Comparer
Knjiga Isusa Navina 6
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Knjiga Isusa Navina
Chapitre 6
1
A Jerihon se zatvori, i čuvaše se od sinova Izrailjevih; niko nije izlazio, niti je ko ulazio.
2
A Gospod reče Isusu: Evo, dajem ti u ruke Jerihon i cara njegovog i junake njegove.
3
Zato obiđite oko grada svi vojnici, idući oko grada jedanput na dan; tako učinite šest dana.
4
A sedam sveštenika neka nose sedam truba od rogova ovnujskih pred kovčegom; a sedmog dana obiđite oko grada sedam puta, i sveštenici neka trube u trube.
5
Pa kad otežući zatrube u rogove ovnujske, čim čujete glas od trube, neka poviče sav narod glasno; i zidovi će gradski popadati na svom mestu, a narod neka ulazi, svaki naprema se.
6
Tada Isus sin Navin dozva sveštenike, i reče im: Uzmite kovčeg zavetni, a sedam sveštenika neka nose sedam truba od rogova ovnujskih pred kovčegom Gospodnjim.
7
A narodu reče: Idite i obiđite oko grada, i vojnici neka idu pred kovčegom Gospodnjim.
8
A kad Isus reče narodu, sedam sveštenika noseći sedam truba od rogova ovnujskih pođoše pred Gospodom, i zatrubiše u trube, a kovčeg zaveta Gospodnjeg pođe za njima.
9
A vojnici pođoše pred sveštenicima, koji trubljahu u trube, a ostali pođoše za kovčegom; i idući trubljahu u trube.
10
A narodu zapovedi Isus govoreći: Ne vičite, i nemojte da vam se čuje glas, i nijedna reč da ne izađe iz usta vaših do dana kad vam ja kažem: Vičite; tada ćete vikati.
11
Tako obiđe kovčeg Gospodnji oko grada jednom; pa se vratiše u logor, i noćiše u logoru.
12
A sutra usta Isus rano, i sveštenici uzeše kovčeg Gospodnji.
13
I sedam sveštenika noseći sedam truba od rogova ovnujskih iđahu pred kovčegom Gospodnjim, i idući trubljahu u trube; a vojnici iđahu pred njima, a ostali iđahu za kovčegom Gospodnjim; idući trubljahu u trube.
14
I jednom obiđoše oko grada drugog dana, pa se vratiše u logor; tako učiniše šest dana.
15
A sedmog dana ustaše zorom, i obiđoše oko grada isto onako sedam puta; samo toga dana obiđoše oko grada sedam puta.
16
A kad bi sedmi put da zatrube sveštenici u trube, Isus reče narodu: Vičite, jer vam Gospod dade grad.
17
A grad da bude proklet Gospodu i šta je god u njemu; samo Rava kurva neka ostane u životu i svi koji budu kod nje u kući, jer sakri poslanike koje smo poslali.
18
Ali se čuvajte od prokletih stvari da i sami ne budete prokleti uzevši šta prokleto, i da ne navučete prokletstvo na logor Izrailjev i smetete ga.
19
Nego sve srebro i zlato i posuđe od bronze i od gvožđa neka bude sveto Gospodu, neka uđe u riznicu Gospodnju.
20
Tada povika narod i zatrubiše trube, i kad narod ču glas trubni i povika glasno, popadaše zidovi na mestu svom; i narod uđe u grad, svaki naprema se; i uzeše grad.
21
I pobiše, kao prokleto, oštrim mačem sve što beše u gradu, i žene i ljude, i decu, i starce i volove i ovce i magarce.
22
A onoj dvojici što uhodiše zemlju reče Isus: Idite u kuću one žene kurve, i izvedite nju i sve što je njeno, kao što ste joj se zakleli.
23
I otišavši oni momci što uhodiše zemlju, izvedoše Ravu i oca joj i mater joj i braću joj i šta god beše njeno, i sav rod njen izvedoše, i ostaviše ih iza logora Izrailjevog.
24
A grad spališe ognjem i šta beše u njemu; samo srebro i zlato i posuđe od bronze i od gvožđa metnuše u riznicu doma Gospodnjeg.
25
A Ravu kurvu i dom oca njenog i sve što beše njeno ostavi u životu Isus, i ona osta među Izrailjcima do danas, jer sakri poslanike koje posla Isus da uhode Jerihon.
26
I u to vreme prokle Isus govoreći:
Proklet da je pred Gospodom čovek koji bi ustao da gradi ovaj grad Jerihon!
Na prvencu svom osnovao ga,
i na mezimcu svom postavio mu vrata!
27
I Gospod beše sa Isusom, i razglasi se ime njegovo po svoj zemlji.
Jozue
Chapitre 6
1
Jericho pak velmi pilně zavříno bylo pro strach synů Izraelských, a žádný nevycházel ven, ani tam nevcházel.
2
I řekl Hospodin k Jozue: Aj, dal jsem v ruku tvou Jericho, a krále jeho s silnými muži jeho.
3
Protož obcházeti budete město všickni muži bojovní, okolo města chodíce, jednou za den; tak učiníš po šest dní.
4
Kněží pak sedm ať nesou sedm trub z rohů beraních před truhlou; dne pak sedmého obejdete město sedmkrát, a kněží troubiti budou v trouby.
5
A když zdlouha troubiti budou na roh beraní, jakž nejprvé uslyšíte hlas trouby, zkřikne všecken lid křikem velikým, i oboří se zed městská na místě svém, a vejde lid do města, jeden každý proti místu, kdež stál.
6
Tedy povolav Jozue, syn Nun, kněží, řekl jim: Vezměte truhlu smlouvy, a sedm kněží ať vezmou sedm trub beraních před truhlou Hospodinovou.
7
Řekl také lidu: Jděte a obejděte město, a zbrojní ať jdou před truhlou Hospodinovou.
8
A když to oznámil Jozue lidu, sedm kněží, nesouce sedm trub beraních, šli před truhlou Hospodinovou, a troubili v trouby; truhla také smlouvy Hospodinovy brala se za nimi.
9
Zbrojní pak šli před kněžími, kteříž troubili na trouby, a ostatní šli za truhlou, jdouce a v trouby troubíce.
10
(Lidu pak byl přikázal Jozue, řka: Nebudete křičeti, ani slyšán bude hlas váš, ani vyjde slovo z úst vašich až do dne toho, v němž řeknu vám: Křičte, i budete křičeti.)
11
Tedy obešla truhla Hospodinova město vůkol jednou, a navrátili se do stanů a zůstali v nich.
12
Opět povstal Jozue ráno a kněží nesli truhlu Hospodinovu.
13
Sedm pak kněží, nesouce sedm trub beraních, předcházeli truhlu Hospodinovu, jdouce, a troubili v trouby; a zbrojní šli před nimi, a ostatní šli za truhlou Hospodinovou, když kněží šli, v trouby troubíce.
14
I obešli město druhého dne opět, a navrátili se do stanů. Tak činili po šest dní.
15
V den pak sedmý vstali, jakž zasvitávalo, a obešli město týmž způsobem sedmkrát; toliko toho dne obešli město sedmkrát.
16
Stalo se pak, když po sedmé obcházeli, a kněží v trouby troubili, řekl Jozue lidu: Křičtež již, dalť jest Hospodin vám město.
17
A budiž to město proklaté, ono i všecky věci, kteréž v něm jsou, Hospodinu; toliko Raab nevěstka ať jest živa, ona i všickni, kteříž by s ní byli v domě, nebo skryla posly, kteréž jsme byli poslali.
18
Avšak vystříhejte se od proklatého, abyste i vy nebyli učiněni proklatí, berouce z proklatých věcí, a uvedli byste stany Izraelské v prokletí, a zkormoutili byste je.
19
Všecko pak stříbro a zlato, a nádoby měděné a železné, svaté bude Hospodinu; na poklad Hospodinu složeno bude.
20
Tedy křičel lid, když zatroubili v trouby. Nebo když slyšel lid hlas trub, křičeli i oni křikem velikým, i obořila se zed na místě svém. Tedy všel lid do města, jeden každý proti místu, kdež stál. I vzali je.
21
A pohubili ostrostí meče jako proklaté všecko, což bylo v městě, od muže až do ženy, od dítěte až do starce, a až do vola, dobytčete i osla.
22
Dvěma pak mužům, kteříž shlédli zemi, řekl Jozue: Vejděte do domu ženy nevěstky, a vyveďte ji odtud, i všecky věci, kteréž má, jakož jste jí přisáhli.
23
I všedše mládenci špehéři, vyvedli Raab a otce jejího, i matku její a bratří její i všecko, což měla, a všecku rodinu její vyvedli, a nechali jich vně za stany Izraelskými.
24
Město pak spálili ohněm, i všecko, což v něm bylo, stříbro však a zlato a nádoby měděné a železné složili na poklad v domě Hospodinově.
25
Raab také nevěstku, a dům otce jejího i všecko, což měla, živé zůstavil Jozue; a bydlila v lidu Izraelském až do tohoto dne, nebo skryla posly, kteréž poslal Jozue k shlédnutí Jericha.
26
Toho času vydal klatbu Jozue, řka: Zlořečený buď před Hospodinem muž ten, kterýž by povstal, aby stavěl město Jericho. V prvorozeném svém založí je, a v nejmenším postaví brány jeho.
27
Byl pak Hospodin s Jozue, a rozhlásila se pověst o něm po vší zemi.