Comparer
Prva knjiga o carevima koja se zove i Treća knjiga o carevima 10
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Prva knjiga o carevima koja se zove i Treća knjiga o carevima
Chapitre 10
1
A carica savska ču glas o Solomunu i o imenu Gospodnjem, i dođe da ga iskuša zagonetkama.
2
I dođe u Jerusalim sa silnom pratnjom, s kamilama koje nošahu mirisa i zlata vrlo mnogo i dragog kamenja; i došavši k Solomunu govori s njim o svemu što joj beše u srcu.
3
I Solomun joj odgovori na sve reči njene; ne beše od cara sakriveno ništa da joj ne bi odgovorio.
4
A kad carica savska vide svu mudrost Solomunovu i dom koji beše sazidao,
5
i jela na stolu njegovom i stanove sluga njegovih i dvorbu dvorana njegovih i odelo njihovo, i peharnike njegove i žrtve njegove paljenice koje prinošaše u domu Gospodnjem, ona dođe izvan sebe.
6
Pa reče caru: Istina je šta sam čula u svojoj zemlji o stvarima tvojim i o mudrosti tvojoj.
7
Ali ne hteh verovati šta se govoraše dokle ne dođe i vidim svojim očima; a gle, ni pola mi nije kazano; tvoja mudrost i dobrota nadvišuje glas koji sam slušala.
8
Blago ljudima tvojim, blago slugama tvojim, koji jednako stoje pred tobom i slušaju mudrost tvoju.
9
Da je blagosloven Gospod Bog tvoj kome si omileo, te te posadi na presto Izrailjev; jer Gospod ljubi Izrailja uvek, i postavi te carem da sudiš i deliš pravicu.
10
Potom dade caru sto i dvadeset talanata zlata i vrlo mnogo mirisa i dragog kamenja: nikada više ne dođe toliko takvih mirisa koliko dade carica savska caru Solomunu.
11
I lađe Hiramove, koje donošahu zlato iz Ofira, donesoše iz Ofira vrlo mnogo drveta almugima i dragog kamenja.
12
I načini car od tog drveta almugima zagradu u domu Gospodnjem i u domu carskom i harfe i psaltire za pevače; nikada se više nije dovezlo takvog drveta almugima niti se videlo do današnjeg dana.
13
A car Solomun dade carici savskoj šta god zažele i zaiska osim onog šta joj dade sam po mogućstvu cara Solomuna. Po tom ona otide i vrati se u zemlju svoju sa slugama svojim.
14
A zlata što dohođaše Solomunu svake godine, beše šest stotina i šezdeset i šest talanata,
15
osim onog što dohođaše od trgovaca i onih koji prodavahu mirise i od svih careva arapskih i upravitelja zemaljskih.
16
I car Solomun načini dvesta štitova od kovanog zlata, šest stotina sikala zlata dajući na jedan štit:
17
I tri stotine malih štitova od kovanog zlata, po tri mine zlata dajući na svaki štitić; i ostavi ih car u domu od šume livanske.
18
I načini car velik presto od slonove kosti, i obloži ga čistim zlatom.
19
Šest basamaka beše u prestola, i vrh okrugao beše ozad na prestolu i ručice behu s obe strane sedišta, i dva lava stajahu pokraj tih ručica.
20
I dvanaest lavova stajahu na šest basamaka otud i odovud. Ne bi takav načinjen ni u kome carstvu.
21
I svi sudovi iz kojih pijaše car Solomun behu zlatni, i svi sudovi u domu od šume livanske behu od čistog zlata; od srebra ne beše ništa; srebro beše ništa za vremena Solomunovog.
22
Jer car imaše lađe tarsiske na moru s lađama Hiramovim: jedan put u tri godine vraćahu se lađe tarsiske donoseći zlato i srebro, slonove kosti, majmune i paune.
23
Tako car Solomun beše veći od svih careva zemaljskih bogatstvom i mudrošću.
24
I iz cele zemlje tražahu da vide Solomuna, da čuju mudrost njegovu, koju mu dade Gospod u srce.
25
I donošahu mu svi dare, sudove srebrne i sudove zlatne, i haljine i oružje i mirise i konje i mazge, svake godine.
26
Tako nakupi Solomun kola i konjika, i imaše hiljadu i četiri stotine kola i dvanaest hiljada konjika, koje razredi po gradovima, gde mu behu kola, i kod sebe u Jerusalimu.
27
I učini car, te u Jerusalimu beše srebra kao kamenja, i kedrovih drva kao divljih smokava koje rastu po polju, tako mnogo.
28
I dovođahu Solomunu konje iz Misira i svakojaki trg, jer trgovci carevi uzimahu trg različan za cenu.
29
I dolažahu kola iz Misira po šest stotina sikala srebra, a konj po sto i pedeset. I tako svi carevi hetejski i carevi sirski dobijahu konje preko njih.
1 Královská
Chapitre 10
1
Uslyševši pak královna z Sáby pověst o Šalomounovi a jménu Hospodinovu, přijela, aby zkusila jeho v pohádkách.
2
A přijevši do Jeruzaléma s počtem velmi velikým, s velbloudy nesoucími vonné věci a zlata velmi mnoho i kamení drahého, přišla k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což měla v srdci svém.
3
Jížto odpověděl Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic skrytého před králem, nač by jí neodpověděl.
4
Protož uzřevši královna z Sáby všecku moudrost Šalomounovu i dům, kterýž byl ustavěl,
5
Též pokrmy stolu jeho, i sedání a stávání služebníků přisluhujících jemu, i roucha jejich, šeňkýře také jeho, i stupně, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu, zděsila se náramně.
6
A řekla králi: Praváť jest řeč, kterouž jsem slyšela v zemi své, o věcech tvých a o moudrosti tvé,
7
Ješto jsem nechtěla věřiti řečem, až jsem přijela a uzřela očima svýma. Ale aj, není mi praveno ani polovice; převýšil jsi moudrostí a dobrotou pověst tu, kterouž jsem slyšela.
8
Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji, kteříž stojí před tebou vždycky, a slyší moudrost tvou.
9
Budiž Hospodin Bůh tvůj požehnaný, kterýž tě sobě oblíbil, aby tě posadil na stolici Izraelské, proto že miluje Hospodin Izraele na věky, a ustanovil tě králem, abys činil soud a spravedlnost.
10
I dala králi sto a dvadceti centnéřů zlata, a vonných věcí velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy více přivezeno takových vonných věcí tak mnoho, jako darovala královna z Sáby králi Šalomounovi.
11
(Lodí také Chíramova, kteráž přinášela zlato z Ofir, přivezla z Ofir dříví almugim velmi mnoho i kamení drahého.
12
I nadělal král z toho dříví almugim zábradel k domu Hospodinovu, i k domu královu, též harf a louten zpěvákům, aniž jest kdy přivezeno takového dříví almugim, ani vidíno do dnešního dne.)
13
Král také Šalomoun dal královně z Sáby vedlé vší vůle její, čehož požádala, nad to, což jí Šalomoun daroval darem královským. Potom se navrátila do země své ona i služebníci její.
14
Byla pak váha toho zlata, kteréž přicházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte šest centnéřů zlata,
15
Kromě toho, co přicházelo od kupců a prodavačů vonných věcí, a ode všech králů Arabských i vývod země.
16
A protož nadělal král Šalomoun dvě stě štítů z zlata taženého, šest set zlatých dával na každý štít,
17
A tři sta pavéz z taženého zlata, tři libry zlata dal na každou pavézu. I složil je král v domě lesu Libánského.
18
Udělal také král stolici z kostí slonových velikou, a obložil ji zlatem ryzím.
19
Šest stupňů bylo k té stolici, a vrch okrouhlý byl na stolici od zadní strany její, a zpolehadla rukám s obou stran té stolice, a dva lvové stáli u zpolehadel.
20
A dvanácte lvů stálo tu na šesti stupních s obou stran. Nebylo nic takového učiněno v žádných královstvích.
21
Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v domě lesu Libánského byly z zlata nejčistšího. Nic nebylo od stříbra, aniž ho sobě co vážili ve dnech Šalomounových.
22
Nebo měl král lodí mořské s lodími krále Chírama. Jednou ve třech letech vracely se ty lodí mořské, přinášející zlato a stříbro, kosti slonové, a opice a pávy.
23
I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v bohatství a v moudrosti.
24
Pročež všickni obyvatelé země žádostivi byli viděti tvář Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Bůh v srdci jeho.
25
A přinášeli jeden každý dary své, nádoby stříbrné a nádoby zlaté, roucha a zbroj, i vonné věci, koně a mezky, a to každého roku,
26
Tak že nashromáždil Šalomoun vozů a jezdců, a měl tisíc a čtyři sta vozů a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil v městech vozů, a při králi v Jeruzalémě.
27
I složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení, a cedrového dříví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.
28
Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta a koupě rozličné; nebo kupci královští brávali koupě rozličné za slušnou mzdu,
29
A vodívali spřež vozníků z Egypta za šest set lotů stříbra, koně pak jednoho za sto a padesáte, a tak všechněm králům Hetejským a králům Syrským oni dodávali.