Compare
Ester 4
Linked scrollingBoth columns scroll together
Ester
Chapter 4
1
Quando Mardoqueu soube de tudo o que havia sido feito, rasgou as suas roupas, vestiu-se de pano de saco com cinzas, e saiu pelo meio da cidade, lamentando em alta voz e com amargura.
2
Ele foi até a porta do rei, pois a ninguém era permitido entrar pela porta do rei vestido de pano de saco.
3
Em cada província, aonde quer que chegasse a ordem do rei e o seu decreto, havia grande luto entre os judeus, com jejum, choro e lamento; e muitos se deitavam em pano de saco e cinzas.
4
As servas de Ester e os seus eunucos vieram e lhe contaram isso, e a rainha ficou profundamente angustiada. Ela enviou roupas para Mardoqueu, para substituir o seu pano de saco, mas ele não as aceitou.
5
Então Ester chamou Hatá, um dos eunucos do rei, que ele havia designado para servi-la, e ordenou-lhe que fosse a Mardoqueu para descobrir o que era aquilo e por que estava acontecendo.
6
Então Hatá saiu para encontrar Mardoqueu na praça da cidade, que ficava em frente à porta do rei.
7
Mardoqueu lhe contou tudo o que lhe havia acontecido, e a quantia exata de dinheiro que Hamã havia prometido pagar aos tesouros do rei pela destruição dos judeus.
8
Ele também lhe deu a cópia do texto do decreto que foi publicado em Susã para destruí-los, para mostrá-lo a Ester e explicá-lo a ela, e para exortá-la a ir ao rei para suplicar-lhe e fazer um pedido diante dele em favor do seu povo.
9
Hatá voltou e relatou a Ester as palavras de Mardoqueu.
10
Então Ester falou a Hatá e lhe deu uma mensagem para Mardoqueu:
11
“Todos os servos do rei e o povo das províncias do rei sabem que para qualquer pessoa, seja homem ou mulher, que se aproximar do rei no pátio interno sem ser chamado, existe uma única lei: que seja morto, exceto aqueles a quem o rei estender o cetro de ouro, para que vivam. E eu não fui chamada para ir ao rei nestes trinta dias.”
12
Relataram as palavras de Ester a Mardoqueu.
13
Então Mardoqueu pediu que dessem esta resposta a Ester: “Não pense consigo mesma que, por estar na casa do rei, você escapará mais do que todos os outros judeus.
14
Pois, se você ficar calada agora, alívio e livramento virão para os judeus de outro lugar, mas você e a casa de seu pai perecerão. E quem sabe se não foi para um momento como este que você chegou ao reino?”
15
Então Ester pediu que respondessem a Mardoqueu:
16
“Vá, reúna todos os judeus que estão presentes em Susã, e jejuem por mim; não comam nem bebam por três dias, nem de noite nem de dia. Eu e as minhas servas também jejuaremos da mesma forma. Depois, irei ao rei, o que é contra a lei; e se eu perecer, pereci.”
17
Então Mardoqueu seguiu o seu caminho e fez de acordo com tudo o que Ester lhe havia ordenado.
Ester
Chapter 4
1
Mardocheus pak zvěděv všecko to, což se bylo stalo, roztrhl roucho své, a vzal na sebe žíni a popel, a jda po městě, křičel křikem velikým a žalostným.
2
A přišel až před bránu královskou; nebo žádný neměl vcházeti do brány královské v oděvu žíněném.
3
V každé také krajině i místě, kamžkoli slovo královské a výpověd jeho došla, kvílení veliké bylo od Židů, a půst, pláč i úpění, a žíni s popelem podestřeli sobě mnozí.
4
Pročež přišedše děvečky Estery a komorníci její, oznámili jí to. I zarmoutila se královna velmi, a poslala šaty, aby oblékli Mardochea, a aby vzali žíni jeho od něho. Ale on jich nepřijal.
5
Tedy zavolavši Ester Hatacha, jednoho z komorníků královských, kteréhož jí byl dal za služebníka, poručila mu o Mardocheovi, aby přezvěděl, co a proč by to bylo.
6
Takž vyšel Hatach k Mardocheovi na ulici města, kteráž jest před branou královskou.
7
I oznámil jemu Mardocheus všecko, co se mu přihodilo, i o té summě peněz, kterouž připověděl Aman dáti do komory královské proti Židům, k vyhlazení jich.
8
K tomu i přípis psané výpovědi, kteráž vyhlášena byla v Susan, aby zhubeni byli, dal jemu, aby ukázal Ester a oznámil jí, a aby jí rozkázal jíti k králi, a milosti hledati u něho, a prositi před tváří jeho za lid svůj.
9
Tedy přišel Hatach, a oznámil Ester slova Mardocheova.
10
I řekla Ester Hatachovi, a poručila mu oznámiti Mardocheovi:
11
Všickni služebníci královští i lid krajin královských vědí, že kterýž by koli muž neb žena všel před krále do síně vnitřní, nejsa povolán, jedno právo o něm jest, aby hrdlo propadl, kromě toho, k komuž by král vztáhl berlu zlatou, že živ zůstane. Já pak nebyla jsem povolána, abych vešla k králi již třidceti dnů.
12
Ale když oznámili Mardocheovi slova Estery,
13
Řekl Mardocheus, aby zase oznámeno bylo Esteře: Nemysl sobě, abys zachována býti mohla v domě královském ze všech Židů.
14
Nebo jestliže se umlčíš v tento čas, oddechnutí a vysvobození Židům přijde odjinud, ty pak a dům otce tvého zahynete. A kdo ví, ne pro tento-lis čas přišla k tomu království?
15
I řekla Ester, aby zase oznámili Mardocheovi:
16
Jdi a shromažď všecky Židy, což jest jich v Susan, a posťte se za mne, a nejezte ani píte za tři dni, v noci ani ve dne. Já podobně, i panny mé postiti se budou, a teprv vejdu k králi, což však neobyčejné jest, a jestližeť zahynu, nechť zahynu.
17
Tedy šel Mardocheus, a učinil všecko tak, jakž mu poručila Ester.