Comparer
Lucas 15
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Lucas
Chapitre 15
1
Ora, todos os cobradores de impostos e pecadores se aproximavam dele para ouvi-lo.
2
Os fariseus e os escribas murmuravam, dizendo: “Este homem recebe pecadores e come com eles.”
3
Então ele lhes contou esta parábola:
4
“Qual de vocês, se tivesse cem ovelhas e perdesse uma delas, não deixaria as noventa e nove no deserto e iria atrás daquela que se perdeu, até encontrá-la?
5
Quando a encontra, ele a coloca sobre os ombros, alegrando-se.
6
Ao chegar em casa, reúne seus amigos e vizinhos, dizendo-lhes: ‘Alegrem-se comigo, pois encontrei a minha ovelha que estava perdida!’
7
Eu lhes digo que, da mesma forma, haverá mais alegria no céu por um pecador que se arrepende, do que por noventa e nove justos que não precisam de arrependimento.
8
“Ou qual mulher, se tivesse dez moedas de dracma e perdesse uma delas, não acenderia uma candeia, varreria a casa e procuraria diligentemente até encontrá-la?
9
Quando a encontra, ela reúne suas amigas e vizinhas, dizendo: ‘Alegrem-se comigo, pois encontrei a dracma que eu havia perdido!’
10
Da mesma forma, eu lhes digo, há alegria na presença dos anjos de Deus por um pecador que se arrepende.”
11
Ele disse: “Certo homem tinha dois filhos.
12
O mais jovem deles disse ao pai: ‘Pai, dá-me a parte dos bens que me cabe.’ Então ele dividiu os seus bens entre eles.
13
Poucos dias depois, o filho mais jovem juntou tudo o que era seu e viajou para um país distante. Lá ele desperdiçou os seus bens vivendo de forma desregrada.
14
Depois de ter gasto tudo, houve uma grande fome naquele país, e ele começou a passar necessidade.
15
Então ele se pôs a serviço de um dos cidadãos daquele país, que o mandou para os seus campos para apascentar porcos.
16
Ele desejava encher o estômago com as vagens que os porcos comiam, mas ninguém lhe dava nada.
17
Mas, quando caiu em si, disse: ‘Quantos empregados de meu pai têm pão com fartura, e eu aqui morrendo de fome!
18
Eu me levantarei, irei para meu pai e lhe direi: “Pai, pequei contra o céu e diante de ti.
19
Já não sou digno de ser chamado teu filho. Trata-me como um dos teus empregados.”’
20
“Ele se levantou e foi para seu pai. Mas, estando ele ainda longe, seu pai o viu e, movido de compaixão, correu, lançou-se ao seu pescoço e o beijou.
21
O filho lhe disse: ‘Pai, pequei contra o céu e diante de ti. Já não sou digno de ser chamado teu filho.’
22
“Mas o pai disse aos seus servos: ‘Tragam a melhor veste e vistam-no com ela. Coloquem um anel em sua mão e sandálias em seus pés.
23
Tragam o bezerro gordo, matem-no, e vamos comer e celebrar;
24
pois este meu filho estava morto e voltou à vida. Ele estava perdido e foi achado.’ Então começaram a celebrar.
25
“Ora, o seu filho mais velho estava no campo. Quando se aproximou da casa, ouviu música e dança.
26
Ele chamou um dos servos e perguntou o que estava acontecendo.
27
Ele lhe disse: ‘Seu irmão chegou, e seu pai matou o bezerro gordo, porque o recebeu de volta são e salvo.’
28
Mas ele ficou irado e não queria entrar. Então seu pai saiu e implorou que entrasse.
29
Mas ele respondeu ao seu pai: ‘Há tantos anos eu sirvo você e nunca desobedeci a uma ordem sua, mas você nunca me deu um cabrito para que eu pudesse celebrar com os meus amigos.
30
Mas, quando veio este seu filho, que devorou os seus bens com prostitutas, você matou o bezerro gordo para ele.’
31
“Ele lhe disse: ‘Filho, você está sempre comigo, e tudo o que é meu é seu.
32
Mas era apropriado celebrar e alegrar-se, pois este seu irmão estava morto, e voltou à vida. Ele estava perdido, e foi achado.’”
Lukáš
Chapitre 15
1
Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
2
I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi.
3
I pověděl jim podobenství toto, řka:
4
Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
5
A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí.
6
A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
7
Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
8
Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
9
A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
10
Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
11
Řekl také Ježíš: Èlověk jeden měl dva syny.
12
Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
13
A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.
14
A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
15
I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.
16
I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.
17
On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!
18
Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
19
A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.
20
I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
21
I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.
22
I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
23
A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.
24
Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
25
Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
26
I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.
27
A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
28
I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
29
A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl.
30
Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné.
31
A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
32
Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.