Comparer
1 Rois 19
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
1 Rois
Chapitre 19
1
Et Achab raconta à Jézabel tout ce qu'Élie avait fait, et, en détail, comment il avait tué par l'épée tous les prophètes.
2
Et Jézabel envoya un messager à Élie, disant: Ainsi me fassent les dieux, et ainsi ils y ajoutent, si demain, à cette heure, je ne mets ton âme comme l'âme de l'un d'eux!
3
Et voyant cela, il se leva, et s'en alla pour sa vie, et vint à Beër-Shéba, qui appartient à Juda, et il y laissa son jeune homme.
4
Et il s'en alla, lui, dans le désert, le chemin d'un jour, et vint et s'assit sous un genêt; et il demanda la mort pour son âme, et dit: C'est assez! maintenant, Éternel, prends mon âme, car je ne suis pas meilleur que mes pères.
5
Et il se coucha, et dormit sous le genêt. Et voici, un ange le toucha, et lui dit: Lève-toi, mange.
6
Et il regarda, et voici à son chevet, un gâteau cuit sur les pierres chaudes, et une cruche d'eau; et il mangea et but, et se recoucha.
7
Et l'ange de l'Éternel revint une seconde fois, et le toucha, et dit: Lève-toi, mange, car le chemin est trop long pour toi.
8
Et il se leva, et mangea et but; et il alla, avec la force de ces aliments, quarante jours et quarante nuits, jusqu'à Horeb, la montagne de Dieu.
9
Et là, il entra dans la caverne, et y passa la nuit. Et voici, la parole de l'Éternel vint à lui et lui dit: Que fais-tu ici, Élie?
10
Et il dit: J'ai été très-jaloux pour l'Éternel, le Dieu des armées; car les fils d'Israël ont abandonné ton alliance, ils ont renversé tes autels et ils ont tué tes prophètes par l'épée, et je suis resté, moi seul, et ils cherchent ma vie pour me l'ôter.
11
Et il dit: Sors, et tiens-toi sur la montagne devant l'Éternel. Et voici, l'Éternel passa, et devant l'Éternel un grand vent impétueux déchirait les montagnes et brisait les rochers: l'Éternel n'était pas dans le vent. Et après le vent, un tremblement de terre: l'Éternel n'était pas dans le tremblement de terre.
12
Et après le tremblement de terre, du feu: l'Éternel n'était pas dans le feu. Et après le feu, une voix douce, subtile.
13
Et il arriva, quand Élie l'entendit, qu'il enveloppa son visage dans son manteau, et sortit et se tint à l'entrée de la caverne. Et voici, une voix lui parla, et dit: Que fais-tu ici, Élie?
14
Et il dit: J'ai été très-jaloux pour l'Éternel, le Dieu des armées; car les fils d'Israël ont abandonné ton alliance, ils ont renversé tes autels et ils ont tué tes prophètes par l'épée, et je suis resté, moi seul, et ils cherchent ma vie pour me l'ôter.
15
Et l'Éternel lui dit: Va, retourne par ton chemin, vers le désert de Damas, et quand tu seras arrivé, tu oindras Hazaël pour qu'il soit roi sur la Syrie;
16
et Jéhu, fils de Nimshi, tu l'oindras pour qu'il soit roi sur Israël, et tu oindras Élisée, fils de Shaphath, d'Abel-Mehola, pour qu'il soit prophète à ta place.
17
Et il arrivera que celui qui échappera à l'épée de Hazaël, Jéhu le fera mourir; et celui qui échappera à l'épée de Jéhu, Élisée le fera mourir.
18
Mais je me suis réservé en Israël sept mille hommes, tous les genoux qui n'ont pas fléchi devant Baal, et toutes les bouches qui ne l'ont pas baisé.
19
Et il s'en alla de là, et trouva Élisée, fils de Shaphath; et il labourait avec douze paires de bœufs devant lui, et lui était avec la douzième. Et Élie passa vers lui et jeta son manteau sur lui.
20
Et il abandonna les bœufs, et courut après Élie, et dit: Que je baise, je te prie, mon père et ma mère, et je m'en irai après toi. Et il lui dit: Va, retourne; car que t'ai-je fait?
21
Et il s'en retourna d'auprès de lui, et prit la paire de bœufs, et en fit un sacrifice; et, avec le harnachement des bœufs, il fit cuire leur chair et la donna au peuple, et ils mangèrent; et il se leva et s'en alla après Élie; et il le servait.
1 Královská
Chapitre 19
1
Tedy oznámil Achab Jezábel všecko to, což učinil Eliáš, a že naprosto všecky proroky její pobil mečem.
2
A protož poslala Jezábel posla k Eliášovi, řkuci: Toto ať mi učiní bohové a toto přidadí, jestliže v tuto hodinu zítra neučiním tobě, jako ty kterému z nich.
3
Což když zvěděl, vstana, odšel pro zachování života svého, a přišel do Bersabé, jenž jest v Judstvu, kdež nechal mládence svého.
4
Sám pak šel předce po poušti cestou dne jednoho, a přišed, usadil se pod jedním jalovcem, a žádal sobě smrti a řekl: Jižť jest dosti, ó Hospodine, vezmi duši mou, nebť nejsem lepší otců svých.
5
I lehl a usnul pod tím jalovcem. A aj, v touž chvíli anděl dotekl se ho a řekl jemu: Vstaň, pojez.
6
A když pohleděl vůkol, a aj, u hlavy jeho chléb na uhlí pečený a číše vody. I pojedl a napil se, a lehl zase.
7
Opět vrátiv se anděl Hospodinův po druhé, dotekl se ho a řekl: Vstaň, pojez, nebo velmi dlouhou máš cestu před sebou.
8
A vstav, jedl a pil, a šel v síle pokrmu toho čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, až na horu Boží Oréb.
9
Kdežto všed do jakési jeskyně, nocoval tam. A aj, řeč Hospodinova k němu, a řekl jemu: Co tu děláš, Eliáši?
10
Kterýž odpověděl: Velice jsem horlil pro Hospodina Boha zástupů; nebo opustili smlouvu tvou synové Izraelští, oltáře tvé zbořili a proroky tvé zmordovali mečem. I zůstal jsem já sám, teď pak hledají života mého, aby mi jej odjali.
11
Řekl Bůh: Vyjdi a stůj na hoře před Hospodinem. A aj, Hospodin šel tudy, a vítr veliký a silný, podvracující hory a rozrážející skály před Hospodinem, ale nebyl v tom větru Hospodin. Za tím pak větrem země třesení, ale nebyl v tom třesení Hospodin.
12
A za třesením oheň, ale nebyl v ohni Hospodin. A za ohněm hlas tichý a temný.
13
Což když uslyšel Eliáš, zavinul tvář svou pláštěm svým, a vyšed, stál u dveří jeskyně, a aj, hlas k němu, řkoucí: Co tu děláš, Eliáši?
14
Kterýž odpověděl: Náramně horlil jsem pro Hospodina Boha zástupů; nebo opustili smlouvu tvou synové Izraelští, oltáře tvé zbořili, a proroky tvé pomordovali mečem. I zůstal jsem já sám, teď pak hledají života mého, aby mi jej odjali.
15
Ale Hospodin řekl jemu: Jdi, navrať se cestou svou k Damašské poušti, kdežto přijda, pomažeš Hazaele za krále nad Syrií.
16
Jéhu také syna Namsi pomažeš za krále nad Izraelem, a Elizea syna Safatova z Abelmehula pomažeš za proroka místo sebe.
17
I stane se, že toho, kdož by ušel meče Hazaelova, zamorduje Jéhu, a toho, kdož by ušel meče Jéhu, zamorduje Elizeus.
18
Zachovalť jsem pak v Izraeli sedm tisíců, jichžto všech kolena neskláněla se Bálovi, a jichžto všech ústa nelíbala ho.
19
A tak odšed odtud, nalezl Elizea syna Safatova, an oře, a dvanáctero spřežení před ním, sám také byl při dvanáctém. A jda mimo něj Eliáš, uvrhl plášť svůj na něj.
20
Kterýž zanechav volů, běžel za Eliášem a řekl: Prosím, nechť políbím otce svého a matky své, i půjdu za tebou. Jemuž řekl: Jdi, vrať se zase, nebo vidíš, coť jsem učinil.
21
Navrátil se tedy od něho, a vzav pár volů, zabil je a dřívím z pluhu uvařil maso jejich, kteréž dal lidu, i jedli. A vstav, šel za Eliášem a přisluhoval jemu.