Comparer
Luki 19
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Luki
Chapitre 19
1
I uđe u Jerihon. Dok je njime prolazio,
2
eto čovjeka imenom Zakej. Bijaše on nadcarinik, i to bogat.
3
Želio je vidjeti tko je to Isus, ali ne mogaše od mnoštva jer je bio niska stasa.
4
Potrča naprijed, pope se na smokvu da ga vidi jer je onuda imao proći.
5
Kad Isus dođe na to mjesto, pogleda gore i reče mu: “Zakeju, žurno siđi! Danas mi je proboraviti u tvojoj kući.”
6
On žurno siđe i primi ga sav radostan.
7
A svi koji to vidješe stadoše mrmljati: “Čovjeku se grešniku svratio!”
8
A Zakej usta i reče Gospodinu: “Evo, Gospodine, polovicu svog imanja dajem siromasima! I ako sam koga u čemu prevario, vraćam četverostruko.”
9
Reče mu na to Isus: “Danas je došlo spasenje ovoj kući jer i on je sin Abrahamov!
10
Ta Sin Čovječji dođe potražiti i spasiti izgubljeno!”
11
Kako su oni to slušali, dometnu on prispodobu - zato što bijaše nadomak Jeruzalemu i oni mislili da će se umah pojaviti kraljevstvo Božje.
12
Reče dakle: “Neki je ugledan čovjek imao otputovati u daleku zemlju da primi svoje kraljevstvo pa da se vrati.
13
Dozva svojih deset slugu, dade im deset mna i reče: 'Trgujte dok ne dođem.'
14
A njegovi ga građani mrzili te poslaše za njim poslanstvo s porukom: 'Nećemo da se ovaj zakralji nad nama.'”
15
“Kad je on primio kraljevstvo i vratio se, naredi da mu dozovu one sluge kojima je predao novac da sazna što su zaradili.”
16
“Pristupi prvi i reče: 'Gospodaru, tvoja mna donije deset mna.'
17
Reče mu: 'Valjaš, slugo dobri! U najmanjem si bio vjeran, vladaj nad deset gradova!'
18
Dođe i drugi govoreći: 'Mna je tvoja, gospodaru, donijela pet mna.'
19
I tomu reče: 'I ti budi nad pet gradova!'”
20
“Treći, opet dođe govoreći: 'Gospodaru, evo ti tvoje mne. Držao sam je pohranjenu u rupcu.
21
Bojao sam te se jer si čovjek strog: uzimaš što nisi pohranio, žanješ što nisi posijao.'”
22
“Kaže mu: 'Iz tvojih te usta sudim, zli slugo! Znao si da sam čovjek strog, da uzimam što nisam pohranio i žanjem što nisam posijao?
23
Zašto onda nisi uložio moj novac u novčarnicu? Ja bih ga po povratku podigao s dobitkom.'
24
Nato reče nazočnima: 'Uzmite od njega mnu i dajte onomu koji ih ima deset.'
25
Rekoše mu: 'Gospodaru, ta već ima deset mna!'
26
Kažem vam: svakomu koji ima još će se dati, a od onoga koji nema oduzet će se i ono što ima.
27
A moje neprijatelje - one koji me ne htjedoše za kralja - dovedite ovamo i smaknite ih pred mojim očima!'”
28
Rekavši to, nastavi put uzlazeći u Jeruzalem.
29
Kad se približi Betfagi i Betaniji, uz goru koja se zove Maslinska, posla dvojicu učenika
30
govoreći: “Hajdete u selo pred vama. Čim uđete u nj, naći ćete privezano magare koje još nitko nije zajahao. Odriješite ga i dovedite.
31
Upita li vas tko: 'Zašto driješite?', ovako recite: 'Gospodinu treba.'”
32
Oni koji bijahu poslani otiđoše i nađoše kako im bijaše rekao.
33
I dok su driješili magare, rekoše im gospodari: “Što driješite magare?”
34
Oni odgovore: “Gospodinu treba.”
35
I dovedoše ga Isusu i staviše svoje haljine na magare te posjednuše Isusa.
36
I kuda bi on prolazio, prostirali bi po putu svoje haljine.
37
A kad se već bio približio obronku Maslinske gore, sve ono mnoštvo učenika, puno radosti, poče iza glasa hvaliti Boga za sva silna djela što ih vidješe:
38
“Blagoslovljen Kralj, Onaj koji dolazi u ime Gospodnje! Na nebu mir! Slava na visinama!”
39
Nato mu neki farizeji iz mnoštva rekoše: “Učitelju, prekori svoje učenike.”
40
On odgovori: “Kažem vam, ako ovi ušute, kamenje će vikati!”
41
Kad se približi i ugleda grad, zaplaka nad njim
42
govoreći: “O kad bi i ti u ovaj dan spoznao što je za tvoj mir!
43
Ali sada je sakriveno tvojim očima. Doći će dani na tebe kad će te neprijatelji tvoji opkoliti opkopom, okružit će te i pritijesniti odasvud.
44
Smrskat će o zemlju tebe i djecu tvoju u tebi. I neće ostaviti u tebi ni kamena na kamenu zbog toga što nisi upoznao časa svoga pohođenja.”
45
Ušavši u Hram, stane izgoniti prodavače.
46
Kaže im: “Pisano je: Dom moj bit će Dom molitve, a vi od njega načiniste pećinu razbojničku!”
47
I danomice naučavaše u Hramu. A glavari su svećenički i pismoznanci tražili kako da ga pogube, a tako i prvaci narodni,
48
ali nikako naći što da učine jer je sav narod visio o njegovoj riječi.
Lukáš
Chapitre 19
1
A všed Ježíš, bral se přes Jericho.
2
A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
3
I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
4
A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.
5
A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
6
I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
7
A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
8
Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
9
I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.
10
Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
11
Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
12
I řekl: Èlověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.
13
I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
14
Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
15
I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
16
I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
17
I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
18
A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
19
I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
20
A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
21
Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
22
I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
23
I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?
24
I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
25
I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
26
I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
27
Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.
28
To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.
29
I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
30
Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
31
A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.
32
Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.
33
A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
34
A oni řekli: Pán ho potřebuje.
35
I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
36
A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
37
Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
38
Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
39
Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
40
I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.
41
A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
42
Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.
43
Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
44
A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
45
A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
46
Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
47
I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
48
A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.