Comparer
Sveto Jevanđelje po Marku 9
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Sveto Jevanđelje po Marku
Chapitre 9
1
I reče im: Zaista vam kažem: imaju neki među ovima što stoje ovde koji neće okusiti smrt dok ne vide carstvo Božje da dođe u sili.
2
I posle šest dana uze Isus Petra i Jakova i Jovana i izvede ih na visoku goru same; i preobrazi se pred njima.
3
I haljine Njegove postadoše sjajne i vrlo bele kao sneg, kao što ne može belilja ubeliti na zemlji.
4
I ukaza im se Ilija s Mojsijem gde se razgovarahu s Isusom.
5
I Petar odgovarajući reče Isusu: Ravi! Dobro nam je ovde biti; i da načinimo tri senice: Tebi jednu i Mojsiju jednu i Iliji jednu.
6
Jer ne znaše šta govori; jer behu vrlo uplašeni.
7
I postade oblak te ih zakloni; i dođe glas iz oblaka govoreći: Ovo je Sin moj ljubazni; Njega poslušajte.
8
I ujedanput pogledavši, nikoga ne videše osim Isusa samog sa sobom.
9
A kad silažahu s gore zapreti im da nikom ne kazuju šta su videli, dok Sin čovečji ne ustane iz mrtvih.
10
I reč zadržaše u sebi pitajući jedan drugog: Šta to znači ustati iz mrtvih?
11
I pitahu Ga govoreći: Kako govore književnici da Ilija treba najpre da dođe?
12
A On odgovarajući reče im: Ilija će doći najpre, i urediti sve; ali i Sin čovečji treba da mnogo postrada i da se ponizi, kao što je pisano.
13
Ali vam kažem da je i Ilija došao i učiniše s njim šta htedoše kao što je pisano za njega.
14
I došavši k učenicima svojim vide narod mnogi oko njih i književnike gde se prepiru s njima.
15
I odmah videvši Ga sav narod uplaši se i pritrčavši pozdravljahu Ga.
16
I upita književnike: Šta se prepirete s njima?
17
I odgovarajući jedan od naroda reče: Učitelju! Dovedoh k Tebi sina svog u kome je duh nemi.
18
I svaki put kad ga uhvati lomi ga, i penu baca i škrguće zubima; i suši se. I rekoh učenicima Tvojim da ga isteraju; i ne mogoše.
19
A On odgovarajući mu reče: O rode neverni! Dokle ću s vama biti? Dokle ću vas trpeti? Dovedite ga k meni.
20
I dovedoše ga k Njemu; i kad Ga vide odmah ga duh stade lomiti; i padnuvši na zemlju valjaše se bacajući penu.
21
I upita oca njegovog: Koliko ima vremena kako mu se to dogodilo? A on reče: Iz detinjstva.
22
I mnogo puta baca ga u vatru i u vodu da ga pogubi; nego ako šta možeš pomozi nam, smiluj se na nas.
23
A Isus reče mu: Ako možeš verovati: sve je moguće onome koji veruje.
24
I odmah povikavši otac detinji sa suzama govoraše: Verujem, Gospode! Pomozi mom neverju.
25
A Isus videći da se stiče narod, zapreti duhu nečistom govoreći mu: Duše nemi i gluvi! Ja ti zapovedam, izađi iz njega i više ne ulazi u njega.
26
I povikavši i izlomivši ga vrlo izađe; i učini se kao mrtav tako da mnogi govorahu: Umre.
27
A Isus uzevši ga za ruku podiže ga: i usta.
28
I kad uđe u kuću, pitahu Ga učenici Njegovi nasamo: Zašto ga mi nismo mogli isterati?
29
I reče im: Ovaj se rod ničim ne može isterati do molitvom i postom.
30
I izašavši odande iđahu kroz Galileju; i ne hteše da ko dozna.
31
Jer učaše učenike svoje, i govoraše im da će se Sin čovečji predati u ruke ljudske, i ubiće Ga, i pošto Ga ubiju ustaće treći dan.
32
A oni ne razumevahu reč, i ne smehu da Ga zapitaju.
33
I dođe u Kapernaum, i kad beše u kući zapita ih: Šta se prepiraste putem među sobom?
34
A oni ćutahu; jer se putem prepiraše među sobom ko je najveći.
35
I sedavši dozva dvanaestoricu i reče im: Koji hoće da bude prvi neka bude od svih najzadnji i svima sluga.
36
I uzevši dete metnu ga među njih i zagrlivši ga reče im:
37
Ko jedno ovakvo dete primi u ime moje, mene prima; a ko mene primi, ne prima mene nego Onog koji je mene poslao.
38
Odgovori Mu Jovan govoreći: Učitelju! Videsmo jednog gde imenom Tvojim izgoni đavole koji ne ide za nama: i zabranismo mu, jer ne ide za nama.
39
A Isus reče: Ne branite mu; jer nema nikoga koji bi imenom mojim čudo činio da može brzo zlo govoriti za mnom.
40
Jer ko nije protiv vas s vama je.
41
Jer ko vas napoji čašom vode u ime moje, zato što ste Hristovi, zaista vam kažem: neće mu propasti plata.
42
A koji sablazni jednog od ovih malih koji veruju mene, bolje bi mu bilo da obesi kamen vodenični o vrat svoj i da se baci u more.
43
I ako te ruka tvoja sablažnjava, odseci je: bolje ti je bez ruke u život ući, negoli s obe ruke ući u pakao, u oganj večni,
44
gde crv njihov ne umire, i oganj se ne gasi.
45
I ako te noga tvoja sablažnjava, odseci je: bolje ti je ući u život hrom, negoli s dve noge da te bace u pakao, u oganj večni,
46
gde crv njihov ne umire, i oganj se ne gasi.
47
Ako te i oko tvoje sablažnjava, iskopaj ga: bolje ti je s jednim okom ući u carstvo Božje, negoli s dva oka da te bace u pakao ognjeni,
48
gde crv njihov ne umire, i oganj se ne gasi.
49
Jer će se svaki ognjem posoliti, i svaka će se žrtva solju posoliti.
50
Dobra je so; ali ako so bude neslana, čim će se osoliti? Imajte so u sebi, i mir imajte među sobom.
Marek
Chapitre 9
1
I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci.
2
A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi.
3
A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého žádný bělič na zemi učiniti nemůže.
4
I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví.
5
A odpověděv Petr, řekl k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
6
Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni.
7
I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.
8
A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou.
9
A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane.
10
I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti?
11
I otázali se ho, řkouce: Což pak zákoníci praví, že Eliáš musí přijíti prve?
12
On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprve, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že má mnoho trpěti a za nic položen býti.
13
Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, a učinili mu, což jsou chtěli, jakož psáno jest o něm.
14
Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich a zákoníky, an se hádají s nimi.
15
A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a sběhše se, přivítali ho.
16
I otázal se zákoníků: Co se hádáte spolu?
17
A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého.
18
Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, a nemohli.
19
A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný! Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně.
20
I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned jím duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil.
21
I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Hned od dětinství.
22
A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.
23
A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.
24
A ihned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.
25
Uzřev pak Ježíš, že se zástup sbíhá, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Hluchý a němý duše, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho.
26
Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel z něho. I učiněn jest člověk ten jako mrtvý, takže mnozí pravili, že umřel.
27
Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho, a on vstal.
28
A když všel do domu, učedlníci jeho otázali ho soukromí: Pročež jsme my ho nemohli vyvrci?
29
I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyhnáno býti, jediné modlitbou a postem.
30
A jdouce odtud, šli skrze Galilei, a nechtěl, aby kdo o tom věděl.
31
Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetí den z mrtvých vstane.
32
Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a ostýchali se ho otázati.
33
I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali?
34
A oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší.
35
A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť všech nejposlednější a všech služebník.
36
A vzav pacholátko, postavil je uprostřed nich, a vzav je na lokty své, řekl jim:
37
Kdož by koli jedno z takových dítek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal.
38
I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme tam jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, protože s námi nechodí.
39
Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Nebť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, ať by mohl snadně zle mluviti o mně.
40
Nebo kdož není proti nám, s námiť jest.
41
Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, protože jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své.
42
A kdožť by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by lépe mu bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře.
43
A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, raději nežli obě ruce majícímu jíti do pekla, v oheň neuhasitelný,
44
Kdež červ jejich neumírá a oheň nehasne.
45
A pakli noha tvá horšila by tě, utniž ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v oheň neuhasitelný,
46
Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne.
47
Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného,
48
Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne.
49
Nebo každý člověk ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena.
50
Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě sami, a pokoj mějte mezi sebou.