Comparer
Knjiga o Jovu 35
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Knjiga o Jovu
Chapitre 35
1
Još govori Elijuj i reče:
2
Misliš li da si pravo rekao:
Moja je pravda veća od Božije?
3
Jer si rekao: Šta će mi pomoći,
kakva će mi biti korist, da ne grešim?
4
Ja ću odgovoriti tebi
i drugovima tvojim s tobom.
5
Pogledaj nebo, i vidi;
pogledaj oblake, kako su viši od tebe.
6
Ako grešiš, šta ćeš Mu učiniti?
Ili ako se umnože bezakonja tvoja, šta ćeš Mu nauditi?
7
Ako si pravedan, šta ćeš Mu dati?
Ili šta će primiti iz ruke tvoje?
8
Čoveku kakav si može nauditi tvoja zloća,
i sinu čovečijem pomoći tvoja pravda.
9
Vapiju od velikog nasilja kojima se čini,
i viču na ruku silnih;
10
A ni jedan ne govori: Gde je Bog, Stvoritelj moj,
koji daje pesmu noću;
11
Koji čini te smo razumniji od zverja zemaljskog,
i mudriji od ptica nebeskih.
12
Tamo viču s oholosti zlih ljudi,
ali ne bivaju uslišeni.
13
Jer Bog ne sluša taštinu,
i Svemogući ne gleda na nju.
14
A kamoli kad kažeš: Ne vidiš to.
Pred Njim je sud; čekaj Ga.
15
A sada čim te gnev pohodi, nije ništa,
niti je gledao na sve što si učinio;
16
Zato Jov na prazno otvara usta svoja,
i bezumno umnožava reči.
Jób
Chapitre 35
1
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2
Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?
3
Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?
4
Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.
5
Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.
6
Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?
7
Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?
8
Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.
9
Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,
10
Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.
11
On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.
12
Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.
13
A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.
14
Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.
15
Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.
16
A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.