Comparer
Prva knjiga o carevima koja se zove i Treća knjiga o carevima 13
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Prva knjiga o carevima koja se zove i Treća knjiga o carevima
Chapitre 13
1
A gle, čovek Božji dođe iz zemlje Judine s rečju Gospodnjom u Vetilj, kad Jerovoam stajaše kod oltara da kadi.
2
I povika put oltara rečju Gospodnjom govoreći: Oltare! Oltare! Ovako veli Gospod: Evo, rodiće se sin domu Davidovom po imenu Josija, koji će na tebi klati sveštenike visina, koji kade na tebi, i ljudske će kosti spaliti na tebi.
3
I učini znak istog dana govoreći: Ovo je znak da je Gospod to rekao: Eto, oltar će se raspasti i prosuće se pepeo što je na njemu.
4
A kad car Jerovoam ču reči čoveka Božijeg koje vikaše oltaru vetiljskom, pruži ruku svoju s oltara govoreći: Držite ga! Ali usahnu mu ruka koju pruži na nj, i ne mogaše je povratiti k sebi.
5
A oltar se raspade, i prosu se pepeo s oltara po znaku koji učini čovek Božji rečju Gospodnjom.
6
Tada car reče čoveku Božijem: Pripadni ka Gospodu Bogu svom, i pomoli se za me da mi se povrati ruka. I čovek se Božji pomoli Gospodu, i povrati se caru ruka, i posta kao što je bila.
7
I reče car čoveku Božijem: Hodi sa mnom kući mojoj, i potkrepi se, i daću ti dar.
8
Ali čovek Božji reče caru: Da mi daš po kuće svoje, ne bih išao s tobom niti bih jeo hleba ni vode pio u ovom mestu.
9
Jer mi je tako zapovedio svojom rečju Gospod govoreći: Ne jedi hleba ni pij vode, niti se vraćaj istim putem kojim otideš.
10
I otide drugim putem, a ne vrati se onim kojim beše došao u Vetilj.
11
A u Vetilju življaše jedan stari prorok, kome dođe sin njegov i pripovedi sve što učini prorok Božji onaj dan u Vetilju, i reči koje reče caru; i pripovediše sinovi tog proroka ocu svom.
12
A otac im reče: Kojim je putem otišao? I pokazaše sinovi put kojim otide čovek Božji koji beše došao iz zemlje Judine.
13
A on reče sinovima svojim: Osamarite mi magarca. I osamariše mu magarca, te usede na nj.
14
I pođe za čovekom Božjim, i nađe ga a on sedi pod hrastom, pa mu reče: Jesi li ti čovek Božji što dođe iz zemlje Judine? On mu odgovori: Ja sam.
15
A on mu reče: Hodi sa mnom mojoj kući da jedeš hleba.
16
Ali on odgovori: Ne mogu se vratiti s tobom ni ići s tobom; niti ću jesti hleba ni piti vode s tobom u ovom mestu.
17
Jer mi je rečeno rečju Gospodnjom: Ne jedi hleba ni pij vode onde, niti se vraćaj putem kojim otideš.
18
A on mu reče: i ja sam prorok kao ti, i anđeo Gospodnji reče mi rečju Gospodnjom govoreći: Vrati ga sa sobom u svoju kuću neka jede hleba i pije vode. Ali mu slaga.
19
I vrati se s njim, te jede hleba u njegovoj kući i pi vode.
20
A kad seđahu za stolom, dođe reč Gospodnja proroku koji ga beše vratio;
21
i povika na čoveka Božjeg koji beše došao iz zemlje Judine, i reče: Ovako veli Gospod: Što nisi poslušao reč Gospodnju, i nisi držao zapovest koju ti je zapovedio Gospod Bog tvoj,
22
nego si se vratio i jeo hleba i pio vode na mestu za koje ti je rekao: Ne jedi hleba ni pij vode; zato neće tvoje telo doći u grob tvojih otaca.
23
I pošto se prorok kog beše vratio najede hleba i pošto se napi, osamari mu magarca.
24
A kad otide, udesi ga lav na putu i zakla ga. I telo njegovo ležaše na putu i magarac stajaše kod njega; takođe i lav stajaše kod tela.
25
I gle, ljudi prolazeći videše telo gde leži na putu i lava gde stoji kod tela, i došavši javiše u gradu u kome življaše stari prorok.
26
A kad to ču prorok koji ga beše vratio s puta, reče: Ovo je čovek Božji, koji ne posluša reči Gospodnje, zato ga dade Gospod lavu da ga rastrgne i usmrti po reči Gospodnjoj koju mu reče.
27
I reče sinovima svojim govoreći: Osamarite mi magarca. I osamariše.
28
I otišavši, nađe telo gde leži na putu, i magarca i lava gde stoje kod tela: Lav ne beše izjeo telo ni magarca rastrgao.
29
Tada prorok podiže telo čoveka Božijeg, i metnuv ga na magarca, odnese ga natrag, i dođe u grad stari prorok da ga ožali i pogrebe.
30
I metnu telo u svoj grob, i plakahu nad njim govoreći: Jaoh brate!
31
A pošto ga pogrebe, reče sinovima svojim govoreći: Kad umrem, pogrebite me u grobu gde je pogreben čovek Božji, pokraj kostiju njegovih metnite kosti moje.
32
Jer će se zacelo zbiti šta je oglasio po reči Gospodnjoj za oltar vetiljski i za sve kuće visina koje su po gradovima samarijskim.
33
Pošto ovo bi, opet se Jerovoam ne vrati sa svog zlog puta; nego opet načini iz prostog naroda sveštenike visinama; ko god hoćaše, tome on posvećivaše ruke i taj postajaše sveštenik visinama.
34
I to bi na greh domu Jerovoamovom da bi se istrebio i da bi ga nestalo sa zemlje.
1 Královská
Chapitre 13
1
A aj, muž Boží přišel z Judstva s slovem Hospodinovým do Bethel, tehdáž když Jeroboám, stoje u oltáře, kadil.
2
I zvolal proti oltáři slovem Hospodinovým, řka: Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: Hle, syn narodí se domu Davidovu, jménem Joziáš, kterýž obětovati bude na tobě kněží výsostí, jenž zapalují kadidlo na tobě; i kosti lidské páliti budou na tobě.
3
I dal téhož dne znamení, řka: Totoť jest znamení, že mluvil Hospodin: Aj, oltář roztrhne se a vysype se popel, kterýž jest na něm.
4
V tom uslyšev král Jeroboám slovo muže Božího, že zvolal proti oltáři v Bethel, vztáhl ruku svou od oltáře a řekl: Jměte ho. I uschla ruka jeho, kterouž vztáhl proti němu, a nemohl ji zase přitáhnouti k sobě.
5
Oltář také se roztrhl, a vysypal se popel z oltáře podlé znamení, kteréž byl předpověděl muž Boží slovem Hospodinovým.
6
Protož mluvil král a řekl tomu muži Božímu: Pomodl se medle Hospodinu Bohu svému a pros za mne, abych mohl přitáhnouti ruku svou k sobě. I modlil se muž Boží Hospodinu, a přitáhl král ruku zase k sobě, a byla jako prvé.
7
Tedy řekl král muži Božímu: Poď se mnou domů a posilň se, a dámť dar.
8
I řekl muž Boží králi: Bys mi dal polovici domu svého, nešel bych s tebou, aniž bych jedl chleba, aniž bych pil vody na místě tomto.
9
Nebo tak mi přikázal slovem svým Hospodin, řka: Nebudeš jísti chleba, ani píti vody, aniž se navrátíš tou cestou, kterouž jsi přišel.
10
A tak odšel jinou cestou, a nenavrátil se tou cestou, kterouž byl přišel do Bethel.
11
Prorok pak jeden starý bydlil v Bethel, jehož syn přišed, vypravoval mu všecky věci, kteréž učinil muž Boží toho dne v Bethel; i slova, kteráž mluvil králi, vypravovali otci svému.
12
Tedy řekl jim otec jejich: Kterou cestou šel? I ukázali mu synové jeho cestu, kterouž šel ten muž Boží, kterýž byl z Judstva přišel.
13
Zatím řekl synům svým: Osedlejte mi osla. Kteříž osedlali mu osla, a on vsedl na něj.
14
A jel za mužem Božím a nalezl jej, an sedí pod dubem. I řekl jemu: Ty-li jsi ten muž Boží, kterýž jsi přišel z Judstva? A on odpověděl: Jsem.
15
Kterýž řekl jemu: Poď se mnou domů, a pojíš chleba.
16
Ale on odpověděl: Nemohuť se navrátiti, ani jíti s tebou, aniž budu jísti chleba, ani píti vody s tebou na místě tomto.
17
Nebo stala se ke mně řeč slovem Hospodinovým: Nebudeš tam jísti chleba, ani píti vody; nenavrátíš se, jda touž cestou, kterouž jsi šel.
18
Jemuž odpověděl: Takéť já prorok jsem jako i ty, a mluvil ke mně anděl slovem Hospodinovým, řka: Navrať ho s sebou do domu svého, ať pojí chleba a napije se vody. To pak sklamal jemu.
19
Takž se navrátil s ním, a jedl chléb v domě jeho a pil vodu.
20
Když pak oni seděli za stolem, stalo se slovo Hospodinovo k proroku tomu, kterýž onoho byl zase navrátil.
21
A zvolal na muže Božího, kterýž byl přišel z Judstva, řka: Toto praví Hospodin: Proto že jsi na odpor učinil řeči Hospodinově, a neostříhal jsi přikázaní, kteréžť vydal Hospodin Bůh tvůj,
22
Ale navrátils se a jedls chléb, a pils vodu na místě, o kterémžť řekl: Nebudeš jísti chleba, ani píti vody: nebudeť pochováno tělo tvé v hrobě otců tvých.
23
Tedy když pojedl chleba a napil se, osedlal mu osla, totiž tomu proroku, kteréhož byl navrátil.
24
A když odšel, trefil na něj lev na cestě a udávil jej. I leželo tělo jeho na cestě, a osel stál podlé něho; lev také stál vedlé těla mrtvého.
25
A aj, muži někteří jdouce tudy, uzřeli tělo mrtvé ležící na cestě, a lva, an stojí vedlé něho. Kteříž přišedše, pověděli v městě, v kterémž ten starý prorok bydlil.
26
Což když uslyšel ten prorok, kterýž ho byl navrátil s cesty, řekl: Muž Boží jest, kterýž na odpor učinil řeči Hospodinově; protož vydal jej Hospodin lvu, kterýž potřev ho, udávil jej vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil jemu.
27
Zatím mluvě k synům svým, řekl: Osedlejte mi osla. I osedlali.
28
A odjev, nalezl mrtvé tělo jeho ležící na cestě, a osla i lva, an stojí u toho těla; a nejedl lev těla toho, aniž co uškodil oslu.
29
Protož vzav prorok tělo muže Božího, vložil je na osla, a přinesl je. I přišel do města svého, aby ho plakal a pochoval.
30
Položil pak tělo jeho v hrobě svém, a plakali ho: Ach, bratře můj.
31
A pochovav ho, mluvil k synům svým, řka: Když já umru, pochovejte mne v témž hrobě, v němž muž Boží jest pochován, vedlé kostí jeho položte kosti mé.
32
Neboť se jistě stane to, což ohlásil slovem Hospodinovým proti oltáři, kterýž jest v Bethel, a proti všechněm domům výsostí, kteréž jsou v městech Samařských.
33
Po těchto příbězích neodvrátil se Jeroboám od cesty své zlé, ale opět nadělal z lidu obecného kněží výsostí. Kdo jen chtěl, posvětil ruky jeho, a ten byl knězem výsostí.
34
I byla ta věc domu Jeroboámovu příčinou k hřešení, aby vypléněn a vyhlazen byl se svrchku země.