Comparer

Marcos 7

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Marcos

Chapitre 7
1 Então os fariseus e alguns dos escribas que haviam vindo de Jerusalém se reuniram ao redor de Jesus.
2 E, quando viram alguns dos seus discípulos comendo pão com as mãos impuras, isto é, não lavadas, eles os criticaram.
3 (Pois os fariseus e todos os judeus não comem sem lavar as mãos e os antebraços, apegando-se à tradição dos anciãos.
4 Eles não comem quando vêm do mercado, a menos que se lavem, e há muitas outras coisas que receberam para guardar: lavagens de copos, jarros, vasilhas de bronze e camas.)
5 Os fariseus e os escribas lhe perguntaram: “Por que os seus discípulos não seguem a tradição dos anciãos, mas comem o pão com as mãos por lavar?”
6 Ele lhes respondeu: “Isaías profetizou muito bem a respeito de vocês, hipócritas, como está escrito: ‘Este povo me honra com os lábios, mas o seu coração está longe de mim.
7 Em vão me adoram, ensinando como doutrinas os mandamentos de homens.’
8 “Pois vocês deixam de lado o mandamento de Deus e se apegam firmemente à tradição dos homens — a lavagem de jarros e copos, e fazem muitas outras coisas semelhantes.”
9 Ele lhes disse: “Vocês sabem muito bem como rejeitar o mandamento de Deus para poderem guardar a sua tradição.
10 Pois Moisés disse: ‘Honra a teu pai e a tua mãe’; e: ‘Quem falar mal do pai ou da mãe, seja morto.’
11 Mas vocês dizem: ‘Se um homem disser a seu pai ou a sua mãe: “Qualquer proveito que você pudesse ter recebido de mim é Corbã”,’” isto é, dado a Deus,
12 “então vocês não lhe permitem mais fazer nada por seu pai ou por sua mãe,
13 invalidando a palavra de Deus pela tradição que vocês transmitiram. E vocês fazem muitas coisas como esta.”
14 Ele chamou toda a multidão para perto de si e lhes disse: “Ouçam-me, todos vocês, e entendam.
15 Nada que entre no homem vindo de fora pode contaminá-lo; o que o contamina é aquilo que sai dele.
16 Se alguém tem ouvidos para ouvir, ouça!”
17 Quando ele entrou em uma casa, afastando-se da multidão, seus discípulos lhe perguntaram sobre a parábola.
18 Ele lhes disse: “Vocês também ainda não entendem? Não percebem que tudo o que entra no homem, vindo de fora, não pode contaminá-lo,
19 porque não entra em seu coração, mas no estômago, e depois é expelido para a latrina, tornando puros todos os alimentos?”
20 Ele disse: “O que sai do homem, isso contamina o homem.
21 Pois do interior, do coração dos homens, procedem os maus pensamentos, os adultérios, os pecados sexuais, os assassinatos, os roubos,
22 as cobiças, a maldade, o engano, os desejos sensuais, um olhar invejoso, a blasfêmia, o orgulho e a insensatez.
23 Todas essas coisas más vêm de dentro e contaminam o homem.”
24 Dali ele se levantou e foi para a região de Tiro e Sidom. Ele entrou em uma casa e não queria que ninguém soubesse, mas não pôde passar despercebido.
25 Pois uma mulher, cuja filhinha tinha um espírito imundo, ouviu falar dele, veio e prostrou-se a seus pés.
26 Ora, a mulher era grega, de origem siro-fenícia. Ela lhe implorava que expulsasse o demônio de sua filha.
27 Mas Jesus lhe disse: “Deixe que os filhos se fartem primeiro, pois não é apropriado pegar o pão dos filhos e jogá-lo aos cães.”
28 Mas ela lhe respondeu: “Sim, Senhor. Contudo, até mesmo os cães debaixo da mesa comem as migalhas das crianças.”
29 Ele lhe disse: “Por causa do que você disse, pode ir. O demônio já saiu da sua filha.”
30 Ela foi para a sua casa e encontrou a criança deitada na cama, e o demônio já havia saído.
31 Novamente ele saiu da região de Tiro e Sidom, e foi para o mar da Galileia, passando pelo meio da região de Decápolis.
32 Trouxeram-lhe um homem que era surdo e tinha um impedimento na fala. Eles lhe imploraram que impusesse a mão sobre ele.
33 Ele o levou à parte, longe da multidão, e colocou os dedos nos ouvidos dele; e, cuspindo, tocou-lhe a língua.
34 Olhando para o céu, ele suspirou e lhe disse: “Efatá!” isto é, “Abra-se!”
35 Imediatamente os seus ouvidos se abriram, sua língua se soltou, e ele falava claramente.
36 Ele lhes ordenou que não contassem a ninguém, mas quanto mais ele lhes ordenava isso, mais eles divulgavam o que havia acontecido.
37 Eles ficaram profundamente admirados e diziam: “Ele tem feito tudo muito bem. Ele faz até os surdos ouvirem e os mudos falarem!”

Marek

Chapitre 7
1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to.
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
4 A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
5 Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
8 Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
9 I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
13 Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
20 Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.
21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
31 Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
32 I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
34 A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.

Choisir un livre