Comparer
Prva knjiga o carevima koja se zove i Treća knjiga o carevima 9
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Prva knjiga o carevima koja se zove i Treća knjiga o carevima
Chapitre 9
1
A kad Solomun svrši dom Gospodnji i dom carski i sve što željaše Solomun i rad beše načiniti,
2
javi se Gospod Solomunu drugi put, kao što mu se beše javio u Gavaonu;
3
i reče mu Gospod: Uslišio sam molbu tvoju i molitvu tvoju, kojom si mi se molio; osvetio sam taj dom koji si sazidao da tu namestim ime svoje do veka; i oči će moje i srce moje biti onde vazda.
4
A ti ako uzideš preda mnom kao je išao David otac tvoj s celim i pravim srcem tvoreći sve što sam ti zapovedio i držeći uredbe moje i zakone moje,
5
utvrdiću presto carstva tvog nad Izrailjem vavek, kao što sam kazao Davidu ocu tvom govoreći: Neće ti nestati čoveka na prestolu Izrailjevom.
6
Ali ako se vi i sinovi vaši odvratite od mene i ne uzdržite zapovesti moje i uredbe moje koje sam vam dao, i otidete i stanete služiti drugim bogovima i klanjati im se,
7
tada ću istrebiti Izrailja sa zemlje, koju sam vam dao, i ovaj dom, koji sam posvetio imenu svom, odbaciću od sebe, i Izrailj će postati priča i podsmeh među svim narodima;
8
a dom ovaj koliko je slavan, ko god prođe mimo nj, začudiće se i zapištaće, i reći će: Zašto učini Gospod ovo od ove zemlje i od ovog doma?
9
I odgovaraće se: Jer odustaše Gospoda Boga svog, koji izvede oce njihove iz zemlje misirske, i uzeše druge bogove, i klanjaše im se i služiše im; zato pusti na njih Gospod sve ovo zlo.
10
A kad prođe dvadeset godina, u koje sazida Solomun ova dva doma, dom Gospodnji i dom carski,
11
a Hiram, car tirski dade Solomunu drva kedrovih i drva jelovih i zlata koliko mu god volja beše, tada car Solomun dade Hiramu dvadeset gradova u zemlji galilejskoj.
12
I dođe Hiram iz Tira da vidi gradove koje mu dade Solomun, ali ne biše mu po volji.
13
Pa reče: Kakvi su to gradovi što si mi ih dao, brate? I nazva ih zemlja Kavul; i osta im to ime do danas.
14
A Hiram beše poslao caru sto i dvadeset talanata zlata.
15
I tako car Solomun odredi ljude, te sazida dom Gospodnji i dom svoj i Milon, i zidove oko Jerusalima, i Asor i Megidon i Gezer.
16
Jer Faraon, car misirski, iziđe i uze Gezer, i spali ga ognjem i pobi Hananeje koji življahu u gradu, i dade ga u prćiju kćeri svojoj, ženi Solomunovoj.
17
A Solomun sazida Gezer i Vet-Oron donji.
18
I Valat i Tadmor u pustinji u zemlji,
19
i sve gradove u kojima Solomun imaše žitnice, i gradove u kojima mu behu kola, i gradove u kojima mu behu konjici, i šta god Solomunu bi volja zidati u Jerusalimu i na Livanu i u svoj zemlji carstva svog.
20
I sav narod koji beše ostao od Amoreja, Heteja, Ferezeja, Jeveja i Jevuseja, koji ne behu od sinova Izrailjevih,
21
sinove njihove, koji behu ostali iza njih u zemlji kojih ne mogaše sinovi Izrailjevi istrebiti, njih Solomun nagna da plaćaju danak i robuju do današnjeg dana.
22
A od sinova Izrailjevih ne učini ni jednog robom, nego behu vojnici i sluge njegove i knezovi, vojvode njegove, i zapovednici nad kolima njegovim i nad konjicima njegovim.
23
I beše glavnih nastojnika nad poslom Solomunovim pet stotina i pedeset, koji upravljahu narodom koji rađaše posao.
24
A kći Faraonova preseli se iz grada Davidovog u dom svoj, koji joj sazida. Tada sazida i Milon.
25
I Solomun prinošaše tri puta na godinu žrtve paljenice i žrtve zahvalne na oltaru koji načini Gospodu, i kađaše na oltaru koji beše pred Gospodom, kad svrši dom.
26
I lađe načini car Solomun u Esion-Gaveru, koji je kod Elota na bregu crvenog mora u zemlji edomskoj.
27
I posla Hiram na tim lađama sluge svoje, lađare vešte moru, sa slugama Solomunovim;
28
i dođoše u Ofir, i uzeše odande zlata četiri stotine i dvadeset talanata, i donesoše caru Solomunu.
1 Královská
Chapitre 9
1
Stalo se pak, když dokonal Šalomoun stavení domu Hospodinova a domu královského, podlé vší líbosti své, jakž vykonati umínil,
2
Že se ukázal Hospodin Šalomounovi podruhé, jakož se mu byl ukázal v Gabaon.
3
I řekl jemu Hospodin: Vyslyšelť jsem modlitbu tvou a prosbu tvou, kteroužs se modlil přede mnou; posvětil jsem domu toho, kterýž jsi vystavěl, aby přebývalo tam jméno mé až na věky, a byly tu oči mé i srdce mé po všecky dny.
4
A ty jestliže choditi budeš přede mnou, jako chodil David otec tvůj, v dokonalosti srdce a v upřímnosti, čině všecko to, což jsem přikázal tobě, ustanovení mých i soudů mých ostříhaje:
5
Utvrdím zajisté stolici království tvého nad Izraelem na věky, jakož jsem mluvil Davidovi otci tvému, řka: Nebudeť odjat muž z rodu tvého od trůnu Izraelského.
6
Pakli se nazpět odvrátíte vy i synové vaši ode mne, a nebudete ostříhati přikázaní mých a ustanovení mých, kteráž jsem vydal vám, ale odejdouce, sloužiti budete bohům cizím a klaněti se jim:
7
Vypléním docela Izraele se svrchku země, kterouž jsem jim dal, a dům tento, kteréhož jsem posvětil jménu svému, zavrhu od tváři své, i budeť Izrael za přísloví a za rozprávku mezi všemi národy.
8
Ano i dům tento, jakkoli bude slavný, kdokoli mimo něj půjde, užasne se a ckáti bude, i řekne: Proč tak učinil Hospodin zemi této a domu tomuto?
9
Tedy odpovědí: Proto že opustili Hospodina Boha svého, kterýž vyvedl otce jejich z země Egyptské, a chytili se bohů cizích, a klaněli se jim i sloužili jim, protož uvedl na ně Hospodin všecky tyto zlé věci.
10
Stalo se také po přeběhnutí dvadcíti let, v nichž vzdělal Šalomoun oba dva ty domy, dům Hospodinův a dům královský,
11
K čemuž byl Chíram král Tyrský daroval Šalomounovi hojně dříví cedrového a jedlového, i zlata vedlé vší vůle jeho, že dal také král Šalomoun Chíramovi dvadceti měst v zemi Galilejské.
12
I vyjel Chíram z Týru, aby viděl ta města, kteráž mu daroval Šalomoun, ale nelíbila se jemu.
13
Protož řekl: Jakáž jsou ta města, kteráž mi dáváš, bratře můj? I nazval je zemí Kabul až do tohoto dne.
14
Nebo byl poslal Chíram králi sto a dvadceti centnéřů zlata.
15
Příčina pak platu, kterýž byl uložil král Šalomoun, byla, aby stavěl dům Hospodinův a dům svůj, a Mello i zdi Jeruzalémské, též Azor a Mageddo i Gázer.
16
(Farao zajisté král Egyptský vytáh, dobyl Gázeru a vypálil je, Kananejské pak, kteříž byli v tom městě, pobil a dal město za věno dceři své, manželce Šalomounově.)
17
A tak vystavěl zase Šalomoun Gázer a Betoron dolní,
18
Též Baalat a Tadmor na poušti v též zemi,
19
I všecka města, v nichž Šalomoun měl své sklady, i města vozů, i města jezdců, vše vedlé žádosti své, cožkoli chtěl stavěti v Jeruzalémě, a na Libánu i po vší zemi panování svého.
20
Všecken také lid, kterýž byl pozůstal z Amorejských, Hetejských, Ferezejských, Hevejských a Jebuzejských, kteříž nebyli z synů Izraelských,
21
Totiž syny jejich, kteříž byli pozůstali po nich v zemi, jichž nemohli synové Izraelští vyhladiti, uvedl Šalomoun pod plat a v službu až do tohoto dne.
22
Z synů pak Izraelských žádného nepodrobil v službu Šalomoun, ale byli muži váleční, a služebníci jeho, a knížata jeho, vůdcové jeho a úředníci nad vozy a jezdci jeho.
23
Bylo těch předních vládařů, kteříž byli nad dílem Šalomounovým, pět set a padesát. Ti spravovali lidi, kteříž dělali.
24
Dcera pak Faraonova přestěhovala se z města Davidova do domu svého, kterýž jí byl vystavěl Šalomoun. Tehdáž také vystavěl Mello.
25
I obětoval Šalomoun každého roku třikrát oběti zápalné a pokojné na oltáři, kterýž byl vzdělal Hospodinu, ale kadíval na tom, kterýž byl před Hospodinem, když dokonal dům.
26
Nadělal také král Šalomoun lodí velikých v Aziongaber, kteréž jest podlé Elat, na břehu moře Rudého v zemi Idumejské.
27
A poslal Chíram na těch lodech služebníky své, plavce umělé na moři, s služebníky Šalomounovými.
28
Kteříž přeplavivše se do Ofir, nabrali tam zlata čtyři sta a dvadceti centnéřů, a přivezli králi Šalomounovi.