Comparer
Knjiga o Jovu 5
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Knjiga o Jovu
Chapitre 5
1
Zovi; hoće li ti se ko odazvati?
I kome ćeš se između svetih obratiti?
2
Doista bezumnog ubija gnev,
i ludog usmrćuje srdnja.
3
Ja videh bezumnika gde se ukorenio;
ali odmah prokleh stan njegov.
4
Sinovi su njegovi daleko od spasenja
i satiru se na vratima a nema ko da izbavi.
5
Letinu njegovu jede gladni
i ispred trnja kupi je,
i lupež ždere blago njihovo.
6
Jer muka ne izlazi iz praha
niti nevolja iz zemlje niče.
7
Nego se čovek rađa na nevolju,
kao što iskre iz ugljevlja uzleću u vis.
8
Ali ja bih Boga tražio,
i pred Boga bih izneo stvar svoju,
9
Koji čini stvari velike i neispitive,
divne, kojima nema broja;
10
Koji spušta dažd na zemlju
i šalje vodu na polja;
11
Koji podiže ponižene,
i žalosne uzvišuje k spasenju;
12
Koji rasipa misli lukavih
da ruke njihove ne svrše ništa;
13
Koji hvata mudre u njihovom lukavstvu,
i nameru opakih obara;
14
Danju nailaze na mrak,
i u podne pipaju kao po noći.
15
On izbavlja ubogog od mača,
od usta njihovih
i od ruke silnog.
16
Tako ima nadanja siromahu,
a zloća zatiskuje usta svoja.
17
Gle, blago čoveku koga Bog kara;
i zato ne odbacuj karanje Svemogućeg.
18
Jer On zadaje rane, i zavija;
On udara, i ruke Njegove isceljuju.
19
Iz šest nevolja izbaviće te;
ni u sedmoj neće te se zlo dotaći.
20
U gladi izbaviće te od smrti
i u ratu od mača.
21
Kad jezik šiba, bićeš sakriven,
niti ćeš se bojati pustoši kad dođe.
22
Smejaćeš se pustoši i gladi,
niti ćeš se bojati zverja zemaljskog.
23
Jer ćeš s kamenjem poljskim biti u veri,
i zverje će poljsko biti u miru s tobom.
24
I videćeš da je mir u šatoru tvom,
kućićeš kuću svoju i nećeš se prevariti.
25
Videćeš kako će ti se umnožiti seme tvoje,
i porod će tvoj biti kao trava na zemlji.
26
Star ćeš otići u grob
kao što se žito snosi u stog u svoje vreme.
27
Eto, razgledasmo to, tako je;
poslušaj i razumi.
Jób
Chapitre 5
1
Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
2
Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
3
Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
4
Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
5
Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
6
Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
7
Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
8
Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
9
Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
10
Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
11
Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
12
Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
13
Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
14
Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
15
Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
16
Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
17
Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
18
Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
19
Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
20
V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
21
Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
22
Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
23
Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
24
A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
25
Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
26
Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
27
Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.