Comparer
Jobu 33
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Jobu
Chapitre 33
1
Čuj dakle, Jobe, što ću ti kazati, prikloni uho mojim besjedama.
2
Evo, usta sam svoja otvorio, a jezik riječi pod nepcem mi stvara.
3
Iskreno će ti zborit' srce moje, usne će čistu izreći istinu.
4
TÓa i mene je duh Božji stvorio, dah Svesilnoga oživio mene.
5
Ako uzmogneš, ti me opovrgni; spremi se da se suprotstaviš meni!
6
Gle, kao i ti, i ja sam pred Bogom, kao i ti, od gline bjeh načinjen;
7
zato ja strahom tebe motrit' neću, ruka te moja neće pritisnuti.
8
Dakle, na moje uši rekao si - posve sam jasno tvoje čuo riječi:
9
'Nedužan sam i bez ikakva grijeha; prav sam i nema krivice na meni.
10
Al' On izlike protiv mene traži i za svojeg me drži dušmanina.
11
Noge je moje u klade metnuo, nad svakim mojim on pazi korakom.'
12
Ovdje, kažem ti, u pravu ti nisi, jer s Bogom čovjek mjerit' se ne može.
13
Pa zašto s njime zamećeš prepirku što ti na svaku riječ ne odgovara?
14
Bog zbori nama jednom i dva puta, al' čovjek na to pažnju ne obraća.
15
U snovima, u viđenjima noćnim, kada san dubok ovlada ljudima i na ležaju dok tvrdo snivaju,
16
tad on govori na uho čovjeku i utvarama plaši ga jezivim
17
da ga od djela njegovih odvrati, da u čovjeku obori oholost,
18
da dušu njegovu spasi od jame i život mu od puta u Podzemlje.
19
Bolešću on ga kara na ležaju kad mu se kosti tresu bez prestanka,
20
kad se kruh gadi njegovu životu i ponajbolje jelo duši njegovoj;
21
kada mu tijelo gine naočigled i vide mu se kosti ogoljele,
22
kad mu se duša približava jami a život njegov boravištu mrtvih.
23
Ako se uza nj nađe tad anđeo, posrednik jedan između tisuću, da čovjeka na dužnost opomene,
24
pa se sažali nad njim i pomoli: 'Izbavi ga da u jamu ne ide; za život njegov nađoh otkupninu!
25
Neka mu tijelo procvate mladošću, nek' se vrati u dane mladenačke!'
26
Vapije k Bogu i Bog ga usliša: radosno On ga pogleda u lice; vrati čovjeku pravednost njegovu.
27
Tada čovjek pred ljudima zapjeva: 'Griješio sam i pravo izvrtao, ali mi Bog zlom nije uzvratio.
28
On mi je dušu spasio od jame i život mi se veseli svjetlosti.'
29
Gle, sve to Bog je spreman učiniti do dva i do tri puta za čovjeka:
30
da dušu njegovu spasi od jame i da mu život svjetlošću obasja.
31
Pazi dÓe, Jobe, dobro me poslušaj; šuti, jer nisam sve još izrekao.
32
Ako riječi još imaš, odvrati mi, zbori - rado bih opravdao tebe.
33
Ako li nemaš, poslušaj me samo: pazi, rad bih te poučit' mudrosti.”
Jób
Chapitre 33
1
Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
2
Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
3
Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
4
Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
5
Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
6
Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
7
Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
8
Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
9
Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
10
Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
11
Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
12
Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
13
Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
14
Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
15
Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
16
Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
17
Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
18
A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
19
Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
20
Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
21
Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
22
A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
23
Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
24
Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
25
I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
26
Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
27
Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
28
Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
29
Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
30
Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
31
Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
32
Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
33
Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.