Compare

Sveto Jevanđelje po Luki 12

Linked scrollingBoth columns scroll together

Sveto Jevanđelje po Luki

Chapter 12
1 Kad se na njih skupiše hiljade naroda da stadoše gaziti jedan drugog, onda poče najpre govoriti učenicima svojim: Čuvajte se kvasca farisejskog, koji je licemerje.
2 Jer ništa nije sakriveno što se neće otkriti, ni tajno što se neće doznati;
3 jer šta u mraku rekoste, čuće se na videlu; i šta na uho šaptaste u kletima, propovedaće se na krovovima.
4 Ali vam kažem, prijateljima svojim: ne bojte se od onih koji ubijaju telo i potom ne mogu ništa više učiniti.
5 Nego ću vam kazati koga da se bojite: bojte se Onog koji ima vlast pošto ubije baciti u pakao; da, kažem vam, Onog se bojte.
6 Ne prodaje li se pet vrabaca za dva dinara? I nijedan od njih nije zaboravljen pred Bogom.
7 A u vas je i kosa na glavi izbrojana. Ne bojte se dakle; vi ste bolji od mnogo vrabaca.
8 Nego vam kažem: koji god prizna mene pred ljudima priznaće i Sin čovečiji njega pred anđelima Božijim;
9 a koji se odreče mene pred ljudima njega će se odreći pred anđelima Božijim.
10 I svaki koji reče reč na Sina čovečijeg oprostiće mu se, a koji huli na Svetog Duha neće mu se oprostiti.
11 A kad vas dovedu u zbornice i na sudove i pred poglavare, ne brinite se kako ćete ili šta odgovoriti, ili šta ćete kazati;
12 jer će vas Sveti Duh naučiti u onaj čas šta treba reći.
13 Reče Mu pak neki iz naroda: Učitelju! Reci bratu mom da podeli sa mnom dostojanje.
14 A On mu reče: Čoveče! Ko je mene postavio sudijom ili kmetom nad vama?
15 A njima reče: Gledajte i čuvajte se od lakomstva; jer niko ne živi onim što je suviše bogat.
16 Kaza im, pak, priču govoreći: U jednog bogatog čoveka rodi njiva.
17 I mišljaše u sebi govoreći: Šta ću činiti? Nemam u šta sabrati svoju letinu.
18 I reče: Evo ovo ću činiti: pokvariću žitnice svoje i načiniću veće; i onde ću sabrati sva svoja žita i dobro svoje;
19 i kazaću duši svojoj: Dušo! Imaš mnogo imanje na mnogo godina; počivaj, jedi, pij, veseli se.
20 A Bog njemu reče: Bezumniče! Ovu noć uzeće dušu tvoju od tebe; a šta si pripravio čije će biti?
21 Tako biva onome koji sebi teče blago, a ne bogati se u Boga.
22 A učenicima svojim reče: Zato vam kažem: ne brinite se dušom svojom šta ćete jesti; ni telom u šta ćete se obući:
23 Duša je pretežnija od jela i telo od odela.
24 Pogledajte gavrane kako ne seju ni žanju, koji nemaju podrume ni žitnice, i Bog ih hrani: a koliko ste vi pretežniji od ptica?
25 A ko od vas brinući se može primaknuti rastu svom lakat jedan?
26 A kad ni najmanje šta ne možete, zašto se brinete za ostalo?
27 Pogledajte ljiljane kako rastu: ne trude se, niti predu; ali ja vam kažem da ni Solomun u svoj slavi svojoj ne obuče se kao jedan od njih.
28 A kad travu po polju, koja danas jeste, a sutra se u peć baca, Bog tako odeva, a kamoli vas, maloverni!
29 I vi ne ištite šta ćete jesti ili šta ćete piti, i ne brinite se;
30 jer ovo sve ištu i neznabošci ovog sveta; a Otac vaš zna da vama treba ovo.
31 Nego ištite carstvo Božije, i ovo će vam se sve dodati.
32 Ne boj se malo stado! Jer bi volja vašeg Oca da vam da carstvo.
33 Prodajte šta imate i dajte milostinju; načinite sebi torbe koje neće ovetšati, haznu koja se nikad neće isprazniti, na nebesima, gde se lupež ne prikučuje niti moljac jede.
34 Jer gde je vaše blago onde će biti i srce vaše.
35 Neka budu vaša bedra zapregnuta i sveće zapaljene;
36 i vi kao ljudi koji čekaju gospodara svog kad se vrati sa svadbe da mu odmah otvore kako dođe i kucne.
37 Blago onim slugama koje nađe gospodar kad dođe, a oni straže. Zaista vam kažem da će se zapregnuti, i posadiće ih, i pristupiće, te će im služiti.
38 I ako dođe u drugu stražu, i u treću stražu dođe, i nađe ih tako, blago onim slugama.
39 Ali ovo znajte: kad bi znao domaćin u koji će čas doći lupež, čuvao bi i ne bi dao potkopati kuću svoju.
40 I vi, dakle, budite gotovi: jer u koji čas ne mislite doći će Sin čovečiji.
41 A Petar Mu reče: Gospode! Govoriš li nama ovu priču ili svima?
42 A Gospod reče: Ko je dakle taj verni i mudri pristav kog postavi gospodar nad čeljadi svojom da im daje hranu na obrok?
43 Blago tom sluzi kog došavši gospodar njegov nađe da izvršuje tako.
44 Zaista vam kažem: nad svim svojim imanjem postaviće ga.
45 Ako li kaže sluga u srcu svom: Neće moj gospodar još zadugo doći; i stane biti sluge i sluškinje, i jesti i piti, i opijati se;
46 doći će gospodar toga sluge u dan kad se ne nada, i u čas kad ne misli, i raseći će ga, i deo njegov metnuće s nevernima.
47 A onaj sluga koji zna volju gospodara svog, i nije se pripravio, niti učinio po volji njegovoj, biće vrlo bijen;
48 a koji ne zna pa zasluži boj, biće malo bijen. Kome je god mnogo dano mnogo će se iskati od njega; a kome predaše najviše najviše će iskati od njega.
49 Ja sam došao da bacim oganj na zemlju; i kako bi mi se htelo da se već zapalio!
50 Ali se meni valja krstiti krštenjem, i kako mi je teško dok se ne svrši!
51 Mislite li da sam ja došao da dam mir na zemlju? Ne, kažem vam, nego razdor.
52 Jer će, odsele, pet u jednoj kući biti razdeljeni, ustaće tri na dva, i dva na tri.
53 Ustaće otac na sina i sin na oca; mati na kćer i kći na mater; svekrva na snahu svoju i snaha na svekrvu svoju.
54 A narodu govoraše: Kad vidite oblak gde se diže od zapada odmah kažete: Biće dažd; i biva tako.
55 I kad vidite jug gde duva kažete: Biće vrućina; i biva.
56 Licemeri! Lice neba i zemlje umete poznavati, a vreme ovo kako ne poznajete?
57 Zašto pak i sami od sebe ne sudite pravedno?
58 Jer kad ideš sa svojim suparnikom knezu, gledaj ne bi li se na putu s njim poravnao da te ne pritegne sudiji, i sudija da te ne preda sluzi, i sluga da te ne baci u tamnicu.
59 Kažem ti: nećeš odande izići dok ne daš i poslednji dinar.

Lukáš

Chapter 12
1 A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
2 Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
3 Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
4 Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
5 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte.
6 Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
7 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
8 Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
9 Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
10 A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
11 Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
13 I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
14 A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
15 I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
16 Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
17 I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
18 I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
19 A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
20 I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
21 Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
22 Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
23 Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
24 Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
25 A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
26 Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
27 Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
28 A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
29 I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
30 Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
31 Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
32 Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
33 Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
34 Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
35 Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
36 A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
37 Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
38 A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
39 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
40 Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
41 I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
42 I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
43 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
44 Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
45 Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
46 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
47 Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
48 Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
49 Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
50 Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
51 A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
52 Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
53 Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
54 Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
55 A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
56 Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
57 Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
58 Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
59 Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.

Choose a book