Comparar

Knjiga proroka Avakuma 3

Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas

Knjiga proroka Avakuma

Capítulo 3
1 Molitva proroka Avakuma; za pevanje.
2 Gospode, čuh reč Tvoju, i uplaših se; Gospode, delo svoje usred godina sačuvaj u životu, usred godina objavi ga, u gnevu seti se milosti.
3 Bog dođe od Temana i Svetac s gore Farana; slava Njegova pokri nebesa i zemlja se napuni hvale Njegove.
4 Svetlost Mu beše kao sunce, zraci izlažahu Mu iz ruku, i onde beše sakrivena sila Njegova.
5 Pred Njim iđaše pomor, i živo ugljevlje iđaše ispod nogu Njegovih.
6 Stade, i izmeri zemlju, pogleda i razmetnu narode, raspadoše se večne gore, slegoše se humovi večni; putevi su Mu večni.
7 Videh šatore etiopske u muci, ustreptaše zavesi zemlji madijanskoj.
8 Eda li se na reke razgnevi Gospod? Eda li se na reke raspali gnev Tvoj? Na more jarost Tvoja, kad si pojezdio na konjima svojim i na kolima svojim za spasenje?
9 Pomoli se luk Tvoj kao što si se zakleo plemenima; razdro si zemlju za reke.
10 Videše Te gore i uzdrhtaše, povodanj navali; bezdana pusti glas svoj, uvis podiže ruke svoje.
11 Sunce i mesec stadoše u stanu svom, idoše prema svetlosti Tvoje strele, prema sevanju sjajnog koplja Tvog.
12 Srdito si išao po zemlji, gnevno si gazio narode.
13 Izašao si na spasenje narodu svom, na spasenje s pomazanikom svojim; razmrskao si glavu kući bezbožničkoj do vrata otkrivši temelj.
14 Njegovim kopljima probio si glavu selima njegovim kad navaljivahu kao vihor da me razaspu, radovahu se kao da će proždreti siromaha u potaji.
15 Išao si po moru na konjima svojim, po gomili mnoge vode.
16 Čuh, i utroba se moja uskoleba, usne mi uzdrhtaše na glas, u kosti mi uđe trulež, i ustresoh se na mestu svom; kako ću počivati u dan nevolje, kad dođe na narod koji će ga opustošiti.
17 Jer smokva neće cvasti, niti će biti roda na lozi vinovoj; rod će maslinov prevariti, i njive neće dati hrane, ovaca će nestati iz tora, i goveda neće biti u oboru.
18 Ali ću se ja radovati u Gospodu, veseliću se u Bogu spasenja svog.
19 Gospod je Gospod sila moja, i daće mi noge kao u košute, i vodiće me po visinama mojim. Načelniku pevačkom uz žice moje.

Abakuk

Capítulo 3
1 Modlitba Abakuka proroka podlé Šigejonót:
2 Ó Hospodine, uslyšev pohrůžku tvou, ulekl jsem se. Hospodine, dílo své u prostřed let při životu zachovej, u prostřed let známé učiň, v hněvě na milosrdenství se rozpomeň.
3 Když se Bůh bral od poledne, a Svatý s hory Fáran, Sélah, slávu jeho přikryla nebesa, a země byla plná chvály jeho.
4 Blesk byl jako světlo, rohy po bocích svých měl, a tu skryta byla síla jeho.
5 Před tváří jeho šlo morní nakažení, a uhlí řeřavé šlo před nohama jeho.
6 Zastavil se, a změřil zemi; pohleděl, a rozptýlil národy. Zrozrážíny jsou hory věčné, sklonili se pahrbkové věční, cesty jeho jsou věčné.
7 Viděl jsem, že stanové Chusan jsou pouhá marnost, a třásli se kobercové země Madianské.
8 Zdaliž se na řeky, ó Hospodine, zdaliž se na řeky rozpálil hněv tvůj? Zdali proti moři rozhněvání tvé, když jsi jel na koních svých a na vozích svých spasitelných?
9 Patrně jest zjeveno lučiště tvé pro přísahy pokolením lidu tvého stalé, Sélah. Řeky země jsi rozdělil,
10 Viděly tě hory, třásly se, povodeň vod ustoupila; vydala propast hlas svůj, hlubina rukou svých pozdvihla.
11 Slunce a měsíc v obydlí svém zastavil se, při světle střely tvé létaly, při blesku stkvoucí kopí tvé.
12 V hněvě šlapal jsi zemi, v prchlivosti mlátil jsi pohany.
13 Vyšel jsi k vysvobození lidu svého, k vysvobození s pomazaným svým; srazil jsi hlavu s domu bezbožníka až do hrdla, obnaživ základ. Sélah.
14 Holemi jeho probodl jsi hlavu vsí jeho, když se bouřili jako vichřice k rozptýlení mému, plésali, jako by sežrati měli chudého v skrytě.
15 Bral jsi se po moři na koních svých, skrze hromadu vod mnohých.
16 Slyšel jsem, a zatřáslo se břicho mé, k hlasu tomu drkotali rtové moji, kosti mé práchnivěly, a všecken jsem se třásl, že se mám upokojiti v den ssoužení, když přitáhne na lid, aby jej válečně hubil.
17 Byť pak fík nekvetl, a nebylo úrody na vinicích; byť i ovoce olivy pochybilo, a rolí nepřinesla užitky; a od ovčince odřezován byl brav, a nebylo žádného skotu v chlévích:
18 Já však v Hospodinu veseliti se budu, plésati budu v Bohu spasení svého.
19 Hospodin Panovník jest síla má, kterýž činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých cestu mi způsobuje. Přednímu zpěváku na můj neginot.

Escolher um livro