Compare
Sveto Jevanđelje po Jovanu 6
Linked scrollingBoth columns scroll together
Sveto Jevanđelje po Jovanu
Chapter 6
1
Potom otide Isus preko mora galilejskog kod Tiverijade.
2
I za Njim iđaše mnoštvo naroda, jer viđahu čudesa Njegova koja činjaše na bolesnicima.
3
A Isus iziđe na goru, i onde seđaše sa učenicima svojim.
4
A beše blizu pasha, praznik jevrejski.
5
Podignuvši, dakle, Isus oči, i videvši da mnoštvo naroda ide k Njemu, reče Filipu: Gde ćemo kupiti hleba da ovi jedu?
6
A ovo govoraše kušajući ga, jer sam znaše šta će činiti.
7
Odgovori Mu Filip: Dvesta groša hleba nije dosta da svakom od njih po malo dopadne.
8
Reče Mu jedan od učenika Njegovih, Andrija, brat Simona Petra:
9
Ovde ima jedno momče koje ima pet hlebova ječmenih i dve ribe; ali šta je to na toliki svet!
10
A Isus reče: Posadite ljude. A beše trave mnogo na onome mestu. Posadi se dakle ljudi na broj oko pet hiljada.
11
A Isus uzevši one hlebove, i davši hvalu, dade učenicima, a učenici onima koji behu posađeni; tako i od riba koliko hteše.
12
I kad se nasitiše, reče učenicima svojim: Skupite komade što pretekoše da ništa ne propadne.
13
I skupiše, i napuniše dvanaest kotarica komada od pet hlebova ječmenih što preteče iza onih što su jeli.
14
A ljudi videvši čudo koje učini Isus govorahu: Ovo je zaista onaj prorok koji treba da dođe na svet.
15
A kad razume Isus da hoće da dođu da Ga uhvate i da Ga učine carem, otide opet u goru sam.
16
A kad bi uveče siđoše učenici Njegovi na more,
17
i uđoše u lađu, i pođoše preko mora u Kapernaum. I već se beše smrklo, a Isus ne beše došao k njima.
18
A more se podizaše od velikog vetra.
19
Vozivši, pak, oko dvadeset i pet ili trideset potrkališta ugledaše Isusa gde ide po moru i beše došao blizu do lađe, i uplašiše se.
20
A On im reče: Ja sam; ne bojte se.
21
Onda Ga s radošću uzeše u lađu; i odmah lađa bi na zemlji u koju iđahu.
22
Sutradan, pak, narod koji stajaše preko mora kad vide da lađe druge ne beše onde osim one jedne što u nju uđoše učenici Njegovi, i da ne uđe Isus s učenicima svojim u lađu nego sami učenici Njegovi otidoše,
23
a druge lađe iz Tiverijade dođoše blizu onog mesta gde jedoše hleb kad Gospod dade hvalu,
24
kad vide narod da Isusa ne beše onde ni učenika Njegovih, uđoše i oni u lađe, i dođoše u Kapernaum da traže Isusa.
25
I našavši Ga preko mora rekoše Mu: Ravi! Kad si došao ovamo?
26
Isus im odgovori i reče: Zaista, zaista vam kažem: ne tražite me što čudesa videste, nego što jedoste hleba i nasitiste se.
27
Starajte se ne za jelo koje prolazi, nego za jelo koje ostaje za večni život, koje će vam dati Sin čovečiji, jer ovog potvrdi Otac Bog.
28
A oni Mu rekoše: Šta ćemo činiti da radimo dela Božija?
29
Odgovori Isus i reče im: Ovo je delo Božije da verujete onog koga On posla.
30
A oni Mu rekoše: Kakav dakle ti pokazuješ znak da vidimo i da verujemo? Šta radiš ti?
31
Očevi naši jedoše manu u pustinji, kao što je napisano: Hleb s neba dade im da jedu.
32
Tada im reče Isus: Zaista, zaista vam kažem: Mojsije ne dade vama hleb s neba, nego vam Otac moj daje hleb istiniti s neba;
33
jer je hleb Božiji onaj koji silazi s neba i daje život svetu.
34
Tada Mu rekoše: Gospode! Daj nam svagda taj hleb.
35
A Isus im reče: Ja sam hleb života: Koji meni dolazi neće ogladneti, i koji mene veruje neće nikad ožedneti.
36
Nego vam kazah da me i videste i ne verujete.
37
Sve što meni daje Otac k meni će doći; i koji dolazi k meni neću ga isterati napolje.
38
Jer siđoh s neba ne da činim volju svoju, nego volju Oca koji me posla.
39
A ovo je volja Oca koji me posla da od onog što mi dade ništa ne izgubim, nego da ga vaskrsnem u poslednji dan.
40
A ovo je volja Onog koji me posla da svaki koji vidi Sina i veruje Ga ima život večni; i ja ću ga vaskrsnuti u poslednji dan.
41
Tada vikahu Jevreji na Njega što reče: Ja sam hleb koji siđe s neba.
42
I govorahu: Nije li ovo Isus, sin Josifov, kome mi znamo oca i mater? Kako dakle on govori: Ja siđoh s neba?
43
Onda Isus odgovori i reče im: Ne vičite među sobom.
44
Niko ne može doći k meni ako ga ne dovuče Otac koji me posla; i ja ću ga vaskrsnuti u poslednji dan.
45
U prorocima stoji napisano: i biće svi naučeni od Boga. Svaki koji čuje od Oca i nauči, doći će k meni.
46
Ne da je ko video Oca osim Onog koji je od Boga: On vide Oca.
47
Zaista, zaista vam kažem: koji veruje mene ima život večni.
48
Ja sam Hleb života.
49
Očevi vaši jedoše manu u pustinji, i pomreše.
50
Ovo je hleb koji silazi s neba: da koji od Njega jede ne umre.
51
Ja sam hleb živi koji siđe s neba; koji jede od ovog hleba živeće vavek; i hleb koji ću ja dati telo je moje, koje ću dati za život sveta.
52
A Jevreji se prepirahu među sobom govoreći: Kako može ovaj dati nama telo svoje da jedemo?
53
A Isus im reče: Zaista, zaista vam kažem: ako ne jedete telo Sina čovečijeg i ne pijete krv Njegovu, nećete imati život u sebi.
54
Koji jede moje telo i pije moju krv ima život večni, i ja ću ga vaskrsnuti u poslednji dan:
55
Jer je telo moje pravo jelo i krv moja pravo piće.
56
Koji jede moje telo i pije moju krv stoji u meni i ja u njemu.
57
Kao što me posla živi Otac, i ja živim Oca radi; i koji jede mene i on će živeti mene radi.
58
Ovo je hleb koji siđe s neba: ne kao što vaši očevi jedoše manu, i pomreše; koji jede hleb ovaj živeće vavek.
59
Ovo reče u zbornici kad učaše u Kapernaumu.
60
Tada mnogi od učenika Njegovih koji slušahu rekoše: Ovo je tvrda beseda! Ko je može slušati?
61
A Isus znajući u sebi da učenici Njegovi viču na to, reče im: Zar vas ovo sablažnjava?
62
A kad vidite Sina čovečijeg da odlazi gore gde je pre bio?
63
Duh je ono što oživljava; telo ne pomaže ništa. Reči koje vam ja rekoh duh su i život su.
64
Ali imaju neki među vama koji ne veruju. Jer znaše Isus od početka koji su što ne veruju, i ko će Ga izdati.
65
I reče: Zato vam rekoh da niko ne može doći k meni ako mu ne bude dano od Oca mog.
66
Od tada mnogi od učenika Njegovih otidoše natrag, i više ne iđahu s Njim.
67
A Isus reče dvanaestorici: Da nećete i vi otići?
68
Tada Mu odgovori Simon Petar: Gospode! Kome ćemo ići? Ti imaš reči večnog života.
69
I mi verovasmo i poznasmo da si Ti Hristos, Sin Boga Živoga.
70
Isus im odgovori: Ne izabrah li ja vas dvanaestoricu, i jedan je od vas đavo?
71
A govoraše za Judu Simonova Iskariota, jer Ga on htede izdati, i beše jedan od dvanaestorice.
Jan
Chapter 6
1
Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
2
A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
3
I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
4
Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
5
Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
6
(Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
7
Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
8
Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
9
Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
10
I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
11
Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
12
A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
13
I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
14
Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
15
Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
16
Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
17
A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
18
Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
19
A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
20
On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
21
I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
22
Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
23
(Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán,)
24
Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
25
A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
26
Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
27
Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec.
28
Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
29
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
30
I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
31
Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
32
Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
33
Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
34
A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
35
I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
36
Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
37
Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
38
Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
39
Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
40
A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
41
I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
42
A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
43
Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
44
Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
45
Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
46
Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
47
Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.
48
Jáť jsem ten chléb života.
49
Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
50
Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
51
Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.
52
Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
53
I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
54
Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.
55
Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
56
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
57
Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
58
Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.
59
Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
60
Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
61
Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
62
Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
63
Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
64
Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
65
I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
66
A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
67
Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
68
I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? A ty slova věčného života máš.
69
A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
70
Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
71
A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.