Comparer
Sveto Jevanđelje po Luki 19
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Sveto Jevanđelje po Luki
Chapitre 19
1
I kad uđe u Jerihon i prolažaše kroza nj,
2
i gle, čovek po imenu Zakhej, koji beše starešina carinički, i beše bogat,
3
i iskaše da vidi Isusa da Ga pozna; i ne mogaše od naroda, jer beše malog rasta;
4
i potrčavši napred, pope se na dud da Ga vidi; jer Mu je onuda trebalo proći.
5
I kad dođe Isus na ono mesto, pogledavši gore vide ga, i reče mu: Zakheju! Siđi brzo; jer mi danas valja biti u tvojoj kući.
6
I siđe brzo; i primi Ga radujući se.
7
I svi, kad videše, vikahu na Njega govoreći da grešnom čoveku dođe u kuću.
8
A Zakhej stade i reče Gospodu: Gospode! Evo pola imanja svog daću siromasima, i ako sam koga zaneo vratiću onoliko četvoro.
9
A Isus mu reče: Danas dođe spasenje kući ovoj; jer je i ovo sin Avraamov.
10
Jer je Sin čovečiji došao da nađe i spase šta je izgubljeno.
11
A kad oni to slušahu nastavi kazivati priču; jer beše blizu Jerusalima, i mišljahu da će se odmah javiti carstvo Božije.
12
Reče dakle: Jedan čovek od dobrog roda otide u daleku zemlju da primi sebi carstvo, i da se vrati.
13
Dozvavši pak deset svojih sluga dade im deset kesa, i reče im: Trgujte dok se ja vratim.
14
I građani njegovi mržahu na njega, i poslaše za njim poslanike govoreći: Nećemo da on caruje nad nama.
15
I kad se on vrati, pošto primi carstvo, reče da dozovu one sluge kojima dade srebro, da vidi šta je koji dobio.
16
Tada dođe prvi govoreći: Gospodaru! Kesa tvoja donese deset kesa.
17
I reče mu: Dobro, dobri slugo; kad si mi u malom bio veran evo ti vlast nad deset gradova.
18
I dođe drugi govoreći: Gospodaru! Kesa tvoja donese pet kesa.
19
A on reče i onome: i ti budi nad pet gradova.
20
I treći dođe govoreći: Gospodaru! Evo tvoja kesa koju sam zavezao u ubrus i čuvao.
21
Jer sam se bojao tebe: jer si čovek tvrd: uzimaš šta nisi ostavio, i žnješ šta nisi sejao.
22
A gospodar mu reče: Po tvojim ću ti rečima suditi, zli slugo! Znao si da sam ja tvrd čovek, uzimam šta nisam sejao:
23
Pa zašto nisi dao moje srebro trgovcima, i ja došavši primio bih ga s dobitkom?
24
I reče onima što stajahu pred njim: Uzmite od njega kesu i podajte onome što ima deset kesa.
25
I rekoše mu: Gospodaru! On ima deset kesa.
26
A on im odgovori: Jer vam kažem da će se svakome koji ima dati: a od onog koji nema uzeće se od njega i ono što ima.
27
A one moje neprijatelje koji nisu hteli da ja budem car nad njima, dovedite amo, i isecite preda mnom.
28
I kazavši ovo pođe napred, i iđaše gore u Jerusalim.
29
I kad se približi Vitfazi i Vitaniji kod gore koja se zvaše Maslinska, posla dvojicu od učenika svojih.
30
Govoreći: Idite u to selo prema vama, i kad uđete u njega naći ćete magare privezano na koje nikakav čovek nikad nije usedao; odrešite ga i dovedite.
31
I ako vas ko upita: Zašto drešite: ovako mu kažite: Ono Gospodu treba.
32
A kad otidoše poslani, nađoše kao što im kaza.
33
A kad oni drešahu magare rekoše im gospodari od njega: Zašto drešite magare?
34
A oni rekoše: Ono Gospodu treba.
35
I dovedoše ga k Isusu, i baciše haljine svoje na magare, i posadiše Isusa.
36
A kad iđaše, prostirahu haljine svoje po putu.
37
A kad se približi već da siđe s gore maslinske, poče sve mnoštvo učenika u radosti hvaliti Boga glasno za sva čudesa što su videli,
38
govoreći: Blagosloven car koji ide u ime Gospodnje! Mir na nebu i slava na visini!
39
I neki fariseji iz naroda rekoše Mu: Učitelju! Zapreti učenicima svojim.
40
I odgovarajući reče im: Kažem vam: ako oni ućute, kamenje će povikati.
41
I kad se približi, ugleda grad i zaplaka za njim
42
govoreći: Kad bi i ti znao u ovaj tvoj dan šta je za mir tvoj! Ali je sad sakriveno od očiju tvojih.
43
Jer će doći dani na tebe, i okružiće te neprijatelji tvoji opkopima, i opkoliće te, i obuzeće te sa sviju strana;
44
i razbiće tebe i decu tvoju u tebi, i neće ostaviti u tebi kamena na kamenu, zato što nisi poznao vreme u kome si pohođen.
45
I ušavši u crkvu stade izgoniti one što prodavahu u njoj i kupovahu,
46
govoreći im: U pismu stoji: Dom moj dom je molitve, a vi načiniste od njega pećinu hajdučku.
47
I učaše svaki dan u crkvi. A glavari sveštenički i književnici i starešine narodne gledahu da Ga pogube.
48
I ne nalažahu šta bi Mu učinili; jer sav narod iđaše za Njim, i slušahu Ga.
Lukáš
Chapitre 19
1
A všed Ježíš, bral se přes Jericho.
2
A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
3
I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
4
A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.
5
A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
6
I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
7
A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
8
Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
9
I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.
10
Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
11
Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
12
I řekl: Èlověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.
13
I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
14
Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
15
I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
16
I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
17
I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
18
A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
19
I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
20
A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
21
Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
22
I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
23
I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?
24
I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
25
I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
26
I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
27
Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.
28
To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.
29
I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
30
Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
31
A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.
32
Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.
33
A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
34
A oni řekli: Pán ho potřebuje.
35
I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
36
A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
37
Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
38
Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
39
Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
40
I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.
41
A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
42
Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.
43
Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
44
A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
45
A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
46
Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
47
I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
48
A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.