Comparer
Priče Solomunove 4
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Priče Solomunove
Chapitre 4
1
Slušajte, deco, nastavu očevu,
i pazite da biste poznali mudrost.
2
Jer vam dobru nauku dajem,
ne ostavljajte zakon moj.
3
Kad bejah sin u oca svog mlad,
i jedinac u matere svoje,
4
On me učaše i govoraše mi:
Neka primi srce tvoje reči moje,
drži zapovesti moje i bićeš živ.
5
Pribavi mudrost, pribavi razum;
ne zaboravljaj i ne odstupaj od reči usta mojih.
6
Nemoj je ostaviti, i čuvaće te,
ljubi je, i hraniće te.
7
Mudrost je glavno; pribavi mudrost,
i za sve imanje svoje pribavi razum.
8
Podiži je i ona će te uzvisiti,
proslaviće te kad je zagrliš.
9
Metnuće ti na glavu venac od milina,
krasnu krunu daće ti.
10
Slušaj, sine moj, i primi reči moje,
i umnožiće ti se godine životu.
11
Učim te putu mudrosti,
vodim te stazama pravim.
12
Kad ushodiš, neće se stezati koraci tvoji,
i ako potrčiš nećeš se spotaknuti.
13
Drži se nastave i ne puštaj,
čuvaj je, jer ti je život.
14
Ne idi na stazu bezbožničku
i putem nevaljalih ljudi ne stupaj.
15
Ostavi ga, ne hodi po njemu,
ukloni se od njega i mini ga.
16
Jer ne spavaju ako ne učine zla,
i ne dolazi im san ako koga ne obore.
17
Jer jedu hleb bezbožnosti
i piju vino nasilja.
18
A put je pravednički kao svetlo videlo,
koje sve većma svetli dok ne bude pravi dan.
19
A put je bezbožnički kao mrak,
ne znaju na šta će se spotaknuti.
20
Sine moj, slušaj reči moje,
prigni uho svoje besedi mojoj.
21
Da ti ne odlaze iz očiju;
čuvaj ih usred srca svog.
22
Jer su život onima koji ih nalaze
i zdravlje svemu telu njihovom.
23
Svrh svega što se čuva čuvaj srce svoje,
jer iz njega izlazi život.
24
Ukloni od usta svojih opačinu
i od usana svojih nevaljalstvo udalji.
25
Oči tvoje neka gledaju upravo
i veđe tvoje neka se upravljaju pravo pred tobom.
26
Meri stazu nogama svojim,
i svi putevi tvoji neka su poravnjeni.
27
Ne svrći ni nadesno ni nalevo,
odvraćaj nogu svoju oda zla.
Přísloví
Chapitre 4
1
Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
2
Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
3
Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
4
On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
5
Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
6
Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
7
Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
8
Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
9
Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
10
Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
11
Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
12
Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
13
Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
14
Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
15
Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
16
Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
17
Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
18
Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
19
Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
20
Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
21
Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
22
Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
23
Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
24
Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
25
Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
26
Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
27
Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.