Comparer
Knjiga Propovednikova 5
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Knjiga Propovednikova
Chapitre 5
1
Čuvaj nogu svoju kad ideš u dom Božji, i pristupi da slušaš; to je bolje nego što bezumni daju žrtve, jer ne znaju da zlo čine.
2
Nemoj nagliti ustima svojim, i srce tvoje da ne bude brzo izgovoriti šta pred Bogom, jer je Bog na nebu, a ti si na zemlji, zato neka bude malo reči tvojih.
3
Jer san dolazi od mnogog posla, a glas bezumnikov od mnogih reči.
4
Kad učiniš zavet Bogu, ne oklevaj ispuniti ga, jer Mu nisu mili bezumnici; šta god zavetuješ, ispuni.
5
Bolje je da ne zavetuješ negoli da zavetuješ pa ne ispuniš.
6
Ne daj ustima svojim da na greh navode telo tvoje, i ne govori pred anđelom da je bilo nehotice. Zašto bi se gnevio Bog na reči tvoje i potro delo ruku tvojih?
7
Jer kao što u mnoštvu snova ima taštine, tako i u mnogim rečima; nego boj se Boga.
8
Ako vidiš gde se čini nepravda siromahu i otima sud i pravda u zemlji, ne čudi se tome, jer viši pazi na visokog, i ima još viših nad njima.
9
Ali je zemlja korisnija od svega; i car njivi služi.
10
Ko ljubi novce, neće se nasititi novaca; i ko ljubi bogatstvo, neće imati koristi od njega. I to je taština.
11
Gde je mnogo dobra, mnogo je i onih koji ga jedu; pa kakva je korist od toga gospodaru? Osim što gleda svojim očima.
12
Sladak je san onome koji radi, jeo malo ili mnogo; a sitost bogatome ne da spavati.
13
Ima ljuto zlo koje videh pod suncem: bogatstvo koje se čuva na zlo onome čije je.
14
Jer tako bogatstvo propadne zlom nezgodom, te sinu kog je rodio ne ostane ništa u ruku.
15
Kao što je izašao iz utrobe matere svoje nag, tako opet odlazi kako je došao; i ništa ne uzima od truda svog da ponese u ruci svojoj.
16
I to je ljuto zlo što odlazi kako je došao; i kakva mu je korist što se trudio u vetar,
17
i svega veka svog jeo u mraku, i mnogo se brinuo i žalostio i ljutio?
18
Eto, to videh da je dobro i lepo čoveku da jede i pije i uživa dobro od svega truda svog kojim se trudi pod nebom za života svog, koji mu Bog da, jer mu je to deo.
19
I kad kome Bog da bogatstvo i blago, i da mu da uživa i uzima svoj deo i da se veseli s truda svog, to je dar Božji.
20
Jer se neće mnogo opominjati dana života svog, jer mu Bog daje da mu je srce veselo.
Kazatel
Chapitre 5
1
Ostříhej nohy své, když jdeš do domu Božího, a buď hotovější k slyšení nežli k dávání obětí bláznů; nebo oni neznají toho, že zle činí.
2
Nebývej rychlý k mluvení, ani srdce tvé kvapné k vynášení slova před oblíčejem Božím, poněvadž Bůh jest na nebi, a ty na zemi; protož nechť jsou slova tvá nemnohá.
3
Nebo jakož přichází sen z velikého pracování, tak hlas blázna z množství slov.
4
Když bys učinil slib Bohu, neprodlévej ho splniti, nebo nemá líbosti v blázních. Cožkoli slíbíš, splň.
5
Lépe jest, abys nesliboval, než abys slibě, neplnil.
6
Nedopouštěj ústům svým, aby k hříchu přivodila tělo tvé, aniž říkej před andělem, že to jest poblouzení. Proč máš hněvati Boha řečí svou, kterýž by na zkázu přivedl dílo rukou tvých?
7
Nebo kdež jest mnoho snů, tu i marnosti a slova mnohá, ale ty Boha se boj.
8
Jestliže bys nátisk chudého a zadržení soudu a spravedlnosti spatřil v krajině, nediv se té věci; nebo vyšší vysokého šetří, a ještě vyšší nad nimi.
9
Zemský pak obchod u všech přední místo má; i král rolí slouží.
10
Kdo miluje peníze, nenasytí se penězi; a kdo miluje hojnost, nebude míti užitku. I to jest marnost.
11
Kde jest mnoho statku, mnoho bývá i těch, kteříž jedí jej. Jakýž tedy má užitek pán jeho? Jediné, že očima svýma hledí na něj.
12
Sladký jest sen pracovitému, jez on málo neb mnoho, ale sytost bohatého nedopouští mu spáti.
13
Jest přebídná věc, kterouž jsem viděl pod sluncem: Bohatství nachované tomu, kdož je má, k jeho zlému.
14
Nebo hyne bohatství takové pro zlou správu; syn, kteréhož zplodí, nebude míti v ruce své ničeho.
15
Jakž vyšel z života matky své nahý, tak zase odchází, jakž přišel, aniž čeho odnáší z práce své, což by vzal v ruku svou.
16
A toť jest také přebídná věc, že rovně, jakž přišel, tak odjíti musí. Protož jaký užitek míti bude toho, že pracoval u vítr?
17
K tomu, že po všecky dny své v temnostech jídal, s mnohým zůřením, nemocí a hněvem?
18
Aj, toť jsem já spatřil, že dobrá a čistá jest věc jísti a píti a užívati pohodlí ze vší práce své, kterouž kdo vede pod sluncem v počtu dnů života svého, kteréž dal jemu Bůh, nebo to jest podíl jeho;
19
A že kterémukoli člověku dal Bůh bohatství a zboží, a dopustil, aby užíval jich, a bral díl svůj, a veselil se z práce své, to jest dar Boží.
20
Nebo nebude mnoho pamatovati na dny života svého, proto že Bůh jemu přeje veselí srdce jeho.