Compare
Ester 3
Linked scrollingBoth columns scroll together
Ester
Chapter 3
1
Depois destas coisas, o rei Assuero promoveu Hamã, filho de Hamedata, o agagita, e o exaltou, e colocou o seu assento acima de todos os príncipes que estavam com ele.
2
Todos os servos do rei que estavam à porta do rei se prostravam e prestavam homenagem a Hamã, pois o rei assim havia ordenado a respeito dele. Mas Mardoqueu não se prostrava nem lhe prestava homenagem.
3
Então os servos do rei que estavam à porta do rei disseram a Mardoqueu: “Por que você desobedece ao mandamento do rei?”
4
Aconteceu que, falando-lhe eles todos os dias, e ele não lhes dando ouvidos, eles contaram a Hamã, para ver se a justificativa de Mardoqueu se manteria; pois ele lhes havia dito que era judeu.
5
Quando Hamã viu que Mardoqueu não se prostrava nem lhe prestava homenagem, Hamã se encheu de ira.
6
Mas ele desprezou a ideia de colocar as mãos apenas em Mardoqueu, pois lhe haviam informado qual era o povo de Mardoqueu. Portanto, Hamã procurou destruir todos os judeus que havia em todo o reino de Assuero, ou seja, o povo de Mardoqueu.
7
No primeiro mês, que é o mês de nisã, no décimo segundo ano do rei Assuero, lançaram o Pur, isto é, a sorte, diante de Hamã, de dia em dia, e de mês em mês, e escolheram o décimo segundo mês, que é o mês de adar.
8
Hamã disse ao rei Assuero: “Existe um certo povo espalhado e disperso entre os povos em todas as províncias do seu reino, e as leis deles são diferentes das de outros povos. Eles não guardam as leis do rei. Portanto, não é do interesse do rei permitir que eles permaneçam.
9
Se for do agrado do rei, que se decrete por escrito que sejam destruídos; e eu pagarei dez mil talentos de prata nas mãos daqueles que estão encarregados dos negócios do rei, para que a tragam aos tesouros do rei.”
10
O rei tirou o seu anel da mão e o deu a Hamã, filho de Hamedata, o agagita, o inimigo dos judeus.
11
O rei disse a Hamã: “A prata é dada a você, e o povo também, para fazer com eles o que lhe parecer bem.”
12
Então os escribas do rei foram chamados no primeiro mês, no décimo terceiro dia do mês; e tudo o que Hamã ordenou foi escrito aos governadores locais do rei, e aos governadores que estavam sobre cada província, e aos príncipes de cada povo, a cada província segundo a sua escrita, e a cada povo na sua língua. Foi escrito em nome do rei Assuero, e foi selado com o anel do rei.
13
Cartas foram enviadas por mensageiros a todas as províncias do rei, para destruir, matar e aniquilar todos os judeus, tanto jovens quanto velhos, crianças e mulheres, em um único dia, no décimo terceiro dia do décimo segundo mês, que é o mês de adar, e para saquear os seus bens.
14
Uma cópia da carta, para que o decreto fosse promulgado em cada província, foi publicada a todos os povos, para que estivessem preparados para aquele dia.
15
Os mensageiros saíram às pressas pela ordem do rei, e o decreto foi promulgado na cidadela de Susã. O rei e Hamã se assentaram para beber; mas a cidade de Susã estava perplexa.
Ester
Chapter 3
1
Po těch věcech zvelebil král Asverus Amana syna Hammedatova Agagského, a vyvýšil ho, tak že vyzdvihl stolici jeho nade všecka jiná knížata, kteříž byli při něm.
2
A všickni služebníci královští, kteříž vcházeli do brány královské, klaněli se a padali před Amanem; nebo tak přikázal o něm král. Ale Mardocheus se neklaněl, ani padal.
3
Protož řekli služebníci královští, kteříž byli v bráně královské, Mardocheovi: Proč přestupuješ přikázaní královské?
4
I stalo se, když o to s ním mluvívali každého dne, a neposlechl jich, že to oznámili Amanovi, aby viděli, bude-li stálý v svých slovích Mardocheus; nebo oznámil jim, že jest Žid.
5
Vida pak Aman, že se Mardocheus neklaní, ani padá před ním, naplněn jest Aman prchlivostí.
6
Ale za malou věc sobě položil, vztáhnouti ruku na Mardochea samého, (nebo byli oznámili jemu, z kterého by lidu byl Mardocheus). Protož smýšlel Aman, aby zahubil národ Mardocheův, totiž všecky Židy, kteříž byli ve všem království Asverovu.
7
Takž měsíce prvního, totiž měsíce Nísan, léta dvanáctého kralování Asverova, rozkázal uvrci pur, totiž los, před sebou ode dne ke dni, a od měsíce až do měsíce dvanáctého, jenž jest měsíc Adar.
8
Nebo byl řekl Aman králi Asverovi: Jest lid jakýsi rozptýlený a roztroušený mezi lidem ve všech krajinách království tvého, jejichž práva rozdílná jsou ode všech národů, práv pak královských neostříhají. Protož králi není užitečné, nechati jich.
9
Jestliže se králi za dobré vidí, nechť se napíše, aby je zahladili, a já deset tisíc centnéřů stříbra odvážím do rukou představeným té práci, aby je vnesli do komory královské.
10
Tedy král sňav prsten svůj s ruky své, dal jej Amanovi synu Hammedatovu Agagskému, nepříteli Židovskému.
11
A řekl král Amanovi: Stříbro to daruji tobě i lid ten, abys naložil s ním, jakť se koli líbí.
12
Protož povoláni jsou písaři královští téhož měsíce prvního třináctého dne, a psáno jest všecko tak, jakž přikázal Aman, k knížatům královským i vývodám, kteříž byli v jedné každé krajině, i hejtmanům jednoho každého národu, každé krajině vedlé písma jejího, a každému národu vedlé jazyku jeho; jménem krále Asvera psáno, a zapečetěno prstenem královským.
13
I jsou posláni listové po poslích do všech krajin královských, aby hubili, mordovali a vyhladili všecky Židy, od mladého až do starce, děti i ženy, jednoho dne, totiž třináctého, měsíce dvanáctého, (jenž jest měsíc Adar), a loupeže jejich aby rozbitovali.
14
Summa toho psání byla: Aby vyhlášeno bylo v jedné každé krajině a oznámeno všechněm národům, aby hotovi byli ke dni tomu.
15
Tedy vyjeli poslové stěží s poručením královským, a vyhlášeno jest to v Susan, městě královském. Král pak a Aman seděli, kvasíce, ale měšťané Susan zkormouceni byli.