Comparar
Knjiga o Jovu 27
Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas
Knjiga o Jovu
Capítulo 27
1
I Jov nastavi besedu svoju i reče:
2
Tako da je živ Bog, koji je odbacio parbu moju,
i Svemogući, koji je ojadio dušu moju,
3
Dok je duša moja u meni,
i duh Božji u nozdrvama mojim,
4
Neće usne moje govoriti bezakonja,
niti će jezik moj izricati prevare.
5
Ne dao Bog da pristanem da imate pravo;
dokle dišem, neću odstupiti od svoje dobrote.
6
Držaću se pravde svoje, niti ću je ostaviti;
neće me prekoriti srce moje dokle sam živ.
7
Neprijatelj moj biće kao bezbožnik,
i koji ustaje na me, kao bezakonik.
8
Jer kako je nadanje licemeru, kad se lakomi,
a Bog će iščupati dušu njegovu?
9
Hoće li Bog uslišiti viku njegovu
kad na nj dođe nevolja?
10
Hoće li se Svemogućem radovati?
Hoće li prizivati Boga u svako vreme?
11
Učim vas ruci Božjoj,
i kako je u Svemogućeg ne tajim.
12
Eto, vi sve vidite,
zašto dakle jednako govorite zaludne stvari?
13
To je deo čoveku bezbožnom od Boga,
i nasledstvo koje primaju nasilnici od Svemogućeg.
14
Ako mu se množe sinovi, množe se za mač,
i natražje njegovo neće se nasititi hleba.
15
Koji ostanu iza njega, na smrti će biti pogrebeni,
i udovice njihove neće plakati.
16
Ako nakupi srebra kao praha,
i nabavi haljina kao blata,
17
Šta nabavi, obući će pravednik,
i srebro će deliti bezazleni.
18
Gradi sebi kuću kao moljac,
i kao kolibu koju načini čuvar.
19
Bogat će umreti, a neće biti pribran;
otvoriće oči a ničega neće biti.
20
Stignuće ga strahote kao vode;
noću će ga odneti oluja.
21
Uzeće ga vetar istočni, i otići će;
vihor će ga odneti s mesta njegovog.
22
To će Bog pustiti na nj, i neće ga žaliti;
on će jednako bežati od ruke Njegove.
23
Drugi će pljeskati rukama za njim,
i zviždaće za njim s mesta njegovog.
Jób
Capítulo 27
1
Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
2
Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
3
Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
4
Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
5
Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
6
Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
7
Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
8
Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
9
Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
10
Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
11
Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
12
Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
13
Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
14
Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
15
Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
16
Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
17
Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
18
Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
19
Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
20
Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
21
Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
22
Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
23
Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.