Comparer
Prva knjiga o carevima koja se zove i Treća knjiga o carevima 12
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Prva knjiga o carevima koja se zove i Treća knjiga o carevima
Chapitre 12
1
Tada otide Rovoam u Sihem; jer se onde skupi sav Izrailj da ga zacare.
2
A Jerovoam, sin Navatov, koji još beše u Misiru pobegavši onamo od cara Solomuna, kad ču, on još osta u Misiru.
3
Ali poslaše i dozvaše ga. Tako Jerovoam i sav zbor Izrailjev dođoše i rekoše Rovoamu govoreći:
4
Tvoj je otac metnuo na nas težak jaram; nego ti sada olakšaj ljutu službu oca svog i teški jaram koji je metnuo na nas, pak ćemo ti služiti.
5
A on im reče: Idite, pa do tri dana dođite opet k meni. I narod otide.
6
Tada car Rovoam učini veće sa starcima koji stajaše pred Solomunom, ocem njegovim dok beše živ, i reče: Kako savetujete da odgovorim narodu?
7
A oni mu odgovoriše govoreći: Ako danas ugodiš narodu i poslušaš ih i odgovoriš im lepim rečima, oni će ti biti sluge svagda.
8
Ali on ostavi savet što ga savetovaše starci, i učini veće sa mladićima, koji odrastoše s njim i koji stajahu pred njim.
9
I reče im: Šta vi savetujete da odgovorimo narodu, koji mi rekoše govoreći: Olakšaj jaram koji je metnuo na nas tvoj otac?
10
Tada mu odgovoriše mladići koji odrastoše s njim, i rekoše: Ovako kaži narodu što ti reče: Tvoj je otac metnuo na nas težak jaram, nego nam ti olakšaj; ovako im reci: Moj je mali prst deblji od bedara oca mog.
11
Otac je moj metnuo na vas težak jaram, a ja ću još dometnuti na vaš jaram; otac vas je moj šibao bičevima, a ja ću vas šibati bodljivim bičevima.
12
A treći dan dođe Jerovoam i sav narod k Rovoamu, kako im beše kazao car rekavši: Dođite opet k meni do tri dana.
13
I car odgovori oštro narodu ostavivši savet što ga savetovaše starci;
14
i reče im kako ga savetovaše mladići govoreći: Moj je otac metnuo na vas težak jaram, a ja ću još dometnuti na vaš jaram; otac vas je moj šibao bičevima, a ja ću vas šibati bodljivim bičevima.
15
I car ogluši se naroda, jer Gospod beše tako uredio da bi potvrdio reč svoju što je rekao preko Ahije Silomljanina Jerovoamu, sinu Navatovom.
16
A kad vide sav Izrailj gde ih se car ogluši, odgovori narod caru govoreći:
Kakav deo mi imamo s Davidom?
Nemamo nasledstvo sa sinom Jesejevim.
U šatore svoje, Izrailju!
A ti Davide, sad gledaj svoju kuću. Tako otide Izrailj u šatore svoje.
17
Samo nad sinovima Izrailjevim, koji življahu po gradovima Judinim, zacari se Rovoam.
18
I car Rovoam posla Adorama koji beše nad dankom; ali ga sav Izrailj zasu kamenjem, te pogibe; a car Rovoam brže sede na kola, te pobeže u Jerusalim.
19
Tako otpade Izrailj od doma Davidovog do današnjeg dana.
20
I kad ču sav Izrailj da se vratio Jerovoam, poslavši dozvaše ga na skupštinu, i postaviše ga carem nad svim Izrailjem. Ne prista za domom Davidovim ni jedno pleme osim samog plemena Judinog.
21
A Rovoam došav u Jerusalim sazva sav dom Judin i pleme Venijaminovo, sto i osamdeset hiljada odabranih vojnika, da zavojšte na dom Izrailjev da povrate carstvo Rovoamu, sinu Solomunovom.
22
Ali dođe reč Božja Semeju, čoveku Božijem, govoreći:
23
Kaži Rovoamu sinu Solomunovom caru Judinom i svemu domu Judinom i Venijaminovom i ostalom narodu, i reci:
24
Ovako veli Gospod: Ne idite, i ne bijte se s braćom svojom, sinovima Izrailjevim; vratite se svak svojoj kući, jer sam ja naredio tako da bude. I oni poslušaše reč Gospodnju i vrativši se otidoše kako Gospod reče.
25
Potom sazida Jerovoam Sihem u gori Jefremovoj i naseli se u njemu; a posle otide odande i sazida Fanuil.
26
I reče Jerovoam u srcu svom: Može se carstvo povratiti domu Davidovom.
27
Ako ovaj narod stane ići u Jerusalim da prinosi žrtve u domu Gospodnjem, srce će se narodu obratiti ka gospodaru njegovom Rovoamu, caru Judinom, te će me ubiti, i povratiće se k Rovoamu caru Judinom.
28
Zato car smisli, te načini dva teleta od zlata, pa reče narodu: Ne treba više da idete u Jerusalim; evo bogova tvojih, Izrailju, koji su te izveli iz zemlje misirske.
29
I namesti jedno u Vetilju, a drugo namesti u Danu.
30
I to bi na greh, jer narod iđaše k jednome do Dana.
31
I načini kuću na visini, i postavi sveštenike od prostog naroda koji ne behu od sinova Levijevih.
32
I učini Jerovoam praznik osmog meseca petnaestog dana, kao što je praznik u zemlji Judinoj, i prinese žrtve na oltaru; tako učini i u Vetilju prinoseći žrtve teocima koje načini; i postavi u Vetilju sveštenike visinama koje načini.
33
I petnaestog dana osmog meseca, koji beše smislio u srcu svom, prinošaše žrtve na oltaru koji načini u Vetilju, i praznovaše praznik sa sinovima Izrailjevim, i pristupi ka oltaru da kadi.
1 Královská
Chapitre 12
1
Tedy přibral se Roboám do Sichem; nebo tam sešel se byl všecken Izrael, aby ho ustanovili za krále.
2
Stalo se pak, když uslyšel Jeroboám syn Nebatův, jsa ještě v Egyptě, kamž byl utekl před Šalomounem králem, (bydlel zajisté Jeroboám v Egyptě),
3
Že poslali a povolali ho; protož přišed Jeroboám i všecko shromáždění Izraelské, mluvili k Roboámovi, řkouce:
4
Otec tvůj ztížil jho naše; protož nyní polehč služby otce svého tvrdé a břemena jeho těžkého, kteréž vzložil na nás, a budeme tobě sloužiti.
5
Kterýž řekl jim: Odejděte, a třetího dne navraťte se ke mně. I odšel lid.
6
Tedy radil se král Roboám s starci, kteříž stávali před Šalomounem otcem jeho ještě za života jeho, řka: Kterak vy radíte, jakou odpověd mám dáti lidu tomuto?
7
I odpověděli jemu, řkouce: Jestliže dnes povolný budeš lidu tomuto a ochotně se jim ukážeš, a odpověd dávaje, mluviti budeš přívětivě, budouť služebníci tvoji po všecky dny.
8
Ale on opustil radu starců, kterouž dali jemu, a radil se s mládenci, kteříž s ním zrostli a stávali před ním.
9
A řekl k nim: Co vy radíte, jakou bychom dali odpověd lidu tomuto, kteříž mluvili ke mně, řkouce: Polehč břemene, kteréž vzložil otec tvůj na nás?
10
I odpověděli jemu mládenci, kteříž zrostli s ním, řkouce: Takto odpovíš lidu tomu, kteříž mluvili k tobě a řekli: Otec tvůj ztížil jho naše, ty pak polehč nám. Takto díš jim: Nejmenší prst můj tlustší jest nežli bedra otce mého.
11
Nyní tedy otec můj těžké břímě vložil na vás, já pak přidám břemene vašeho; otec můj trestal vás bičíky, ale já trestati vás budu biči uzlovatými.
12
Přišel tedy Jeroboám i všecken lid k Roboámovi dne třetího, jakž byl rozkázal král, řka: Navraťte se ke mně dne třetího.
13
I odpověděl král lidu tvrdě, opustiv radu starců, kterouž dali jemu.
14
A mluvil k nim vedlé rady mládenců, řka: Otec můj ztížil jho vaše, já pak přidám břemene vašeho; otec můj trestal vás bičíky, ale já trestati vás budu biči uzlovatými.
15
I neuposlechl král lidu. Nebo byla příčina od Hospodina, aby se naplnila řeč jeho, kterouž mluvil Hospodin skrze Achiáše Silonského k Jeroboámovi synu Nebatovu.
16
Protož vida všecken Izrael, že by je král oslyšel, odpověděl lid králi v tato slova: Jakýž máme díl v Davidovi? Ani dědictví nemáme v synu Izai. K stanům svým, ó Izraeli! Nyní opatř dům svůj, Davide. Odšel tedy Izrael k stanům svým,
17
Tak že nad syny Izraelskými toliko, kteříž bydlili v městech Judských, kraloval Roboám.
18
I poslal král Roboám Adurama, kterýž byl nad platy, a uházel ho všecken Izrael kamením až do smrti, čímž král Roboám přinucen byl, aby vsedna na vůz, utekl do Jeruzaléma.
19
A tak odstoupili synové Izraelští od domu Davidova až do dnešního dne.
20
I stalo se, když uslyšeli všickni Izraelští, že by se navrátil Jeroboám, poslavše, povolali ho do shromáždění, a ustanovili ho králem nade vším Izraelem. Nezůstávalo při domu Davidovu než samo pokolení Judovo.
21
Když pak přijel Roboám do Jeruzaléma, shromáždil všecken dům Judský a pokolení Beniamin, totiž sto a osmdesáte tisíců výborných bojovníků, aby bojovali proti domu Izraelskému, a aby zase přivedeno bylo království k Roboámovi synu Šalomounovu.
22
Tedy stala se řeč Boží k Semaiášovi muži Božímu, řkoucí:
23
Pověz Roboámovi synu Šalomounovu, králi Judskému a všemu domu Judovu i Beniaminovu, a ostatku lidu těmito slovy:
24
Takto praví Hospodin: Netáhněte a nebojujte proti bratřím svým synům Izraelským. Navraťte se jeden každý do domu svého, nebo ode mne stala se věc tato. I uposlechli rozkazu Hospodinova a navrátili se, aby odešli vedlé řeči Hospodinovy.
25
Potom vystavěl Jeroboám Sichem na hoře Efraim, a bydlil v něm, a vyšed odtud, vystavěl Fanuel.
26
Řekl pak Jeroboám v srdci svém: Tudíž by se navrátilo království toto k domu Davidovu,
27
Když by chodíval lid tento k obětování obětí v domě Hospodinově do Jeruzaléma; i obrátilo by se srdce lidu tohoto ku pánu jeho Roboámovi králi Judskému, a tak zabijíce mne, navrátili by se k Roboámovi králi Judskému.
28
Protož poradiv se král, udělal dvé telat zlatých a řekl lidu: Dosti jste již chodili do Jeruzaléma. Aj, teď bohové tvoji, ó Izraeli, kteříž tě vyvedli z země Egyptské.
29
I postavil jedno v Bethel, a druhé postavil v Dan.
30
Kterážto věc byla příčinou k hřešení, nebo chodíval lid k jednomu z těch až do Dan.
31
Vzdělal zajisté dům výsostí, a ustanovil kněží z lidu obecného, kteříž nebyli z synů Léví.
32
Ustanovil také Jeroboám svátek měsíce osmého, v patnáctý den téhož měsíce, ku podobenství svátku, kterýž byl v Judstvu, a obětoval na oltáři. Takž učinil i v Bethel, obětuje telatům, kteréž byl udělal; také i v Bethel ustanovil kněží výsostí, kteréž byl zdělal.
33
A obětoval na oltáři, kterýž byl udělal v Bethel, v patnáctý den měsíce osmého, toho měsíce, kterýž byl sobě smyslil v srdci svém, a slavil svátek s syny Izraelskými, a přistoupil k oltáři, aby kadil.