Comparer
Provérbios 8
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Provérbios
Chapitre 8
1
A sabedoria não clama?
O entendimento não levanta a sua voz?
2
No topo das elevações, junto ao caminho,
onde as veredas se cruzam, ela se coloca.
3
Junto às portas, à entrada da cidade,
às portas de entrada, ela clama em voz alta:
4
“Eu clamo a vocês, homens!
Elevo a minha voz aos filhos dos homens.
5
Vocês, simples, entendam a prudência!
Vocês, tolos, tenham um coração de entendimento!
6
Ouçam, pois falarei coisas excelentes.
A abertura dos meus lábios é para coisas retas.
7
Pois a minha boca fala a verdade.
A impiedade é uma abominação para os meus lábios.
8
Todas as palavras da minha boca são justas.
Não há nada tortuoso ou perverso nelas.
9
Todas elas são claras para aquele que entende,
retas para os que encontram o conhecimento.
10
Recebam a minha instrução, e não a prata,
e o conhecimento, em vez do ouro escolhido.
11
Pois a sabedoria é melhor do que os rubis.
Todas as coisas que se possam desejar não se comparam a ela.
12
“Eu, a sabedoria, fiz da prudência a minha morada.
Eu encontro o conhecimento e a discrição.
13
O temor do SENHOR é odiar o mal.
Eu odeio o orgulho, a arrogância, o mau caminho e a boca perversa.
14
O conselho e a verdadeira sabedoria são meus.
Eu tenho o entendimento e o poder.
15
Por mim os reis reinam,
e os príncipes decretam a justiça.
16
Por mim governam os príncipes,
os nobres e todos os justos governantes da terra.
17
Eu amo aqueles que me amam.
Aqueles que me buscam diligentemente me encontrarão.
18
Comigo estão as riquezas e a honra,
os bens duradouros e a prosperidade.
19
O meu fruto é melhor do que o ouro, sim, do que o ouro fino;
o meu rendimento é melhor do que a prata escolhida.
20
Eu ando no caminho da justiça,
no meio das veredas do juízo,
21
para dotar de bens aqueles que me amam.
Eu encho os seus tesouros.
22
“O SENHOR me possuiu no princípio da sua obra,
antes dos seus feitos mais antigos.
23
Fui estabelecida desde a eternidade, desde o princípio,
antes de a terra existir.
24
Quando não havia abismos, eu nasci,
quando não havia fontes cheias de água.
25
Antes de os montes serem firmados nos seus lugares,
antes das colinas, eu nasci;
26
quando ele ainda não havia feito a terra, nem os campos,
nem os primeiros pós do mundo.
27
Quando ele estabeleceu os céus, eu estava lá.
Quando traçou um círculo sobre a face do abismo,
28
quando ele firmou as nuvens em cima,
quando as fontes do abismo se fortaleceram,
29
quando ele deu ao mar o seu limite,
para que as águas não violassem o seu mandamento,
quando ele marcou os fundamentos da terra,
30
então eu estava ao seu lado como arquiteto.
Eu era a sua alegria dia após dia,
sempre me regozijando perante ele,
31
regozijando-me no seu mundo habitável.
A minha alegria estava com os filhos dos homens.
32
“Agora, portanto, meus filhos, ouçam-me,
pois bem-aventurados são aqueles que guardam os meus caminhos.
33
Ouçam a instrução, e sejam sábios.
Não a recusem.
34
Bem-aventurado é o homem que me ouve,
vigiando diariamente às minhas portas,
esperando nos umbrais das minhas entradas.
35
Pois quem me encontra, encontra a vida,
e alcançará favor do SENHOR.
36
Mas aquele que peca contra mim faz mal à sua própria alma.
Todos aqueles que me odeiam amam a morte.”
Přísloví
Chapitre 8
1
Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
2
Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
3
U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
4
Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
5
Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
6
Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
7
Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
8
Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
9
Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
10
Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
11
Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
12
Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
13
Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
14
Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
15
Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
16
Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
17
Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
18
Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
19
Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
20
Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
21
Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
22
Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
23
Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
24
Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
25
Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
26
Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
27
Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
28
Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
29
Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
30
Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
31
Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
32
A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
33
Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
34
Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
35
Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
36
Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.