Confronta
Dela svetih apostola – Pisao ih sveti apostol i jevanđelista Luka 15
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Dela svetih apostola – Pisao ih sveti apostol i jevanđelista Luka
Capitolo 15
1
I neki sišavši iz Judeje učahu braću: Ako se ne obrežete po običaju Mojsijevom, ne možete se spasti.
2
A kad posta rasprava, i Pavle i Varnava ne malo se prepiraše s njima, odrediše da Pavle i Varnava i drugi neki od njih idu gore k apostolima i starešinama u Jerusalim za ovo pitanje.
3
A oni onda spremljeni od crkve, prolažahu kroz Finikiju i Samariju kazujući obraćanje neznabožaca, i činjahu veliku radost svoj braći.
4
A kad dođoše u Jerusalim, primi ih crkva i apostoli i starešine, i kazaše sve što učini Bog s njima, i kako otvori neznabošcima vrata vere.
5
Onda ustaše neki od jeresi farisejske koji behu verovali, i govorahu da ih valja obrezati, i zapovediti da drže zakon Mojsijev.
6
A apostoli i starešine sabraše se da izvide ovu reč.
7
I po mnogom većanju usta Petar i reče: Ljudi braćo! Vi znate da Bog od prvih dana izabra između nas da iz mojih usta čuju neznabošci reč jevanđelja i da veruju.
8
I Bog, koji poznaje srca, posvedoči im i dade im Duha Svetog kao i nama.
9
I ne postavi nikakve razlike među nama i njima, očistivši verom srca njihova.
10
Sad dakle šta kušate Boga i hoćete da metnete učenicima jaram na vrat, kog ni očevi naši ni mi mogosmo poneti?
11
Nego verujemo da ćemo se spasti blagodaću Gospoda Isusa Hrista kao i oni.
12
Onda umuče sve mnoštvo, i slušahu Varnavu i Pavla koji pripovedahu kolike znake i čudesa učini Bog u neznabošcima preko njih.
13
A kad oni umukoše, odgovori Jakov govoreći: Ljudi braćo! Poslušajte mene.
14
Simon kaza kako Bog najpre pohodi i primi iz neznabožaca narod k imenu svom.
15
I s ovim se udaraju reči proroka, kao što je napisano:
16
Potom ću se vratiti,
i sazidaću dom Davidov, koji je pao,
i njegove razvaline popraviću,
i podignuću ga,
17
Da potraže Gospoda ostali ljudi
i svi narodi u kojima se ime moje spomenu,
govori Gospod koji tvori sve ovo.
18
Bogu su poznata od postanja sveta
sva dela Njegova;
19
Zato ja velim da se ne dira u neznabošce koji se obraćaju k Bogu;
20
nego da im se zapovedi da se čuvaju od priloga idolskih i od kurvarstva i od udavljenog i od krvi, i što njima nije milo drugima da ne čine.
21
Jer Mojsije ima od starih vremena u svim gradovima koji ga propovedaju, i po zbornicama čita se svake subote.
22
Tada nađoše za dobro apostoli i starešine sa svom crkvom da izberu između sebe dvojicu i da pošlju u Antiohiju s Pavlom i Varnavom, Judu koji se zvaše Varsava, i Silu, ljude znamenite među braćom.
23
I napisaše rukama svojim ovo: Apostoli i starešine i braća pozdravljaju braću koja su po Antiohiji i Siriji i Kilikiji što su od neznabožaca.
24
Budući da mi čusmo da neki od nas izišavši smetoše vas rečima, i raslabiše duše vaše govoreći vam da se obrezujete i da držite zakon, kojima mi ne zapovedismo;
25
zato nađosmo za dobro mi jednodušno sabrani izbrane ljude poslati vama s ljubaznim našim Varnavom i Pavlom,
26
s ljudima koji su predali duše svoje za ime Gospoda našeg Isusa Hrista.
27
Poslasmo dakle Judu i Silu, koji će to i rečima kazati.
28
Jer nađe za dobro Sveti Duh i mi da nikakvih tegoba više ne mećemo na vas osim ovih potrebnih:
29
Da se čuvate od priloga idolskih i od krvi i od udavljenog i od kurvarstva, i šta nećete da se čini vama ne činite drugima; od čega ako se čuvate, dobro ćete činiti. Budite zdravi.
30
A kad ih opremiše, dođoše u Antiohiju, i sabravši narod predaše poslanicu.
31
A kad pročitaše, obradovaše se utesi.
32
A Juda i Sila, koji i proroci behu, mnogim rečima utešiše braću i utvrdiše.
33
I pošto biše onamo neko vreme, otpustiše ih braća s mirom k apostolima.
34
Sila nađe za dobro da ostane onamo, A Juda se vrati u Jerusalim.
35
A Pavle i Varnava življahu u Antiohiji i učahu i propovedahu reč Gospodnju s mnogima drugim.
36
A posle nekoliko dana reče Pavle Varnavi: Hajde da se vratimo i da obiđemo braću po svim gradovima po kojima propovedasmo reč Gospodnju kako žive.
37
A Varnava htede da uzmu sa sobom Jovana prozvanog Marka.
38
Pavle pak govoraše: Onog koji nas je odustao u Pamfiliji i nije išao s nama na delo na koje smo bili određeni, da ne uzimamo sa sobom.
39
Tako postade raspra da se oni razdvojiše, i Varnava uzevši Marka otplovi u Kipar.
40
A Pavle izbravši Silu iziđe predan blagodati Božjoj od braće.
41
I prolažaše kroz Siriju i Kilikiju utvrđujući crkve.
Skutky apoštolské
Capitolo 15
1
Přišedše pak někteří z Židovstva, učili bratří: Že nebudete-li se obřezovati podle obyčeje Mojžíšova, nebudete moci spaseni býti.
2
A když se stala mezi nimi různice, a nemalou hádku Pavel a Barnabáš s nimi měl, i zůstali na tom, aby Pavel a Barnabáš a někteří jiní z nich šli k apoštolům a starším do Jeruzaléma o tu otázku.
3
Tedy oni jsouce vyprovozeni od církve, šli skrze Fenicen a Samaří, vypravujíce o obrácení pohanů na víru, i způsobili radost velikou všem bratřím.
4
A když se dostali do Jeruzaléma, přijati jsou od církve a od apoštolů a starších. I zvěstovali jim, kteraké věci činil skrze ně Bůh.
5
A že povstali někteří z sekty farizejské, kteříž byli uvěřili, pravíce, že musejí obřezováni býti, a potom aby jim bylo přikázáno zachovávati zákon Mojžíšův.
6
Tedy sešli se apoštolé a starší, aby toho povážili.
7
A když mnohé vyhledávání toho bylo, povstav Petr, řekl k nim: Muži bratří, vy víte, že od dávních dnů mezi námi Bůh vyvolil mne, aby skrze ústa má slyšeli pohané slovo evangelium a uvěřili.
8
A ten, jenž zpytuje srdce, Bůh, svědectví jim vydal, dav jim Ducha svatého, jako i nám.
9
A neučinil rozdílu mezi nimi a námi, věrou očistiv srdce jejich.
10
Protož nyní, proč pokoušíte Boha, chtíce vzložiti na hrdlo učedlníků jho, kteréhož ani otcové naši, ani my nésti jsme nemohli?
11
Ale skrze milost Pána Ježíše Krista věříme, že spaseni budeme, rovně jako i oni.
12
I mlčelo všecko to množství, a poslouchali Barnabáše a Pavla, vypravujících, kteraké divy a zázraky činil Bůh skrze ně mezi pohany.
13
A když oni tak umlkli, odpověděl Jakub, řka: Muži bratří, slyšte mne.
14
Šimon teď vypravoval, kterak Bůh nejprve popatřil na pohany, aby z nich přijal lid jménu svému.
15
A s tím se srovnávají i řeči prorocké, jakož psáno jest:
16
Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej,
17
Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž činí tyto všecky věci.
18
Známáť jsou Bohu od věků všecka díla jeho.
19
Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteříž se z pohanů obracejí k Bohu,
20
Ale aby jim napsáno bylo, ať se zdržují od poskvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného a od krve.
21
Nebo Mojžíš od dávních věků má po všech městech, kdo by jej kázal v školách, poněvadž na každou sobotu čítán bývá.
22
Tehdy vidělo se apoštolům a starším se vší církví, aby vyvolili z sebe muže a poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabášem: Judu, kterýž sloul Barsabáš, a Sílu, muže znamenité mezi bratřími,
23
Napsavše po nich toto: Apoštolé a starší i všickni bratří těm, kteříž jsou v Antiochii a v Syrii a v Cilicii bratřím, kteříž jsou z pohanů, pozdravení vzkazují.
24
Poněvadž jsme slyšeli, že někteří vyšedše od nás, zkormoutili vás, řečmi svými zemdlévajíce duše vaše, pravíce, že se máte obřezovati a Zákon zachovávati, jimž jsme toho neporučili:
25
I vidělo se nám shromážděným jednomyslně, abychom vyvolili muže některé a poslali k vám s nejmilejšími našimi bratřími, Barnabášem a Pavlem,
26
Lidmi těmi, kteříž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista.
27
Protož poslali jsme Judu a Sílu, a tiť i ústně povědí vám totéž.
28
Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás břemene nevzkládati, kromě těchto věcí potřebných,
29
Totiž abyste se zdržovali od obětovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od těch věcí budete-li se ostříhati, dobře budete činiti. Mějte se dobře.
30
Tedy oni propuštěni jsouce, přišli do Antiochie, a shromáždivše množství, dali jim list.
31
Kterýžto čtouce, radovali se z toho potěšení jich.
32
Judas pak a Sílas, byvše i oni proroci, širokou řečí napomínali bratří a potvrzovali jich.
33
A pobyvše tu za některý čas, propuštěni jsou od bratří v pokoji zase k apoštolům.
34
Ale Sílovi se vidělo, aby tu zůstal.
35
Tolikéž Pavel i Barnabáš pobyli v Antiochii, učíce a zvěstujíce slovo Páně, i s mnohými jinými.
36
Po několika pak dnech řekl Pavel k Barnabášovi: Vracujíce se, navštěvme bratří naše po všech městech, v kterýchž jsme kázali slovo Páně, a přezvíme, kterak se mají.
37
Tedy Barnabáš radil, aby pojali s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek.
38
Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou, kterýž byl odšel od nich z Pamfylie, aniž šel s nimi ku práci.
39
I vznikl mezi nimi tuhý odpor, takže se rozešli různo. Barnabáš pak pojav s sebou Marka, plavil se do Cypru.
40
A Pavel připojiv k sobě Sílu, odšel, poručen jsa milosti Boží od bratří.
41
I chodil po Syrii a Cilicii, potvrzuje církví.