Comparer
Lucas 12
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Lucas
Chapitre 12
1
Enquanto isso, tendo-se reunido uma multidão de muitos milhares, a ponto de atropelarem uns aos outros, ele começou a dizer aos seus discípulos, antes de tudo: “Cuidado com o fermento dos fariseus, que é a hipocrisia.
2
Mas não há nada encoberto que não venha a ser revelado, nem oculto que não venha a ser conhecido.
3
Portanto, tudo o que disserem nas trevas será ouvido na luz. O que falarem ao ouvido nos quartos interiores será proclamado sobre os telhados.
4
“Eu lhes digo, meus amigos: não tenham medo daqueles que matam o corpo e, depois disso, não têm mais nada que possam fazer.
5
Mas eu lhes mostrarei a quem devem temer. Temam aquele que, depois de matar, tem poder para lançar na Geena. Sim, eu lhes digo, temam a esse.
6
“Não se vendem cinco pardais por duas moedas de assare? Contudo, nenhum deles é esquecido por Deus.
7
Mas até os cabelos da cabeça de vocês estão todos contados. Portanto, não tenham medo. Vocês valem mais do que muitos pardais.
8
“Eu lhes digo: todo aquele que me confessar diante dos homens, também o Filho do Homem o confessará diante dos anjos de Deus;
9
mas aquele que me negar na presença dos homens será negado na presença dos anjos de Deus.
10
Todo aquele que disser uma palavra contra o Filho do Homem será perdoado, mas aqueles que blasfemarem contra o Espírito Santo não serão perdoados.
11
Quando os levarem às sinagogas, aos governantes e às autoridades, não fiquem ansiosos sobre como ou o que irão responder, ou o que irão dizer;
12
pois o Espírito Santo lhes ensinará, naquela mesma hora, o que devem dizer.”
13
Um da multidão lhe disse: “Mestre, diz a meu irmão que divida a herança comigo.”
14
Mas ele lhe disse: “Homem, quem me constituiu juiz ou árbitro sobre vocês?”
15
Ele lhes disse: “Cuidado! Guardem-se da avareza, pois a vida de um homem não consiste na abundância dos bens que ele possui.”
16
Ele lhes contou uma parábola, dizendo: “A terra de um certo homem rico produziu com abundância.
17
Ele pensava consigo mesmo, dizendo: ‘O que farei, pois não tenho onde armazenar as minhas colheitas?’
18
Ele disse: ‘Isto é o que farei. Derrubarei os meus celeiros, construirei outros maiores, e lá armazenarei todos os meus grãos e os meus bens.
19
E direi à minha alma: “Alma, você tem muitos bens guardados para muitos anos. Descanse, coma, beba e alegre-se.”’
20
“Mas Deus lhe disse: ‘Louco, esta noite a sua alma lhe será exigida. E as coisas que você preparou, para quem serão?’
21
Assim é aquele que ajunta tesouros para si mesmo e não é rico para com Deus.”
22
Ele disse aos seus discípulos: “Portanto, eu lhes digo: não andem ansiosos pela sua vida, pelo que irão comer, nem pelo seu corpo, pelo que irão vestir.
23
A vida é mais do que a comida, e o corpo é mais do que a roupa.
24
Considerem os corvos: eles não semeiam, não colhem, não têm despensa nem celeiro, e Deus os alimenta. Quanto mais vocês valem do que as aves!
25
Qual de vocês, por estar ansioso, pode acrescentar um côvado à sua estatura?
26
Se, então, vocês não são capazes de fazer nem as menores coisas, por que estão ansiosos com o resto?
27
Considerem os lírios, como eles crescem. Eles não trabalham, nem fiam; contudo, eu lhes digo que nem mesmo Salomão, em toda a sua glória, se vestiu como um deles.
28
Mas, se Deus veste assim a erva do campo, que hoje existe e amanhã é lançada no forno, quanto mais ele vestirá vocês, homens de pequena fé?
29
“Não busquem o que irão comer ou o que irão beber; nem fiquem ansiosos.
30
Pois as nações do mundo buscam todas essas coisas, mas o Pai de vocês sabe que vocês precisam dessas coisas.
31
Busquem, antes, o Reino de Deus, e todas essas coisas lhes serão acrescentadas.
32
“Não tenham medo, pequeno rebanho, pois foi do agrado do Pai de vocês dar-lhes o Reino.
33
Vendam o que têm e deem esmolas aos necessitados. Façam para vocês bolsas que não envelhecem, um tesouro nos céus que não falha, onde nenhum ladrão se aproxima e nenhuma traça destrói.
34
Pois onde estiver o seu tesouro, ali também estará o seu coração.
35
“Estejam vestidos e prontos, com as suas lâmpadas acesas.
36
Sejam como homens que esperam pelo seu senhor ao voltar da festa de casamento, para que, quando ele vier e bater, possam abrir-lhe imediatamente.
37
Bem-aventurados aqueles servos a quem o senhor, quando vier, encontrar vigiando. Em verdade lhes digo que ele se vestirá para servi-los, os fará reclinar à mesa e virá servi-los.
38
Eles serão bem-aventurados se ele vier na segunda ou na terceira vigília e os encontrar assim.
39
Mas saibam disto: se o dono da casa soubesse a que hora o ladrão viria, ele teria vigiado e não teria permitido que a sua casa fosse arrombada.
40
Portanto, estejam também preparados, pois o Filho do Homem virá em uma hora que vocês não esperam.”
41
Pedro lhe disse: “Senhor, estás contando esta parábola para nós, ou para todos?”
42
O Senhor disse: “Quem é, pois, o mordomo fiel e prudente, a quem o seu senhor colocará à frente de sua casa para dar a todos a porção de alimento no tempo certo?
43
Bem-aventurado é aquele servo a quem o seu senhor, quando vier, encontrar fazendo assim.
44
Em verdade lhes digo que ele o colocará à frente de tudo o que possui.
45
Mas, se aquele servo disser consigo mesmo: ‘Meu senhor demora a vir’, e começar a espancar os servos e as servas, e a comer, a beber e a embriagar-se,
46
então o senhor daquele servo virá em um dia em que ele não o espera e em uma hora que ele não sabe, e o cortará ao meio, e colocará a sua porção com os infiéis.
47
Aquele servo que conhecia a vontade do seu senhor, e não se preparou nem fez o que ele queria, será castigado com muitos açoites,
48
mas aquele que não a conhecia, e fez coisas dignas de açoites, será castigado com poucos açoites. A quem muito é dado, muito lhe será exigido; e a quem muito foi confiado, muito mais lhe será pedido.
49
“Eu vim para lançar fogo na terra. Como eu gostaria que já estivesse aceso!
50
Mas tenho um batismo com o qual devo ser batizado, e como estou angustiado até que ele se cumpra!
51
Vocês pensam que eu vim para dar paz na terra? Eu lhes digo que não, mas sim divisão.
52
Pois, de agora em diante, haverá cinco em uma casa divididos, três contra dois, e dois contra três.
53
Eles estarão divididos: pai contra filho, e filho contra pai; mãe contra filha, e filha contra sua mãe; sogra contra sua nora, e nora contra sua sogra.”
54
Ele disse também às multidões: “Quando vocês veem uma nuvem subindo do oeste, imediatamente dizem: ‘Vem chuva’, e assim acontece.
55
Quando sopra o vento sul, vocês dizem: ‘Haverá um calor abrasador’, e acontece.
56
Hipócritas! Vocês sabem interpretar a aparência da terra e do céu, mas como é que não interpretam este tempo?
57
“Por que vocês não julgam por si mesmos o que é justo?
58
Pois, quando você estiver indo com o seu adversário ao magistrado, esforce-se diligentemente no caminho para se livrar dele, para que não aconteça que ele o arraste ao juiz, e o juiz o entregue ao oficial de justiça, e o oficial de justiça o lance na prisão.
59
Eu lhe digo: de modo nenhum você sairá dali até que tenha pago o último centavo.”
Lukáš
Chapitre 12
1
A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
2
Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
3
Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
4
Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
5
Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte.
6
Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
7
Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
8
Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
9
Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
10
A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
11
Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
12
Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
13
I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
14
A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
15
I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
16
Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
17
I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
18
I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
19
A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
20
I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
21
Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
22
Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
23
Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
24
Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
25
A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
26
Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
27
Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
28
A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
29
I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
30
Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
31
Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
32
Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
33
Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
34
Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
35
Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
36
A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
37
Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
38
A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
39
Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
40
Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
41
I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
42
I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
43
Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
44
Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
45
Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
46
Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
47
Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
48
Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
49
Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
50
Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
51
A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
52
Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
53
Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
54
Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
55
A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
56
Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
57
Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
58
Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
59
Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.