Comparer
Provérbios 30
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Provérbios
Chapitre 30
1
As palavras de Agur, filho de Jaque, o oráculo:
o homem diz a Itiel,
a Itiel e a Ucal:
2
“Certamente eu sou o mais ignorante dos homens,
e não tenho o entendimento de um homem.
3
Não aprendi a sabedoria,
nem possuo o conhecimento do Santo.
4
Quem subiu aos céus e desceu?
Quem reuniu o vento em seus punhos?
Quem amarrou as águas na sua veste?
Quem estabeleceu todos os confins da terra?
Qual é o seu nome, e qual é o nome do seu filho, se é que você sabe?
5
“Toda palavra de Deus é pura.
Ele é um escudo para os que nele se refugiam.
6
Não acrescente nada às suas palavras,
para que ele não o repreenda, e você seja achado mentiroso.
7
“Duas coisas te pedi.
Não as negues a mim antes que eu morra.
8
Afasta para longe de mim a falsidade e a mentira.
Não me dês nem a pobreza nem as riquezas.
Alimenta-me com a porção de pão que me é necessária,
9
para que eu não me farte, e te negue, e diga: ‘Quem é o SENHOR?’
ou para que não empobreça, e roube,
e assim profane o nome do meu Deus.
10
“Não calunie o servo perante o seu senhor,
para que ele não o amaldiçoe, e você seja considerado culpado.
11
Há uma geração que amaldiçoa o seu pai,
e não abençoa a sua mãe.
12
Há uma geração que é pura aos seus próprios olhos,
mas que não foi lavada da sua imundícia.
13
Há uma geração, oh quão altivos são os seus olhos!
As suas pálpebras estão sempre erguidas.
14
Há uma geração cujos dentes são como espadas,
e as suas mandíbulas como facas,
para devorar da terra os pobres, e os necessitados dentre os homens.
15
“A sanguessuga tem duas filhas:
‘Dá, dá.’
“Há três coisas que nunca se fartam;
quatro que nunca dizem: ‘Basta!’:
16
O Seol,
o ventre estéril,
a terra que não se farta de água,
e o fogo que nunca diz: ‘Basta!’
17
“O olho que zomba do seu pai,
e despreza a obediência à sua mãe,
os corvos do vale o arrancarão,
e as águias novas o devorarão.
18
“Há três coisas que são maravilhosas demais para mim,
quatro que não consigo entender:
19
O caminho da águia no ar,
o caminho da serpente sobre a rocha,
o caminho do navio no meio do mar,
e o caminho do homem com a donzela.
20
“Assim é o caminho da mulher adúltera:
Ela come e limpa a sua boca,
e diz: ‘Não fiz nada de errado.’
21
“Por três coisas a terra treme,
e por quatro, não pode suportar:
22
Pelo servo quando se torna rei,
pelo tolo quando se farta de comida,
23
pela mulher não amada quando se casa,
e pela serva que se torna herdeira da sua senhora.
24
“Há quatro coisas que são pequenas na terra,
mas são extremamente sábias:
25
As formigas não são um povo forte,
contudo providenciam a sua comida no verão.
26
Os arganazes são um povo fraco,
contudo constroem as suas casas nas rochas.
27
Os gafanhotos não têm rei,
contudo marcham em fileiras.
28
O lagarto você pode pegar com as mãos,
contudo ele está nos palácios dos reis.
29
“Há três coisas que são majestosas no seu andar,
quatro que têm passos majestosos:
30
O leão, que é o mais forte entre os animais,
e não recua diante de nenhum;
31
o galgo;
o bode;
e o rei contra quem não há rebelião.
32
“Se você agiu como tolo ao exaltar a si mesmo,
ou se você planejou o mal,
ponha a mão sobre a sua boca.
33
Pois assim como o bater do leite produz manteiga,
e o torcer do nariz produz sangue,
assim o provocar a ira produz contendas.”
Přísloví
Chapitre 30
1
Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
2
Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
3
Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
4
Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
5
Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6
Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
7
Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8
Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9
Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
10
Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
11
Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
12
Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
13
Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14
Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
15
Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
16
Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.
17
Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
18
Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
19
Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
20
Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
21
Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
22
Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
23
Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
24
Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
25
Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
26
Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
27
Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
28
Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
29
Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
30
Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
31
Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
32
Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
33
Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.