os sumos sacerdotes e os escribas estavam ali, acusando-o veementemente.
11
Herodes, com os seus soldados, o humilhou e zombou dele. Vestindo-o com roupas luxuosas, mandaram-no de volta a Pilatos.
12
Herodes e Pilatos tornaram-se amigos naquele mesmo dia, pois antes eram inimigos um do outro.
13
Pilatos convocou os sumos sacerdotes, os governantes e o povo,
14
e lhes disse: “Vocês me trouxeram este homem como alguém que perverte o povo, e eis que, tendo-o examinado diante de vocês, não encontrei base para acusação contra este homem em relação àquelas coisas das quais vocês o acusam.
15
Nem Herodes, pois eu os enviei a ele. Vejam, este homem não fez nada que mereça a morte.
16
Portanto, eu o castigarei e o soltarei.”
17
Ora, ele tinha de soltar um prisioneiro para eles durante a festa.
18
Mas todos gritaram juntos, dizendo: “Fora com este homem! Solte-nos Barrabás!” —
19
alguém que foi lançado na prisão por uma certa revolta na cidade, e por assassinato.
20
Então Pilatos falou com eles novamente, querendo soltar Jesus,
21
mas eles gritavam, dizendo: “Crucifique! Crucifique-o!”
22
Ele lhes disse pela terceira vez: “Por quê? Que mal este homem fez? Não encontrei nele crime digno de morte. Portanto, eu o castigarei e o soltarei.”
23
Mas eles insistiam aos gritos, pedindo que ele fosse crucificado. As vozes deles e as dos sumos sacerdotes prevaleceram.
24
Pilatos decretou que o que eles pediam fosse feito.
25
Ele soltou aquele que havia sido lançado na prisão por insurreição e assassinato, a quem eles pediam, mas entregou Jesus à vontade deles.
26
Quando o levavam, agarraram um certo Simão de Cirene, que vinha do campo, e colocaram a cruz sobre ele para carregá-la atrás de Jesus.
27
Uma grande multidão do povo o seguia, incluindo mulheres que também choravam e lamentavam por ele.
28
Mas Jesus, voltando-se para elas, disse: “Filhas de Jerusalém, não chorem por mim, mas chorem por vocês mesmas e por seus filhos.
29
Pois eis que vêm dias em que dirão: 'Bem-aventuradas as estéreis, os ventres que nunca geraram e os seios que nunca amamentaram.'
30
Então começarão a dizer aos montes: 'Caiam sobre nós!' e às colinas: 'Cubram-nos.'
31
Pois se fazem estas coisas na árvore verde, o que será feito na seca?”
32
Dois criminosos também eram levados com ele para serem mortos.
33
Quando chegaram ao lugar chamado “A Caveira”, eles o crucificaram ali com os criminosos, um à direita e o outro à esquerda.
34
Jesus disse: “Pai, perdoa-lhes, pois eles não sabem o que estão fazendo.” Dividindo as suas vestes entre si, lançaram sortes.
35
O povo estava ali, observando. Os governantes também zombavam dele, dizendo: “Ele salvou os outros. Que salve a si mesmo, se este é o Cristo de Deus, o seu escolhido!”
36
Os soldados também zombavam dele, aproximando-se e oferecendo-lhe vinagre,
37
e dizendo: “Se tu és o Rei dos Judeus, salva a ti mesmo!”
38
Uma inscrição também foi escrita sobre ele em grego, latim e hebraico: “ESTE É O REI DOS JUDEUS.”
39
Um dos criminosos que estavam pendurados o insultava, dizendo: “Se tu és o Cristo, salva a ti mesmo e a nós!”
40
Mas o outro respondeu e, repreendendo-o, disse: “Você nem mesmo teme a Deus, vendo que está sob a mesma condenação?
41
E nós, na verdade, com justiça, pois recebemos a devida recompensa por nossos atos, mas este homem não fez nada de errado.”
42
Ele disse a Jesus: “Senhor, lembra-te de mim quando entrares no teu Reino.”
43
Jesus lhe disse: “Em verdade te digo, hoje estarás comigo no Paraíso.”
44
Já era cerca da hora sexta, e houve trevas sobre toda a terra até a hora nona.
45
O sol escureceu, e o véu do templo rasgou-se ao meio.
46
Jesus, clamando em alta voz, disse: “Pai, nas tuas mãos entrego o meu espírito!” Tendo dito isso, ele expirou.
47
Quando o centurião viu o que havia acontecido, glorificou a Deus, dizendo: “Certamente este era um homem justo.”
48
Todas as multidões que se reuniram para ver isso, quando viram as coisas que haviam acontecido, voltaram para casa batendo no peito.
49
Todos os seus conhecidos e as mulheres que o seguiram desde a Galileia ficaram de longe, observando essas coisas.
50
Eis que havia um homem chamado José, que era membro do conselho, um homem bom e justo
51
(ele não havia consentido com a decisão e a ação deles), de Arimateia, uma cidade dos judeus, que também esperava pelo Reino de Deus.
52
Este homem foi a Pilatos e pediu o corpo de Jesus.
53
Ele o tirou da cruz, envolveu-o em um lençol de linho e o colocou em um túmulo escavado na rocha, onde ninguém jamais havia sido colocado.
54
Era o dia da Preparação, e o Sábado estava se aproximando.
55
As mulheres que tinham vindo com ele da Galileia o seguiram, e viram o túmulo e como o seu corpo foi colocado.
56
Elas voltaram e prepararam especiarias e unguentos. No Sábado, descansaram de acordo com o mandamento.
Lukáš
Chapitre 23
1
Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
2
A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
3
Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
4
I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
5
Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
6
Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
7
A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
8
Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří.
9
I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
10
Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce.
11
A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
12
I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
13
Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
14
Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete.
15
Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
16
Protož potresce ho, propustím jej.
17
Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.
18
Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.
19
Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
20
Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše.
21
A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj!
22
A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím.
23
Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží.
24
Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
25
I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
26
A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.
27
I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho.
28
A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
29
Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
30
Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!
31
Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
32
Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
33
A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
34
Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.
35
I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
36
Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
37
A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.
38
A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
39
Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
40
A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?
41
Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
42
I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
43
I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
44
A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
45
I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.
46
A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
47
A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
48
A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
49
Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to.
50
A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
51
Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího,
52
Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo,
53
A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován.
54
A byl den připravování, a sobota se začínala.
55
Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
56
Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání.