Comparer
Números 15
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Números
Chapitre 15
1
O SENHOR falou a Moisés, dizendo:
2
“Fale aos filhos de Israel e diga-lhes: ‘Quando vocês entrarem na terra das suas habitações, que eu lhes dou,
3
e fizerem uma oferta feita pelo fogo ao SENHOR — um holocausto, ou um sacrifício, para cumprir um voto, ou como oferta voluntária, ou nas suas festas fixas, para fazer um aroma agradável ao SENHOR, do gado ou do rebanho —
4
então aquele que apresentar a sua oferta oferecerá ao SENHOR uma oferta de cereais de um décimo de efa de farinha fina misturada com um quarto de him de azeite.
5
Você preparará vinho para a oferta de libação, um quarto de him, com o holocausto ou para o sacrifício, para cada cordeiro.
6
“‘Para um carneiro, você preparará como oferta de cereais dois décimos de efa de farinha fina misturada com a terça parte de um him de azeite;
7
e para a oferta de libação você oferecerá a terça parte de um him de vinho, de aroma agradável ao SENHOR.
8
Quando você preparar um novilho para holocausto ou para sacrifício, para cumprir um voto, ou para ofertas pacíficas ao SENHOR,
9
então ele oferecerá com o novilho uma oferta de cereais de três décimos de efa de farinha fina misturada com meio him de azeite;
10
e você oferecerá para a oferta de libação meio him de vinho, para uma oferta feita pelo fogo, de aroma agradável ao SENHOR.
11
Assim se fará para cada novilho, para cada carneiro, para cada um dos cordeiros, ou dos cabritos.
12
Segundo o número que vocês prepararem, assim farão a cada um, segundo o seu número.
13
“‘Todos os naturais da terra farão estas coisas desta maneira, ao oferecerem uma oferta feita pelo fogo, de aroma agradável ao SENHOR.
14
Se um estrangeiro peregrinar entre vocês, ou quem quer que esteja entre vocês ao longo das suas gerações, e for oferecer uma oferta feita pelo fogo, de aroma agradável ao SENHOR, como vocês fazem, assim ele fará.
15
Para a congregação, haverá um só estatuto para vocês e para o estrangeiro que peregrina entre vocês, um estatuto perpétuo ao longo das suas gerações. Como vocês são, assim será o estrangeiro perante o SENHOR.
16
Uma só lei e uma só ordenança haverá para vocês e para o estrangeiro que peregrina com vocês.’”
17
O SENHOR falou a Moisés, dizendo:
18
“Fale aos filhos de Israel e diga-lhes: ‘Quando vocês entrarem na terra para onde eu os levo,
19
então será que, quando comerem do pão da terra, vocês apresentarão uma oferta movida ao SENHOR.
20
Das primícias da sua massa vocês oferecerão um bolo como oferta movida. Como a oferta movida da eira, assim vocês a elevarão.
21
Das primícias da sua massa, vocês darão ao SENHOR uma oferta movida ao longo das suas gerações.
22
“‘Quando vocês errarem, e não observarem todos estes mandamentos que o SENHOR falou a Moisés —
23
tudo o que o SENHOR lhes ordenou por meio de Moisés, desde o dia em que o SENHOR deu o mandamento e em diante, ao longo das suas gerações —
24
então será que, se foi feito por ignorância, sem o conhecimento da congregação, toda a congregação oferecerá um novilho para holocausto, como aroma agradável ao SENHOR, com a sua oferta de cereais e a sua oferta de libação, segundo a ordenança, e um bode para oferta pelo pecado.
25
O sacerdote fará expiação por toda a congregação dos filhos de Israel, e eles serão perdoados; pois foi um erro, e eles trouxeram a sua oferta, uma oferta feita pelo fogo ao SENHOR, e a sua oferta pelo pecado perante o SENHOR, pelo seu erro.
26
Toda a congregação dos filhos de Israel será perdoada, assim como o estrangeiro que peregrina entre eles; pois, no que diz respeito a todo o povo, foi feito por ignorância.
27
“‘Se uma pessoa pecar por ignorância, então ela oferecerá uma cabra de um ano para oferta pelo pecado.
28
O sacerdote fará expiação pela alma que errar, quando pecar por ignorância perante o SENHOR. Ele fará expiação por ela; e ela será perdoada.
29
Vocês terão uma só lei para aquele que fizer qualquer coisa por ignorância, para o natural entre os filhos de Israel, e para o estrangeiro que peregrina entre eles.
30
“‘Mas a alma que fizer alguma coisa com mão levantada, seja natural da terra ou estrangeiro, esse blasfema contra o SENHOR. Essa alma será eliminada do meio do seu povo.
31
Porquanto desprezou a palavra do SENHOR, e quebrou o seu mandamento, essa alma será totalmente eliminada. A sua iniquidade estará sobre ela.’”
32
Enquanto os filhos de Israel estavam no deserto, encontraram um homem apanhando lenha no dia de sábado.
33
Aqueles que o encontraram apanhando lenha o trouxeram a Moisés e a Arão, e a toda a congregação.
34
Eles o colocaram sob guarda, porque ainda não havia sido declarado o que deveria ser feito com ele.
35
O SENHOR disse a Moisés: “O homem certamente será morto. Toda a congregação o apedrejará com pedras fora do acampamento.”
36
Toda a congregação o levou para fora do acampamento, e o apedrejou até a morte com pedras, como o SENHOR ordenou a Moisés.
37
O SENHOR falou a Moisés, dizendo:
38
“Fale aos filhos de Israel e diga-lhes que façam para si franjas nas bordas de suas vestes, ao longo das suas gerações, e que coloquem na franja de cada borda um cordão azul.
39
Isso lhes servirá como franja, para que vocês a vejam, e se lembrem de todos os mandamentos do SENHOR, e os cumpram; e para que não sigam o seu próprio coração e os seus próprios olhos, após os quais vocês costumavam se prostituir;
40
para que se lembrem e cumpram todos os meus mandamentos, e sejam santos para o seu Deus.
41
Eu sou o SENHOR, o seu Deus, que os tirei da terra do Egito, para ser o seu Deus: Eu sou o SENHOR, o seu Deus.”
4 Mojžíšova
Chapitre 15
1
Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2
Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země přebývání vašich, kterouž já dám vám,
3
A budete chtíti obětovati obět ohnivou Hospodinu v zápal, aneb obět buď slíbenou, buď dobrovolnou, aneb při slavnostech vašich, abyste učinili vůni spokojující Hospodina, buďto z skotů, aneb z drobného dobytku:
4
Tedy kdož by koli obětoval dar svůj Hospodinu, obětuj obět suchou, desátý díl efi mouky bělné, zadělané olejem, jehož bude čtvrtý díl míry hin.
5
A vína v obět mokrou čtvrtinku hin obětovati budeš při zápalu, aneb při oběti vítězné k jednomu každému beránku.
6
Při beranu pak obětovati budeš obět suchou, mouky bělné dvě desetiny, zadělané olejem, třetinkou míry hin.
7
Vína také k oběti mokré třetí díl míry hin obětovati budeš u vůni spokojující Hospodina.
8
Jestliže pak obětovati budeš volka v obět zápalnou, aneb v obět k splnění slibu, aneb v obět pokojnou Hospodinu:
9
Tedy budeš obětovati spolu s volkem obět suchou, tři desetiny mouky bělné, zadělané olejem, jehož by byla půlka hin.
10
A vína k oběti mokré obětovati budeš půlku hin. Ta jest obět ohnivá vůně spokojující Hospodina.
11
Tak uděláte s každým volem i s každým skopcem, i s dobytčetem buď ono z ovec neb z koz.
12
Podlé toho, jakž mnoho jich obětovati budete, tak se zachováte při jednom každém z nich.
13
Všeliký obyvatel tak bude to vykonávati, aby obětoval obět ohnivou vůně spokojující Hospodina.
14
Takž bude-li u vás i příchozí, aneb kdokoli mezi vámi v pronárodech vašich, a bude obětovati obět ohnivou vůně spokojující Hospodina, jakž vy se při tom chováte, tak i on chovati se bude.
15
V shromáždění tomto ustanovení jednostejné buď vám i příchozímu, kterýž by u vás byl, ustanovení věčné v pronárodech vašich; jakož vy, tak příchozí bude před Hospodinem.
16
Zákon jednostejný a pořádek jednostejný bude vám i přichozímu kterýž by u vás byl.
17
Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:
18
Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přijdete do země, do kteréž já uvedu vás,
19
Tedy, když počnete jísti chléb země, obětovati budete obět vzhůru pozdvižení Hospodinu.
20
Z prvotin těsta vašeho koláč obětovati budete v obět vzhůru pozdvižení; tak jako obět z humna, obětovati budete ji.
21
Z prvotin těsta vašeho dávati budete Hospodinu obět vzhůru pozdvižení, vy i potomci vaši.
22
A když byste pozbloudili, a neučinili všech přikázaní těch, kteráž mluvil Hospodin k Mojžíšovi,
23
Totiž všech věcí, kteréž přikázal Hospodin vám skrze Mojžíše, od toho dne, v kterémž přikázaní vydal Hospodin, i potom v pronárodech vašich:
24
Tedy jestliže z nedopatření všeho shromáždění to stalo se, obětovati bude všecko množství volka mladého jednoho v obět zápalnou, k vůni spokojující Hospodina, též obět suchou, a obět mokrou při něm podlé pořádku, a kozla jednoho v obět za hřích.
25
I očistí kněz všecko množství synů Izraelských, a odpuštěno jim bude; nebo poblouzení jest. A oni také obětovati budou obět svou, obět ohnivou Hospodinu, a obět za hřích svůj před Hospodinem za poblouzení své.
26
I bude odpuštěno všemu shromáždění synů Izraelských i příchozímu, kterýž jest pohostinu u prostřed nich; nebo všeho lidu poblouzení jest.
27
Jestliže by pak člověk jeden zhřešil z poblouzení, bude obětovati kozu roční v obět za hřích.
28
I očistí kněz duši pobloudilou, kteráž zhřešila poblouzením před Hospodinem; očistí ji, a budeť jí odpuštěno.
29
Domácímu mezi syny Izraelskými i příchozímu, kterýž pohostinu mezi nimi jest, zákon tento jednostejný bude vám, když by kdo zhřešil z poblouzení.
30
Èlověk pak, kterýž by z pychu svévolně zhřešil, tak doma zrozený jako příchozí, takový potupil velice Hospodina; protož vyhlazen bude z prostředku lidu svého.
31
Nebo slovem Hospodinovým pohrdl, a přikázaní jeho za nic sobě položil; protož konečně vyhlazen bude člověk ten, a nepravost jeho zůstane na něm.
32
Stalo se pak, když synové Izraelští byli na poušti, že nalezli jednoho, an sbírá dříví v den sobotní.
33
A ti, kteříž ho nalezli sbírajícího dříví, přivedli jej k Mojžíšovi a k Aronovi i ke všemu množství.
34
I dali jej do vězení; nebo ještě nebylo jim oznámeno, co by s ním mělo činěno býti.
35
I řekl Hospodin Mojžíšovi: Smrtí ať umře člověk ten; nechať ho bez milosti ukamenuje všecko množství vně za stany.
36
A protož vyvedli jej všecko množství ven za stany, a uházeli ho kamením, až umřel, jakož rozkázal Hospodin.
37
I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
38
Mluv k synům Izraelským a rci jim, ať sobě dělají třepení široké na podolcích oděvů svých všickni rodové jejich, a ať dávají nad třepením šňůrku modrou.
39
A to budete míti za premování, na něžto hledíce, rozpomínati se budete na všecka přikázaní Hospodinova, abyste je činili, a nepustíte se po žádosti srdce svého, a po očích svých, jichžto následujíce, smilnili byste,
40
Ale abyste pamatovali a činili všecka přikázaní má, a byli svatí Bohu svému.
41
Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vyvedl vás z země Egyptské, abych vám byl za Boha: Já Hospodin Bůh váš.