Comparer
Jobu 12
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Jobu
Chapitre 12
1
Job progovori i reče:
2
“Uistinu, vi ste cvijet naroda, sa vama će izumrijeti mudrost.
3
Al' i ja znam k'o i vi misliti, ni u čemu od vas gori nisam: tko za stvari takve ne bi znao?
4
Prijateljima sam svojim ja na podsmijeh što zazivam Boga da mi odgovori! Na podsmijeh ja sam - pravednik neporočan!
5
Prezirat' je nesretnika - sretni misle, udariti treba onog što posrće!
6
Dotle su na miru šatori pljačkaša, izazivači Boga žive bezbrižno kao da Boga u šaci svojoj drže!
7
Ali pitaj zvijeri, i poučit će te; ptice nebeske pitaj, i razjasnit će ti.
8
Gušteri zemlje to će ti protumačit', ribe u moru ispripovjedit će ti.
9
Od stvorenja sviju, koje ne bi znalo da je sve to Božja ruka učinila?!
10
U ruci mu leži život svakog bića i dah životvorni svakog ljudskog tijela.
11
Zar uhom mi ne sudimo besjedu k'o što kušamo nepcem okus jela?
12
Sjedine mudrost donose čovjeku, a s vijekom dugim umnost mu dolazi.
13
Ali u Njemu mudrost je i snaga, u Njemu savjet je i sva razumnost.
14
Što razgradi, sagradit neće nitko, kog zatvori, nitko ne oslobađa.
15
Ustavi li vodu, suša nastaje; pusti li je, svu zemlju ispremetne.
16
Jer u njemu je snaga i sva mudrost, njegov je prevareni i varalica.
17
On savjetnike lišava razbora, suce pametne udara bezumljem.
18
On otpasuje pojas kraljevima i užetom im vezuje bokove.
19
On bosonoge tjera svećenike i mogućnike sa vlasti obara.
20
On diže riječ iz usta rječitima i starcima pravo rasuđivanje.
21
On sasiplje prezir po plemićima i junacima bedra raspasuje.
22
On dubinama razotkriva tmine i sjenu smrtnu na svjetlo izvodi.
23
On diže narod pa ga uništava, umnoži ga a potom iskorijeni.
24
On zaluđuje vladare naroda te po bespuću lutaju pustinjskom
25
i pipaju u tmini bez svjetlosti glavinjajući poput pijanaca.
Jób
Chapitre 12
1
Odpověděv pak Job, řekl:
2
V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
3
I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
4
Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
5
Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
6
Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
7
Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
8
Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
9
Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
10
V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
11
Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
12
Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
13
Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
14
Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
15
Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
16
U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
17
On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
18
Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
19
On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
20
On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
21
On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
22
On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
23
On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
24
On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
25
Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.