Comparer

Marcos 8

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Marcos

Chapitre 8
1 Naqueles dias, como havia uma multidão muito grande e o povo não tinha o que comer, Jesus chamou os seus discípulos e lhes disse:
2 “Tenho compaixão da multidão, porque já faz três dias que eles estão comigo e não têm o que comer.
3 Se eu os mandar em jejum para suas casas, desfalecerão no caminho, pois alguns deles vieram de longe.”
4 Seus discípulos lhe responderam: “Como alguém poderia alimentar toda esta gente com pão aqui num lugar deserto?”
5 Ele lhes perguntou: “Quantos pães vocês têm?” Eles disseram: “Sete.”
6 Ele ordenou à multidão que se assentasse no chão. Então pegou os sete pães, deu graças, partiu-os e os entregou aos seus discípulos para que os distribuíssem; e eles os distribuíram à multidão.
7 Eles também tinham alguns peixinhos. Depois de abençoá-los, mandou que também os distribuíssem.
8 Eles comeram e ficaram satisfeitos. E recolheram sete cestos dos pedaços que sobraram.
9 Os que comeram eram cerca de quatro mil. Então ele os despediu.
10 Imediatamente ele entrou no barco com seus discípulos e foi para a região de Dalmanuta.
11 Os fariseus saíram e começaram a questioná-lo, pedindo-lhe um sinal do céu para pô-lo à prova.
12 Ele suspirou profundamente em seu espírito e disse: “Por que esta geração pede um sinal? Com toda a certeza lhes digo que nenhum sinal será dado a esta geração.”
13 Ele os deixou e, entrando novamente no barco, partiu para o outro lado.
14 Eles se esqueceram de levar pão; e tinham apenas um pão no barco.
15 Ele os advertiu, dizendo: “Fiquem atentos: tenham cuidado com o fermento dos fariseus e com o fermento de Herodes.”
16 Eles comentavam entre si: “É porque não temos pão.”
17 Jesus, percebendo isso, disse-lhes: “Por que vocês ficam pensando que estou dizendo isso porque não têm pão? Vocês ainda não percebem nem entendem? O coração de vocês ainda está endurecido?
18 Tendo olhos, vocês não veem? Tendo ouvidos, não ouvem? Não se lembram?
19 Quando eu parti os cinco pães entre os cinco mil, quantos cestos cheios de pedaços vocês recolheram?” Eles lhe disseram: “Doze.”
20 “E quando reparti os sete pães entre os quatro mil, quantos cestos cheios de pedaços vocês recolheram?” Eles lhe disseram: “Sete.”
21 Ele lhes perguntou: “Vocês ainda não entendem?”
22 Ele chegou a Betsaida. Trouxeram-lhe um cego e lhe suplicaram que o tocasse.
23 Ele tomou o cego pela mão e o levou para fora da aldeia. Depois de cuspir nos olhos do cego e impor as mãos sobre ele, perguntou-lhe se via alguma coisa.
24 Ele olhou para cima e disse: “Vejo homens, mas os vejo como árvores andando.”
25 Então, novamente, Jesus impôs as mãos sobre os olhos dele. O homem olhou atentamente, recuperou a visão e passou a enxergar tudo com clareza.
26 Ele o mandou para sua casa, dizendo: “Não entre na aldeia, nem conte a ninguém na aldeia.”
27 Jesus saiu, com seus discípulos, para as aldeias de Cesareia de Filipe. No caminho, ele perguntou aos seus discípulos: “Quem as pessoas dizem que eu sou?”
28 Eles lhe disseram: “João Batista; e outros dizem Elias; mas outros, um dos profetas.”
29 Ele lhes disse: “Mas e vocês, quem dizem que eu sou?” Pedro respondeu: “Tu és o Cristo.”
30 Ele lhes ordenou que não contassem a ninguém sobre ele.
31 Ele começou a ensinar-lhes que o Filho do Homem tinha de sofrer muito, ser rejeitado pelos anciãos, pelos principais sacerdotes e pelos escribas, ser morto e, depois de três dias, ressuscitar.
32 Ele lhes falava isso abertamente. Pedro o tomou à parte e começou a repreendê-lo.
33 Mas ele, virando-se e olhando para os seus discípulos, repreendeu a Pedro e disse: “Para trás de mim, Satanás! Pois você não pensa nas coisas de Deus, mas nas coisas dos homens.”
34 Ele chamou a multidão para si, junto com seus discípulos, e lhes disse: “Se alguém quiser vir após mim, negue-se a si mesmo, tome a sua cruz e siga-me.
35 Pois quem quiser salvar a sua vida a perderá; mas quem perder a sua vida por minha causa e por causa do evangelho a salvará.
36 Pois de que adianta ao homem ganhar o mundo inteiro e perder a sua vida?
37 Ou o que o homem dará em troca de sua vida?
38 Pois quem se envergonhar de mim e das minhas palavras nesta geração adúltera e pecadora, dele também o Filho do Homem se envergonhará, quando vier na glória de seu Pai com os santos anjos.”

Marek

Chapitre 8
1 V těch dnech když opět velmi veliký zástup byl s ním, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim:
2 Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli.
3 A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli.
4 Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti?
5 I otázal se jich: Kolik chlebů máte? A oni řekli: Sedm.
6 I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup.
7 A měli také rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti.
8 I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů.
9 Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I rozpustil je.
10 Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských.
11 I vyšli farizeové a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho.
12 A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.
13 A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se přes moře.
14 I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí.
15 Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova.
16 I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme.
17 A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani rozumíte? Ještě máte oslepené srdce vaše?
18 Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte,
19 Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? A kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte.
20 A když také sedm chlebů lámal jsem mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm.
21 I řekl jim: Kterakž tedy ještě nerozumíte?
22 I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl.
23 I ujav slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co.
24 A on pohleděv, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové.
25 Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti. I uzdraven jest, takže i zdaleka jasně viděl všecky.
26 I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka co o tom prav.
27 Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé?
28 Kteřížto odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků.
29 Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus.
30 I přikázal jim, aby toho o něm žádnému nepravili.
31 I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.
32 Zjevně to slovo mluvil. A chytiv jej Petr, počal mu domlouvati.
33 Kterýžto obrátiv se a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského.
34 A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.
35 Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová.
36 Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil?
37 Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou?
38 Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými.

Choisir un livre